Desatero – Ekonomické zájmy ČR v zahraničí

3. 4. 2013 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Kapitoly článku

Dokument představuje aktuální aktivity Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV) při hájení a prosazování hospodářských zájmů České republiky v zahraničí. Tyto aktivity zahrnují tři základní oblasti: ekonomické zájmy (např. podpora dodávek do mezinárodních organizací), rozvojovou spolupráci (zahrnuje dvoustrannou i mnohostrannou rozvojovou spolupráci a stipendia) a podporu vědy a inovací (např. networking v zahraničí s důrazem na komercionalizaci inovací a další asistence českým subjektům).

Úvod

O rostoucím významu Asie a rychlém růstu Afriky ve světové ekonomice vědí všichni, kdo se ekonomikou a obchodem zabývají. To není nic nového. Zvyšující se podíl asijských ekonomik na světovém hospodářství je dobře zdokumentovaný, obchodní statistiky jsou těchto údajů plné. Již méně se ale ví – a to platí i pro Českou republiku – nakolik reálné je, aby těchto příležitostí využily i evropské země nebo třeba USA a nakolik si asijské země ke svému růstu vystačí samy. Kromě zahraničního obchodu (hlavně exportu) totiž silně rostou i jejich výrobní kapacity a kvalita produkce. A právě to je třeba brát v potaz. Malá země jako ČR by si proto měla hlavně udělat „domácí úkoly“ – tj. mít konkurenceschopnou ekonomiku, kde se dodržují pravidla – a právě s touto „image“ potom oslovovat obchodní partnery. Přeneseně řečeno, máme se starat o to, aby naše firmy dokázaly řešit cizí problémy, aby jiným stálo za to s námi obchodovat. Mít nepříliš dobře fungující ekonomiku a chtít její problémy vyřešit exportem se totiž zatím žádné vyspělé zemi ještě nepodařilo.

Všichni vidí v televizi prezidenta Obamu nebo kancléřku Merkelovou, když přiletí do Číny s letadlem plným podnikatelů. Všichni také vidí, když se tam v jejich přítomnosti podepisují miliardové obchody. Už méně na očích je to, že srovnatelné obchody v Asii dělají například skandinávské ekonomiky. Česká republika nikdy nebude tak velká a důležitá jako Německo nebo USA – a asi ani nebude mít tak velká letadla – ale přesto by se měla umět postarat o to, aby byly naše aktivity v Asii (ale i v Africe a Jižní Americe) srovnatelné s tím, co v těchto oblastech dělá Švédsko, Dánsko nebo Finsko.

To je i závěr studie ekonomického institutu CERGE, který nedávno udělal analýzu našeho obchodu s Čínou a snažil se zjistit, jaký je potenciál českého exportu do Číny. Výsledkem studie, kterou v prosinci 2012 prezentoval profesor Švejnar, je to, že náš současný obchod s touto zemí nijak nevybočuje z dlouhodobého obchodního trendu. V roce 1975 jsme s Čínou zobchodovali 0,83 % našeho zahraničního obchodu, v roce 2010 to bylo 0,92 %. Pro srovnání: v případě Německa je to nyní přes 6 %, hned za nimi jsou z Evropy Švédsko a Finsko (3,5 – 4,5 %). I takové země jako je Rakousko nebo Nizozemí se pohybují kolem 1-2 %. Český export tedy s největší pravděpodobností Čína „nezachrání“ a není důvod si myslet, že třeba v případě Indie a dalších asijských zemí bude situace jiná.

Ministerstvo zahraničí v tomto ohledu dělá kroky, které korespondují s jeho reálnými možnostmi. Diplomati z MZV se zapojili do týmů realizujících Exportní strategii a nabízejí to, k čemu by měli být vybaveni lépe než ostatní: znalosti a informace, jak podobné problémy řeší v zahraničí a kontakty na experty, kteří se těmito problémy v jiných zemích a v mezinárodních organizacích zabývají.

V zahraničí:

Nástroje diplomacie jsou tradičně „měkké a jemné,“ proto je třeba s nimi také tak zacházet. Navíc, v době snižování rozpočtů na provoz diplomatické sítě nás k tomu vede i ekonomická realita. Připravované změny v síti zastupitelských úřadů (ZÚ) to splňují: ruší se např. ZÚ v Lucembursku, otevřít naopak chceme úřady v Kolumbii, Myanmaru (Barmě), Senegalu nebo Kataru.

V zahraniční síti máme připraveny nástroje, které jsou k dispozici jak podnikatelům, tak i státní správě a politické reprezentaci: diplomatickou síť schraňující informace o tom, co dané země trápí, jaké problémy řeší a jaké příležitosti nabízejí. Právě z kontaktů s ostatními podnikateli a diplomaty totiž vycházejí znalosti, které jsou třeba pro úspěch na daném trhu. Tuto ucelenou „nabídku“ jsme již loni shrnuli do tzv. „Hospitality package,“ která nabízí naše služby všem zájemcům o danou zemi. Spolupráci již máme vyzkoušenou s ministerstvem zemědělství, které si nechalo zpracovat informace o příležitostech pro export českých potravin, zemědělské produkce a souvisejících technologií.

Informace z ekonomických jednání našich diplomatů a jejich plány činnosti jsou uloženy v jednotné informační síti „SINPRO“ (spravuje centrála CzechTrade v Praze). Kdykoliv se tedy můžeme podívat (a také to sledujeme), s kým a o čem naši diplomaté jednali a jaký je z jednání výstup.

