Opravné prostředky
Soudní řád správní dává účastníkům řízení možnost, obdobně jako ostatní procesní předpisy, využít ve správním soudnictví opravné prostředky proti rozhodnutí krajských soudů.
Takovými opravnými prostředky jsou kasační stížnost a obnova řízení. Oba opravné prostředky jsou mimořádnými opravnými prostředky, to znamená, že směřují proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů.
Kasační stížnost je postavena na tzv. kasačním principu, ve kterém soud druhého stupně, nevystupuje jako „opravná“ instance, ale je oprávněn napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání nebo kasační stížnost odmítnout. V zásadě tak soud nerozhoduje ve věci samé a není oprávněn napadené rozhodnutí měnit.
Obnova řízení naopak postrádá tzv. devolutivní účinek, když je projednávána před soudy prvního stupně, které samy rozhodují, zda návrhu na obnovu řízení vyhoví či nikoliv. Narozdíl od kasační stížnosti o tomto mimořádném opravném prostředku tedy nerozhoduje soud nadřízený soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
Kasační stížnost
Kasační stížnost je jedním ze dvou mimořádných opravných prostředků směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je pak přípustná až na výjimky proti každému takovému rozhodnutí.
Důvody kasační stížnosti
Kasační stížnost lze podat pouze z následujících důvodů:
- nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
- vady předcházejícího řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit. Za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro jeho případnou nesrozumitelnost,
- zmatečnost řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Takovými podmínkami je např. to, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
- nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, pokud taková vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,
- nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Nepřípustnost kasační stížnosti
Kasační stížnost musí vždy směřovat proti výroku rozhodnutí krajského soudu, nikoliv proti důvodům, které soud uvedl v rozhodnutí. V textu stížnosti je možné tyto důvody zpochybnit, nicméně stěžovatel musí uvést, proti kterému konkrétnímu výroku kasační stížnost směřuje.
Kasační stížnost dále není přípustná, směřuje-li proti výroku o nákladech řízení a ve věcech volebních. Náklady řízení jsou z pohledu Nejvyššího správního soudu bagatelní věcí, a mohou tak být napadnuty výhradně ve spojení s jiným výrokem, pokud na takovém výroku závisí i výrok o nákladech řízení.
Kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí,
- jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem. To ovšem neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. V takovém případě se účastník řízení může opětovně obrátit na Nejvyšší správní soud s kasační stížností. Soud prvního stupně je totiž obecně vázán právními názory Nejvyššího správního soudu.
- jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo
- které je podle své povahy dočasné.
Kasační stížnost není přípustná, ani pokud se opírá o jiné důvody, než které jsou zákonem stanoveny jako důvody pro podání kasační stížnosti – viz výše, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Účastník řízení je před krajským soudem povinen předložit všechny důkazy a tvrzení, o kterých ví, aby mohl účinně hájit svá práva. V řízení před krajskými soudy tak platí princip koncentrace, což znamená, že právě v tomto řízení musí účastník uvést všechny podstatné skutečnosti, kterými má být dokázána nezákonnost rozhodnutí správního orgánu.
Účastníci řízení
Účastníky řízení o kasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení. Stěžovatel přitom musí být vždy zastoupen advokátem. Tuto povinnost nemá pouze, pokud sám stěžovatel, jeho zaměstnanec a v případě právnické osoby její člen, který za ní jedná, mají právnické vzdělání vyžadované zvláštními právními předpisy pro výkon advokacie.
Podání kasační stížnosti
Kromě obecných náležitostí podání, jakými jsou označení soudu, kterému směřuje a účastníka, který stížnost podává, musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí, které kasační stížností napadá, doručeno.
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto opravného usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. V praxi bývá zmeškání lhůty poměrně časté, protože obvyklá lhůta (vyjma trestního řízení) k podání opravného prostředku je 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, nikoliv 14 jako v případě kasační stížnosti.
Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. V této lhůtě může také stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle o jeden měsíc. Za závažné důvody lze považovat např. nemoc stěžovatele.
Kasační stížnost se vždy podává přímo u Nejvyššího správního soudu. Na rozdíl od jiných soudních procesů, kde se opravné prostředky podávají přes soud, který vydal opravným prostředkem napadené rozhodnutí. Lhůta pro podání se zachována i tehdy, byla-li kasační stížnost omylem podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Tento soud předá stížnost, bez zbytečného odkladu, Nejvyššímu správnímu soudu.
Kasační stížnost nemá odkladný účinek, ten ale může být Nejvyšším správním soudem na návrh stěžovatele přiznán.
Často se stává, že má kasační stížnost vady. V takovém případě, pokud není kasační stížnost podána po uplynutí lhůty nebo pokud není podaná osobou, která k podání není oprávněna, zajistí Nejvyšší správní soud odstranění takových vad.
Nejsou-li důvody pro jiný postup, Nejvyšší správní soud po odstranění vad doručí kasační stížnost ostatním účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení a poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu a krajského soudu, který napadené rozhodnutí vydal, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí.
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání. To je ale spíše výjimečné.
Nejvyšší správní soud je vždy vázán rozsahem kasační stížnosti, tedy tím, jaké výroky stěžovatel stížností napadá. To neplatí, pokud je na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Nejvyšší správní soud je také vázán důvody kasační stížnosti, kromě případu, kdy vyjde najevo, že řízení před krajským soudem bylo zmatečné nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Pokud Nejvyšší správní soud po projednání kasační stížnosti dospěje k závěru, že je kasační stížnost důvodná, zruší rozsudkem rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení. Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.
Pokud Nejvyšší správní soud zruší rozhodnutí krajského soudu a v předchozím řízení už byly důvody pro takový krok, může Nejvyšší správní soud zároveň zrušit i rozhodnutí správního orgánu nebo prohlásit jeho neplatnost.