Doma:

Hlavním, i když ne jediným, nositelem ekonomické agendy na MZV je Sekce ekonomická. Tři odbory a zvláštní zmocněnec pro vědu a techniku koordinují aktivity naší zahraniční sítě v oblastech ekonomické, vědecké a rozvojové spolupráce. Naším cílem přitom je, aby i mezi sebou napříště co nejvíce sdílely informace – cesta od dat a informací ke znalostem a akci je totiž stále někdy delší, než bychom sami chtěli. Proto se kromě samotné agendy naší ekonomické sekce – viz níže – snažíme vždy uvažovat také o tom, jak naše informace co nejlépe využít a předat k využití i mimo MZV.

Jako určitý „pilotní projekt“ může sloužit větší využití naší Stálé mise při OECD v Paříži. Tento „thinktank“ tržních a demokratických ekonomik pracuje na spoustě zajímavých a užitečných studií, které jsou navíc k dispozici celé státní správě. Proč tak někomu dalšímu za obdobné informace platit? Náš odbor mnohostranných ekonomických vztahů (OMEV) již je, ale měl by být ještě lepším „ambasadorem“ OECD v Praze – měl by zprostředkovávat tok dat a znalostí z OECD do Česka, aby z nich měla větší prospěch široká odborná veřejnost, tedy ministerstva (MPaO, MZe nebo MŠMT), ekonomicky zaměřené organizace i média.

Aktivity MZV v roce 2013 – Hospodářské zájmy ČR v zahraničí
Ekonomické zájmy Rozvojová spolupráce Věda a inovace
  • 1.1/ Diverzifikace exportu (v souladu s Exportní strategií)
  • 1.2/ Dodávky do mezinárodních organizací (např. EBRD, WBG, CERN nebo OSN)
  • 1.3/ 20 rostoucích trhů – informace pro podnikatele
  • 1.4/ „Desatero“ pro podnikatele
  • 1.5/ Projekty Ekonomické diplomacie
  • 1.6/ Manuál – Jak obchodovat s EBRD
  • 1.7/ Vstup do Asian Development Bank
  • 1.8/ Vodohospodářství – česká nabídka
  • 1.9/ Žijeme v zahraničí
  • 1.10/ Export.cz – webový portál
  • 2.1/ Dvoustranná rozvojová spolupráce 2010 -2017 – vyhodnocení Koncepce ZRS ČR, komerční návaznost
  • 2.2/ Mnohostranná rozvojová spolupráce – schválení Strategie 2013 – 2017
  • 2.3/ Zahájení přístupové procedury pro členství ve Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (DAC)
  • 2.4/ Vodohospodářství – česká nabídka
  • 2.5/ Stipendia – rozvojová pomoc
  • 3.1) Zahraniční trendy – zpracování informací o vývoji v daném segmentu VVI v dané zemi
  • 3.2) Networking s důrazem na komercionalizaci inovací a na přenos nejlepších zkušeností
  • 3.3) Asistence českým subjektům – presentační akce, semináře, konference
  • 3.4) Propagace excelentních výsledků české VVI (organizace velkých konferencí)
  • 3.5) Pomoc českým subjektům při uplatnění jejich technologií na zahraničním trhu (verifikace a prezentace business plánů investorům a partnerům) – pilotní projekt
  • 3.6/ Projekt podpory placeného studia zahraničních adeptů na českých univerzitách

K jednotlivým aktivitám:

Ekonomické zájmy:

1.1/ Diverzifikace exportu (v souladu s Exportní strategií) – nové zastupitelské úřady (ZÚ), podnikatelské mise, spolupráce s ICC a prof. Mejstříkem. Zapojení MZV do 12 projektů Exportní strategie.

Firmy se strategicky rozhodují, na kterých trzích a s jakými výrobky se budou pohybovat. Často se používá tzv. Bostonská matice – subjekt se rozhoduje podle toho, jestli trhy rostou pomalu nebo rychle a podle toho, zda má firma s výrobkem na trhu slabé nebo silné postavení. Tento přístup se dá použít i pro rozhodování o tom, na které zahraniční trhy obrátíme svoji pozornost. Ekonomický princip totiž zůstává stejný – jít tam, kde nám to přinese největší užitek, kde jsou největší šance.

Diverzifikace exportu

Peněžní krávy – málo rostoucí, ale důležité trhy. Pro nás je to především Německo, Slovensko a obecně EU. Strategie: udržovat, hlídat si pozice.

Hvězdy – rychlý růst, naše pozice je silná. Jde o Rusko, z EU o Polsko. Strategie: chránit si pozice, investovat do rozvoje vztahů – návštěvy, mise, veletrhy...

Psi – pomalý růst, slabá pozice. Firmy tyto trhy většinou opouštějí, ani ČR by se dlouhodobě neměla pohybovat na trzích, kde se příležitosti neobjevují a máme tam slabou pozic. V EU je to např. Portugalsko, mimo EU třeba Japonsko.

Otazníky – z pohledu ČR většina rostoucích ekonomik mimo EU tj. USA, Kanada, Austrálie, Jižní Amerika, Afrika, asijské ekonomiky. Tady máme nejvíce otazníků a největší riziko chybného výběru.

Zahraniční vztahy a poskytování rozvojové pomoci se, samozřejmě, nemohou řídit takto zúženým pohledem (narozdíl komerčních firem). Ale i tak je bezesporu dobré diskutovat o tom, kam z našeho pohledu jednotlivé země patří a co konkrétního od nich očekáváme.

1.2/ Obchodování s EBRD a OSN – semináře na MZV (EBRD) a v New Yorku (GK New York) o příležitostech obchodování s mezinárodními organizacemi. OSN – roční nákupy přes 10 mld. USD.

1.3/ 20 rostoucích trhů – informace pro podnikatele – ve spolupráci s konzultační firmou Ernst&Young. Výběr 22 rychle rostoucích ekonomik (rapid-growth markets), kde má ČR své zastupitelské úřady (ZÚ). Popsání příležitostí na těchto trzích a v následujících sektorech – energetika, životní prostředí, infrastruktura, doprava nebo přírodní zdroje.

1.4/ Desatero MZV pro podnikatele – souhrnná nabídka toho, co pro ně MZV a diplomacie může udělat – např. představení sítě honorárních konzulů, možnost setkání s diplomaty se znalostí zájmového teritoria v Praze aj.

1.5/ Projekty Ekonomické diplomacie – projekty zastupitelských úřadů (ZÚ) na podporu českých firem v zahraničí.

1.6/ Manuál – Jak obchodovat s EBRD – informace/brožura o tom, kde a jak je možné usilovat o projekty EBRD (např. ČEZ s podporou EBRD již investuje v Turecku, Železniční stavitelství Brno staví za peníze EBRD silnice v Bosně a Hercegovině atd.)

1.7/ Vstup do Asian Development Bank – společně s ministerstvem financí – vyhodnocení smysluplnosti vstupu ČR do Asijské rozvojové banky. Konzultace s Rakouskem (prosinec) a Německem o jejich zapojení do ADB (jsou členy ADB od roku 1966). Získání informací od několika evropských zemí a diskuze s MF a dalšími o vhodnosti našeho vstupu.

1.8 a 2.4/ Vodohospodářství – česká nabídka: ČR má prokázané zkušenosti s poskytováním rozvojové pomoci v oblasti nakládání s vodou (ČOV aj.). MZV chce tyto znalosti rozšířit i do dalších částí ministerstva tak, aby diplomaté byli schopni vyhledávat příležitosti pro exportéry těchto technologií a služeb i mimo oblast rozvojové pomoci, tedy už jako čistý export.

1.9/ Žijeme v zahraničí – soukromý projekt, kterému náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub poskytl záštitu. Češi žijící v zahraničí, kteří dobře znají svoji novou domovinu, mají možnost se zaregistrovat a pražská kancelář je propojí s českými firmami, které mají zájem o jejich služby (právní služby, překlady, asistence na jednáních,...). Diplomaté na zastupitelských úřadech (ZÚ) tento projekt propagují a informují o něm české krajany v zahraničí.

1.10/ Export.cz – „exportní CNN“ – re-design starého webu ve správě Českých center.

Rozvojová spolupráce:

2.1/ Dvoustranná rozvojová spolupráce 2010 – 2017 – vyhodnocení Koncepce ZRS ČR – prověrka správnosti volby prioritních zemí i sektorového zaměření. Posouzeny budou také nové formy rozvojově-investiční spolupráce, např. zvýhodněné úvěry. Jedním z cílů je lepší využití výsledků rozvojové spolupráce pro komerční působení našich firem v partnerských zemích.

2.2/ Multilaterální rozvojová spolupráce – schválení Strategie 2013 – 2017 (6. února 2013) – působení v EU, OSN, OECD či rozvojových bankách a fondech nám umožňuje prosazovat konkrétní řešení globálních problémů a podporovat zapojení českých expertů a firem do multilaterálních projektů. Strategie stanovuje organizace a témata, v nichž budeme přednostně usilovat o uplatnění českého know-how a o účelné využití finančních příspěvků.

2.3/ Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (DAC) – důležité fórum vyspělých dárců. V lednu 2013 zahájila ČR přístupový proces. Členství v DAC zvýší kvalitu i prestiž naší rozvojové pomoci a posílí náš vliv na strategické směřování globální rozvojové politiky.

2.4/ Vodohospodářství – česká nabídka – v rozvojové spolupráci se osvědčily projekty zaměřené na čištění odpadních vod či mapování a zpřístupňování zdrojů pitné vody. Tyto úspěchy chce MZV komplexně zužitkovat (viz Ekonomické zájmy 1.8 Vodohospodářství – česká nabídka).

2.5/ Stipendia – rozvojová pomoc – nabídka rozvojových stipendií má v ČR dlouhou tradici. Studium v ČR přispívá k vytváření trvalých pozitivních vazeb stipendistů na Českou republiku. Nová strategie na léta 2013-18 klade větší důraz na práci se stipendisty i absolventy, kteří po svém návratu mohou s ČR dále spolupracovat na rozvojových či komerčních projektech.

Věda a inovace:

3.1/ Zahraniční trendy – zpracování informací o vývoji v daném segmentu VVI v dané zemi – pro lepší pochopení vývojových trendů v různých oborech – využití pro lepší zacílení české VVI.

3.2/ Networking s důrazem na komercionalizaci inovací a na přenos nejlepších zkušeností .

3.3/ Asistence českým subjektům – prezentační akce, semináře, konference.

3.4/ Propagace excelentních výsledků české VVI (organizace velkých konferencí).

3.5/ Pomoc českým subjektům při uplatnění jejich technologií na zahraničním trhu (verifikace a prezentace business plánů investorům a partnerům) – pilotní projekt.

3.6/ Projekt podpory placeného studia zahraničních adeptů na českých univerzitách – totéž jako u rozvojových stipendií, navíc i finanční přínos pro české VŠ.