Dojde-li k zrušení rozhodnutí krajského soudu a vrácení rozhodnutí k novému projednání, rozhodne daný krajský soud také o tom, kdo uhradí náklady řízení spojené s kasační stížností. Pokud Nejvyšší správní soud rozhodne o odmítnutí návrhu, zastavení řízení, o postoupení věci nebo o vyslovení nicotnosti (prohlášení rozhodnutí orgánu za neplatné), rozhoduje o nákladech řízení, které předcházely zrušenému rozhodnutí krajského soudu, sám.
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.
Obnova řízení
Obnova řízení patří mezi mimořádné opravné prostředky, kterými se účastník soudního řízení správního může domáhat revize vydaného pravomocného rozhodnutí soudu prvního stupně.
Obnova řízení je upravena téměř všemi procesními předpisy, tedy i např. trestním řádem nebo občanským soudním řádem, a je tak jedním ze základních institutů, kterými stát umožňuje přezkum pravomocných soudních rozhodnutí.
Z povahy věci je obnova řízení umožněna pouze v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a v řízení ve věcech politických stran a politických hnutí. Podnikatelů se samozřejmě bude týkat spíše problematika ochrany před zásahem správního orgánu, ke kterému může dojít i při výkonu veřejné moci směrem k obchodní společnosti či k samotnému podnikateli.
Na návrh účastníka se řízení, které bylo ukončeno pravomocným rozsudkem, obnoví, pokud vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které účastník bez své viny nemohl v původním řízení uplatnit.
V praxi se jedná zejména o případy, kdy účastník po skončení původního řízení dostal např. listinu, která byla považována za ztracenou nebo zničenou. Nebo když se přihlásí svědek události, jehož totožnost nebyla v době původního řízení soudu ani účastníku známa. Nově nalezené či opatřené důkazy však musely existovat již v původním řízení, přičemž účastník je pouze bez své viny nemohl použít.
Nové důkazy se pak mohou týkat pouze skutkových záležitostí, nikoliv právního posouzení věci. Například nemůže dojít k obnově řízení, kdy po skončení původního řízení došlo ke zrušení zákona, podle kterého byla původní věc soudem posouzena.
Obdobně na obnovu řízení nemá vliv vyvíjející se judikatura, která by označila předchozí právní názory, ze kterých vycházel i soud v původním řízení, za nesprávné. Takové rozhodnutí bude nadále platné a nemůže být z těchto důvodů změněno.
Z výše uvedeného vyplývá, že obnova řízení je možná pouze na návrh účastníka řízení a v řízení neplatí zásada oficiality, tedy řízení nemůže být obnoveno z iniciativy soudu. Výsledek obnoveného řízení musí být pro jeho účastníka vždy příznivější a důkazy, které odůvodňují obnovu řízení, musí vést k příznivějšímu rozhodnutí pro navrhovatele obnovy řízení.
Dalším důvodem k obnově řízení může být situace, kdy bylo v jiném řízení rozhodnuto o předběžné otázce takovým způsobem, který může učinit výsledek obnoveného řízení pro účastníka příznivější.
Účastníkem řízení je vždy ten, kdo podal k soudu návrh na obnovu řízení, a dále ti, kdo byli účastníky řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje.
K řízení je pak oproti kasační stížnosti, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud, příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje. Návrh tedy vždy směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Obnova řízení, která umožňuje překonat překážku věci pravomocně rozhodnuté, se dělí na dvě základní fáze, a to na:
- řízení o povolení obnovy,
- řízení obnovené.
Obnova řízení umožňuje soudu prvního stupně ve stejné věci vydat nové rozhodnutí. Cílem obnovy řízení je výhradně náprava nedostatků v řádném zjištění skutkového stavu, který tu byl v době původního rozhodnutí, pokud po právní moci rozhodnutí vyšly najevo nové důkazy nebo skutečnosti. Na rozdíl od kasační stížnosti necílí na nápravu nedostatků v právním posouzení věci nebo v nápravě procesního postupu soudu.
Lhůty
I po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může žalobce podat návrh na obnovu řízení, ale jen v jednom výjimečném případě – pokud byl mezitím zrušen trestní rozsudek, kterým byl soud při svém původním rozhodování vázán. Ve všech ostatních případech po uplynutí tří let žádná možnost nápravy neexistuje, a to ani pokud se objeví nové důkazy, které by mohly rozhodnutí změnit. Tuto lhůtu navíc nelze nijak prodloužit ani prominout.
Náležitosti návrhu
Návrh na obnovu řízení musí vždy obsahovat:
- označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
- v jakém rozsahu takové rozhodnutí napadá,
- zákonný důvod návrhu,
- vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že návrh je podán ve lhůtě,
- návrh na provedení důkazů, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána.
Obnova řízení není přípustná, směřuje-li návrh jen proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku o nákladech řízení. Návrh na obnovu řízení se pak podává ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se ten, kdo obnovu řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy. Dodržení lhůty se velmi obtížně prokazuje a navrhovatel musí uvést v návrhu na obnovu řízení skutečnosti odůvodňující splnění této podmínky.
Soud je vždy vázán uplatněnými důvody návrhu. To neplatí, jestliže je na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl. Takovým výrokem je typicky výrok o nákladech řízení.
Účinek návrhu na obnovu řízení
Podaný návrh nemá odkladný účinek, může být ale na návrh účastníka soudem přiznán. Právní mocí rozhodnutí o povolení obnovy se pak vykonatelnost obnovou dotčeného rozhodnutí odkládá až do právní moci rozhodnutí v obnoveném řízení.