Ve vyspělých zemích je podpora VVI jedním z důležitých nástrojů pro zvyšování konkurenceschopnosti země. Bez skutečně efektivní VVI není možné zajistit dlouhodobý cíl ČR, t.j. zařadit se mezi nejvíce konkurenceschopné státy. Vláda si ve schválené Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti stanovila za cíl zařadit se mezi prvních 20 zemí na světě, zatím se mu spíše vzdalujeme (nyní 39.)...

I když se v ČR investice do VVI za poslední dekádu zdvojnásobily, neprojevilo se to obdobně v nárůstu inovační schopnosti. Ukazuje se totiž, že neexistuje přímá a bezprostřední souvislost mezi výdaji a inovační schopností země. Záleží totiž také na tom, jak je celý inovační systém řízen, jak účelně jsou peníze vynakládány, jak jsou rozvíjeny lidské zdroje, jak jsou stanoveny priority VVI, zda je funkční zpětná vazba mezi VVI a potřebami ekonomiky a/nebo společnosti a v neposlední řadě zda jsou výsledky VVI využity na trhu. Česká věda a výzkum se v řadě oborů tradičně řadí mezi pokročilé. V mezinárodním srovnání (OECD) však stále zaostáváme za vyspělými zeměmi v komercionalizaci nových technologií. Od těch nejvyspělejších zemí se tak v tomto smyslu můžeme stále hodně učit...

Žádná země, velká či malá, se v dnešním globalizovaném světě nemůže udržet na špičce ve výzkumu bez efektivního zapojení do mezinárodní spolupráce. Jestliže k tomuto závěru došly takové technologické velmoci jako jsou USA či Japonsko, pak to dvojnásob platí pro země střední velikosti jako je ČR. Proto musíme podniknout maximum, abychom se integrovali do nadnárodní spolupráce ve VVI, což se týká zejména vývoje nových technologií a jejich komercionalizace. MZV se proto agendě podpory mezinárodní spolupráce ve VVI věnuje a začlenilo ji mezi hlavní úkoly našich zastupitelských úřadů (ZÚ).

I. Zahraniční rozvojová spolupráce

Přispívá k posílení sociálního a ekonomického rozvoje přijímající země. Zároveň přináší řadu pozitivních efektů i dárcovské zemi. Z tohoto důvodu usilujeme o další posílení komerční návaznosti českých podnikatelských subjektů na bilaterální i multilaterální projekty ZRS v zájmu zvýšení účinnosti dopadů ZRS jak na ekonomický rozvoj přijímací země, tak na ekonomiku ČR.

Propojení ZRS s aktivitami soukromého sektoru by mělo vést k diverzifikaci exportu ČR, podpoře investičních aktivit českých podniků v zahraničí a získávání specifického know how z realizace rozvojových projektů, využitelného i v komerčně orientovaných podnikatelských aktivitách.

MZV bude v oblasti ZRS i do budoucna úzce spolupracovat s českými podniky, tak aby byly příležitosti, které růst rozvojových zemí českým podnikům nabízí, využity. V rámci těchto aktivit bude MZV posilovat spolupráci s ČEB a EGAP.

II. Podpora vědy, výzkumu inovací

Efektivní VVI a schopnost uplatnit nové poznatky a technologie na trhu jsou podmínkou dlouhodobé hospodářské prosperity ČR a udržitelného úspěchu na zahraničních trzích. Jak vyplývá z mezinárodních hodnocení, ČR zaostává v inovační schopnosti za nejpokročilejšími státy, Mezi ty méně úspěšné se řadí i v rámci EU. Proto MZV bude prostřednictvím nástrojů ekonomické diplomacie podporovat komercionalizaci českého VVI, včetně snah menších a středních inovačních firem uplatnit se na globálním trhu a získat přístup k (rizikovým) investorům.

Vzhledem k tomu, že se mohou inovační firmy ve světě hlásit do výběrových řízení vypsaných pro státní zakázky, bude MZV s pomocí zastupitelských úřadů zprostředkovávat informace o takových tendrech a bude poskytovat podporu všem českým subjektům, které se do nich zapojí.

III. Posílení konkurenceschopnosti ČR

Vládou přijatá Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR se aktivně hlásí k přijímání a adaptaci zahraničních best practices do podmínek ČR. Jen konkurenceschopná ekonomika má předpoklady dlouhodobě uspět na zahraničních trzích.

Proto je nutné sledovat vývoj a poznatky zahraničních best practices a tyto poznatky aktivně zprostředkovávat jak zástupcům státní správy, tak podnikové reprezentaci. Spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) tvoří pro výměnu best practices ideální platformu.

1. Zahraniční síť MZV – velvyslanci a jejich tým

Aktivita

Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) řadí vnější ekonomické vztahy a podporu českého exportu mezi hlavní priority české diplomacie. Nemůže tomu ani být jinak, protože naše země je na exportu závislá a MZV disponuje nástroji, které je možno a nutno k podpoře exportu efektivně využívat. Věděli jste, že...

...síť 110 zahraničních zastoupení ČR pod správou MZV tvoří páteřní infrastrukturu podpory exportu a rozvoje internacionalizace českých podniků?

Akce

MZV musí, stejně jako další resorty státní správy, výrazně snižovat náklady na svůj provoz. Přesto se díky optimalizaci daří personálně posilovat právě tu část diplomatických pracovníků, kteří se zabývají ekonomickou agendou. V současné době se výlučně ekonomickou agendou zabývá 72 diplomatů po celém světě. Dále se dnes touto problematikou zabývá dalších 42 našich lidí zařazených do kategorie ALL. A nelze nezapočítat také kapacitu prakticky všech 110 vedoucích našich zastupitelských úřadů, tedy 84 velvyslanců, 2 konzulů, 14 generálních konzulů a dalších 170 honorárních konzulů, kteří podle čerstvě schválené nové koncepce rovněž zvyšují svoji roli při podpoře českých ekonomických zájmů. Navíc MZV připravuje v roce 2013 nová zastoupení, konkrétně v Barmě/Myanmaru, Kataru, Kolumbii, Senegalu a na Srí Lance. Hlavním důvodem jsou především ekonomické zájmy. Nová diplomatická služba bude pružnější, tzn. bude mít schopnost rychleji a lépe reagovat na vývoj ekonomické situace v zahraničí i na potřeby našeho vývozu.

Success-story

Podnikatelé stále častěji vyžadují přímý a intenzivní kontakt s našimi diplomaty působícími v zahraničí. Aby mohlo MZV tomuto požadavku efektivně vyhovět, je třeba neustále nacházet nové formy spolupráce jak přímo s nimi, tak i se zástupci jejich oborových platforem jako je Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podnikatelů atd.. K nejnovějším a zároveň nejžádanějším formám vzájemného kontaktu se zařadila vznikající tradice pravidelných setkání odjíždějících velvyslanců s manažery exportních firem, bank a podnikatelských svazů. Velvyslanci jsou považováni za nejsilnější nástroj k prosazování ekonomických zájmů na bilaterální úrovni. MZV, jako koordinátor zahraničních aktivit všech složek státu, m.j. nabízí zahraničním kancelářím vládních agentur, ale také dalším institucím a firmám, tzv. „hospitality package,“ tedy možnost sdílet infrastrukturu na zastupitelských úřadech a vytvořit tak „český tým.“

2. Projekty na podporu ekonomické diplomacie

Aktivita

Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu (ODEV) připravuje program projektů zaměřených primárně na oblast podpory ekonomické diplomacie. V rámci státní správy se jedná o zcela unikátní věc, která velmi efektivně pomáhá českým firmám v oblasti exportu.

Věděli jste, že...

...tento podpůrný program Ministerstva zahraničních věcí byl zahájen již v roce 2006 a každoročně je realizováno cca 60 proexportně zaměřených projektů? Zájem o tyto projekty je přitom téměř čtyřnásobný v porovnání s disponibilními finančními prostředky.

Akce

Jedná se o cíleně zaměřené akce na podporu českého exportu a prezentace českých podnikatelských subjektů, jež mohou být realizovány primárně zastupitelskými úřady ČR v různých podobách (oborové prezentace, business fóra, semináře, účasti na výstavách, kulaté stoly, podnikatelské mise apod.). Hlavní snahou Ministerstva zahraničních věcí je podpořit projekty v teritoriích a sektorech relevantních pro český export. Každý projekt je posuzován individuálně s ohledem na potenciální dopad pro české podnikatele a jejich nové příležitosti. Nové sektorové priority hledáme především v rámci aplikací moderních technologií s vysokou přidanou hodnotou a to včetně informačních technologií, biotechnologií a environmentálních technologií. Pozornost věnujeme i posilování pozic ve službách a oborech, které patří k našim tradičním (strojírenství, energetika, dopravní systémy, vodohospodářství, automobilový průmysl, letecký průmysl, potravinářské technologie apod.).

Success-story

V současné době činí průměrné skutečné náklady cca 90.600 Kč/projekt. Ze statistických dat za rok 2011 přitom vyplývá, že minimální částka čerpaná na jeden projekt činila 11.200 Kč a naopak maximální čerpaná částka byla ve výši 201.800 Kč. I takto malé částky tak mohou velmi dobře posloužit realizaci velkých prezentačních akcí. Např. v Chorvatsku se již několik let po sobě daří díky počátečnímu vkladu MZV ve výši cca 150.000 Kč organizovat prezentaci českých vodohospodářských firem, jejíž celkové náklady činí přes 1.000.000 Kč. České firmy totiž nelitují finančně participovat na akci, kde se mohou představit více než šesti stovkám odborníků z celého Balkánu. Bez počátečního organizačního a finančního impulzu ze strany ambasády by se ale mnozí sami k této akci neodhodlali.

3. Sdílení informací a zpráv

aneb bez informací do zahraničí nechoď

Aktivita

Říká se, že až 90% výsledku práce diplomata spočívá v práci s informacemi a kontakty, které má díky svému postavení. Informační a znalostní společnost, krátce společnost 21. století, nám dává pocítit, že nejen čas, ale hlavně informace jsou peníze. Dobře fungující diplomatická síť tak poskytuje firmám a podnikatelům informační servis, díky kterému dokáží reagovat na obchodní příležitosti a trendy, které v jednotlivých zemích a ekonomikách probíhají. Tuto ambici máme také my v české diplomacii.

Věděli jste, že....

...informování o ekonomickém prostředí v zemi působení patří k hlavním úkolům našich diplomatů? Ke splnění tohoto cíle – proto, aby byly informace od nás pro Váš business opravdu užitečné – musíme garantovat určitou úroveň kvality a to zejména:

  • relevantnost a věcnou správnost
  • rozlišování mezi fakty a osobními názory
  • jedinečnost a bezprostřednost (věci přímo z terénu; ne to, co je na internetu)
  • úplnost a kontext popisovaného problému
  • rychlost
  • uživatelskou vstřícnost pro čtenáře, tedy především pro české firmy
  • přidanou hodnotu, včetně doporučení dalšího postupu (ne pouhý popis situace)

Akce

Ekonomičtí diplomaté mají několik nástrojů, jejichž prostřednictvím se informace dostávají k příjemcům. Jejich informace jsou k nalezení na webu ministerstva zahraničí www.mzv.cz/ekonomika a také na exportně zaměřeném webu www.export.cz. Povinností diplomatů je spravovat tzv. Souhrnné teritoriální informace (STI), které jsou k nalezení na webových stránkách jednotlivých velvyslanectví (www.mzv.cz/název_města_v_angličtině např. moscow, beijing atd.) a také na webovém portálu pro podnikatele Businessinfo, v části Zahraniční obchod, Teritoriální informace – země. Poptávky a obchodní příležitosti jsou přístupné jak na export.cz, tak na Businessinfo.

Vyjíždějící velvyslanci a velvyslankyně se ještě před svým odjezdem setkávají s firmami a finančními institucemi, aby jim představili svoje záměry a seznámili se s aktivitami českých firem v zemích, kam míří. Ministerstvo v Praze pořádá teritoriální stoly k jednotlivým zemím a regionům a semináře o obchodování s mezinárodními organizacemi typu EBRD, CERN nebo OSN.

Success-story

Každý rok se v Praze, obvykle poslední týden v červnu, koná týdenní setkání českých ekonomických diplomatů, kteří působí v zahraničí. Během něj mají firmy možnost se s diplomaty sejít osobně a prodiskutovat s nimi své plány a svůj postup na zahraničních trzích. Mnoho úspěšných exportů začalo právě takovou schůzkou. Jen v roce 2012 této možnosti využilo přes 350 firem. Je již příjemnou tradicí, že se každý rok dozvíme o obchodních úspěších, které začaly právě touto schůzkou, a přejeme si, abyste se mezi ně příště zařadili i Vy. Opakovaně se nám také od firem dostává ujištění, že předvýjezdová setkávání s nastupujícími velvyslanci a velvyslankyněmi jim dodalo důvěry, že se jim v zahraničí dostane kvalitní asistence a pozornosti, jako je tomu běžné ve vyspělých zemích.

4. Možnosti českých dodavatelů v mezinárodních organizacích

Aktivita

V rámci zajišťování přístupu k mezinárodním organizacím a v rámci podpory českých ekonomických zájmů klade MZV velký důraz na maximální využití možností, které nabízí členství ČR v mezinárodních organizacích. Jedná se především o zajímavé obchodní příležitosti vyplývající z potřeby zajistit rozmanité dodávky zboží a služeb pro fungování zmíněných organizací, do kterých se mohou zapojit i české subjekty.

Věděli jste, že...

...Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) nakupuje každý rok zboží a služby v průměru za 500 mil. CHF? Jedná se nejen o dodávky standardních průmyslových výrobků, ale i high-tech produktů, dodávky určené na vybudování různých vědeckých zařízení nebo jejich součásti atd. Další možností je spolupráce s CERN na vývoji a testování nových technologií či na komerčním využívání technologií, inovací a výsledků výzkumu CERN.

Akce

MZV uspořádalo pro české podnikatelské subjekty několik seminářů o možnostech obchodování a spolupráci s vybranými mezinárodními organizacemi (CERN, OSN, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka, OECD). Cílem bylo přispět k maximálnímu využití existujících příležitostí českými podniky. Obchodní spolupráce s mezinárodními organizacemi je zároveň dobrou referencí při dalších obchodních aktivitách úspěšných uchazečů. Může například přispět k navázání obchodních kontaktů s ostatními firmami spolupracujícími s danou organizací. Dalšími přínosy této spolupráce bývá zvýšení konkurenceschopnosti dodavatelských firem, jejich úspěšnější uplatnění na trzích po celém světě, zvýšení jejich technologické úrovně, rozvoj vývozu založeného na inovacích a nebo usnadnění přenosu výsledků výzkumu a technologií do české ekonomiky.

Success-story

Česká republika se opakovaně umístila mezi 5 nejúspěšnějšími členskými státy CERN v objemu získaných zakázek na dodávky zboží do CERN v poměru k výši svého členského příspěvku. Česká firma ON Semiconductor dokonce získala v roce 2007 za úspěšné splnění zakázky pro CERN ve vynikající kvalitě prestižní ocenění „ATLAS Industrial Award“. Zhruba 600 podniků zapojených do projektů CERN si cení spolupráce s Evropskou organizací pro jaderný výzkum zejména proto, že:

  • ve 38% případů vedla spolupráce k vývoji nových produktů;
  • u 42% podniků došlo k posílení jejich mezinárodního postavení;
  • 44% podniků dosáhlo zlepšení v technologických znalostech;
  • u 52% podniků přispěla spolupráce s CERN k lepším obchodním výsledkům;
  • 17% podniků si zajistilo přístup na nové trhy;
  • 60% podniků získalo nové zákazníky;
  • všechny dotázané podniky využily reference o spolupráci s CERN k získání dalších výhod.

Úspěšnost českých firem ve výběrových řízeních OSN

Zapojení českých podnikatelských subjektů do dodávek do systému OSN zatím neodpovídá jejich potenciálu, nicméně i v této oblasti bylo dosaženo některých úspěchů. Mezi dlouhodobé dodavatele zboží a služeb OSN patří například česká firma SVOS Přelouč.

5. Síť honorárních konzulátů

Aktivita

Síť honorárních konzulátů je tu nejen kvůli pomoci českým občanům v nouzi, ale v rámci konceptu „Hospitality package“ jde také o jedinečný nástroj na prosazování ekonomických zájmů ČR v zahraničí.

Věděli jste, že...

...síť honorárních konzulátů a honorárních generálních konzulátů, která se neustále rozrůstá, sestává v současnosti z více než 170 úřadů po celém světě, často i v odlehlých oblastech?

Akce

Tyto konzulární úřady jsou vedeny honorárními konzulárními úředníky, kteří nemají postavení tradičního kariérního diplomata a nejsou zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí ČR. Většinou se jedná o dobře situované občany hostitelských zemí, kteří na vlastní náklady provozují kancelář a zaměstnávají asistenty. Kromě pomoci v nouzi a vyřizování konzulárních agend mohou být mnozí honorární konzulové dobře využitelní i pro potřeby českých firem a podnikatelů.

Honorární konzulové disponují celou řadou zajímavých kontaktů v místní komunitě i na celostátní úrovni. Jejich profesní zaměření je často velmi blízké potřebám, které mohou mít české ekonomické subjekty v daném místě. Pracují v advokacii, výstavnictví, bankovním sektoru, jsou významnými podnikateli, manažery, nebo čelnými představiteli svých oborů. Jejich asistenty jsou obvykle lidé schopní komunikace v několika jazycích, a to včetně češtiny.

MZV také organizuje setkávání s HK v ČR. Během těchto schůzek upřesňujeme požadavky kladené na tuto síť a seznamujeme naše kolegy-čestné diplomaty s aktuálním vývojem v oblasti konzulární, kulturní, politické a ekonomické. Pobytu v ČR využívají k rozvoji kontaktů nejen s představiteli státní správy, ale i s představiteli hospodářského života a s podnikateli.

Stejně jako MZV využívá HK ČR ve světě, využívají mnohé země svoje HK sídlící v Česku k tomu, aby se rozvíjely vzájemné ekonomické vztahy. Z toho vyplývá, že existuje i možnost navázat spolupráci s honorárními konzuly zastupujícími své země na území České republiky.

Success-story

Vedoucí Honorárního generálního konzulátu ČR na Maltě (HGK) Tonio Casapinta je ukázkovým příkladem toho, jak užiteční mohou být honorární konzulové. Působí v zemi, kde ČR nemá svůj zastupitelský úřad, přestože se jedná o členskou zemi EU. Pan Casapinta je tak velmi důležitým článkem, který zprostředkovává komunikaci mezi vládními institucemi. Kromě toho je i majitelem úspěšné firmy, která působí ve výstavnictví. Za dobu svého působení ve vedení HGK pomohl desítkám českých firem se etablovat nejen na maltském trhu, ale i na trzích zemí severní Afriky. Toho dosáhl díky mnohaletému působení na řadě veletržních akcí, na kterých zprostředkovává účasti států i firem, velmi často ve formě komplexního balíčku služeb, včetně designového řešení stánků a propagace.

6. Rozvojová spolupráce a možnosti její komerční návaznosti

Aktivita

Zahraniční rozvojová spolupráce ČR, jejímž primárním cílem je snižování chudoby a plnění Rozvojových cílů tisíciletí, s sebou přináší i možnost vylepšit povědomí o průmyslové vyspělosti České republiky a možnost rozšířit české technologie do světa.

Při snaze o zvýšení efektivnosti zahraniční rozvojové spolupráce usiluje Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou o to, aby na jednotlivé rozvojové aktivity navazovaly komerční projekty. V mnoha případech se přitom díky dobrému jménu, které získala ČR v rozvojových zemích, českým firmám daří dojednávat významné obchodní zakázky.

V některých případech komerční projekty navazují na úvodní studie či doporučení zpracovaná v rámci standardní rozvojové spolupráce, v některých pokračují bilaterální aktivity (např. dodávky technologických zařízení či dopravních systémů) již na komerční bázi. Reference, získané kontakty a úspěšná dosavadní rozvojová spolupráce tak významně posilují exportní potenciál ČR.

Věděli jste že....

...existuje nový nástroj české zahraniční rozvojové spolupráce, tzv. „B2B,“ který nabízí podnikatelské příležitosti pro české subjekty? Firmy přitom mohou na projekty v rámci tohoto nástroje české zahraniční rozvojové spolupráce získat finanční podporu z prostředků ZRS ČR.

Akce

Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV na základě pozitivních zkušeností ostatních evropských dárců (Dánsko, Finsko) vytvořil nový nástroj zahraniční rozvojové spolupráce – Program rozvojově-ekonomického partnerství (B2B). Obecným cílem Programu je podpora udržitelného rozvoje a zaměstnanosti v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce. Pro rok 2013 byly vybrány dvě pilotní země – Srbsko a Etiopie.

Bezprostředním cílem programu rozvojově-ekonomického partnerství je podpora spolupráce českých podnikatelských subjektů s místními partnery v rozvojových zemích s využitím přenosu znalostí (know-how) a technologií. Důraz je kladen i na zlepšení pracovních a životních podmínek obyvatel rozvojových zemí a na posilování konkurenceschopnosti místních firem. Program by měl také přispět k rozvoji a stabilizaci tržního prostředí v partnerských zemích. Tento nový nástroj české ZRS je zaměřen na dlouhodobě udržitelné projekty s potenciálem generovat další podnikatelské příležitosti pro subjekty z ČR i z partnerské země.

Sektorové zaměření programu rozvojově-ekonomického partnerství je dáno sektorovými prioritami ZRS ČR, které byly schváleny usnesením vlády České republiky č. 366 z roku 2010 o koncepci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010-2017, tedy: životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace.

Program rozvojově-ekonomického partnerství je komplementární k ostatním aktivitám zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Zároveň využívá synergie s projekty na podporu českého exportu v souladu s usnesením vlády České republiky č. 154 o Exportní strategii České republiky pro období 2012 až 2020. V souladu s jejími cíli usilujeme o vyšší teritoriální diversifikaci českého exportu – z tohoto důvodu byla do programu zařazena Etiopie.

Success-story

  1. Firma Bohemia Miller v návaznosti na realizaci rozvojových projektů v Mongolsku uzavřela smlouvu o údržbě elektrárny v řádu desetitisíců USD.
  2. Česká firma IRCON, která v Moldavsku realizovala rozvojové projekty zaměřené na oblast zásobování vodou a sanitaci, na základě získaného renomé realizuje v Moldavsku řadu komerčních kontraktů (v řádu miliónů Kč). V zemi založila svoji pobočku.
  3. Konsorcium českých firem Inekon-Enixus, které v Srbsku realizovalo rozvojové projekty v oblasti dopravy, v rámci komerční návaznosti na tyto projekty uzavřelo kontrakty za cca 30 miliónů EUR s dobou plnění 4 let. Rovněž se v Srbsku v návaznosti na dar městských autobusů městu Bělehrad daří realizovat kontrakty za cca 2-4 milióny EUR ročně (SOR Libchavy).
  4. Mevos spol. s.r.o. zaměřující se na rozvojové projekty v oblasti zásobování vodou a sanitace založila v Bosně a Herzegovině svoji pobočku pro realizaci kontraktů na komerční bázi.
  5. Firma Geotest zpracovává technickou dokumentaci pro výstavbu regionální skládky odpadu v Bosně. Tato dokumentace bude využita při realizaci rozvojového projektu financovaného Světovou bankou.

7. Podpora mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích

Aktivita

Ministerstvo zahraničních věcí považuje za svou strategickou prioritu podporu mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích (VVI). Tato podpora má úzkou vazbu na posilování konkurenceschopnosti České republiky a tedy též na prosazování ekonomických zájmů v zahraničí. Uvedená priorita byla důvodem zřízení postu zvláštního zmocněnce pro vědu a technologie. Ten a) je zodpovědný za koordinaci těchto aktivit v rámci diplomatické služby a b) jménem MZV spolupracuje se zodpovědnými resorty, vládními a nevládními agenturami, univerzitami a výzkumnými centry a neposlední řadě technologickými parky a inovativními firmami v ČR a s relevantními zahraničními partnery.

Věděli jste, že...

mezinárodní srovnávání ukazují, že české vývojové týmy a inovativní podniky stále nejsou dostatečně integrovány do mezinárodního prostředí? To v praxi znamená, že může spolupráce s vyspělými zeměmi, kterou MZV podporuje, významně přispět ke zvýšení kvality a efektivity domácího technologického vývoje.

Akce

Aktivity MZV a zastupitelských úřadů jsou různorodé, přizpůsobené aktuálním potřebám:

  1. zpracování informací o vývoji v daném segmentu VVI (analýzy trendů) v dané zemi;
  2. networking s důrazem na komercionalizaci inovací a na přenos nejlepších zkušeností;
  3. organizace presentačních akcí, seminářů, konferencí (asistence českým subjektům);
  4. propagace excelentních výsledků české VVI;
  5. pomoc českým subjektům při uplatnění jejich technologií na zahraničním trhu.

Success-story

Specifickým programem na podporu uplatnění nových technologií a podporu aplikovaného výzkumu jsou České technologické dny. Během jejich šestileté historie bylo (ve spolupráci s MPO, CzechInvest, MŠMT, RVVI a samotnými univerzitami a podniky) zorganizováno několik desítek akcí v prakticky všech technologicky pokročilých zemích světa (od USA a Brazílie, přes Izrael, Finsko, až po Japonsko, Čínu či Jižní Koreu). Zúčastnily se jich desítky akademických pracovišť, badatelských center a inovativních firem. MZV se angažovalo v uzavření řady memorand o spolupráci a při navázání kontaktů. Specifickou službou pro podnikatele shánějící privátní finanční prostředky se v rámci těchto akcí staly diskuzní panely s místními rizikovými investory, v rámci kterých bylo možné testovat kvalitu obchodních záměrů. V tomto osvědčeném modelu hodláme pokračovat i v dalších letech.

8. Žijeme v zahraničí

Aktivita

Čech všude bratra má, říká se někdy. Proto nepřekvapí, že diplomaté znají mnoho Čechů, kteří žijí již léta v cizině. Jsou s nimi v trvalém kontaktu a udržují si přehled o jejich podnikatelských aktivitách, zkušenostech a kontaktech, které by mohly využít i české firmy. Na ministerstvu v Praze působí dokonce zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti, který problematiku českých krajanů zpracovává systematicky. Přesto je dobré vědět, že existuje i nestátní, soukromá aktivita, která propojuje zahraniční Čechy a Češky s českými podnikateli. Projekt „Žijeme v zahraničí“ pomáhá českým začínajícím i zkušenějším exportérům, kteří hledají pomoc při pronikání do zahraničí. Eviduje Čechy, kteří žijí v zahraničí, a kteří jsou ochotni a schopni našim firmám poskytnout pomoc a odborné informace (účetnictví, právo, zaměstnávání apod.). Projekt funguje tak, že se Češi žijící v zahraničí (nebo lidé se vztahem k naší zemi, kteří nejsou občany ČR) přes internet, na stránce www.zijemevzahranici.cz, zaregistrují, uvedou oblast, v níž nabízejí své služby, a podmínky spolupráce (časové dispozice, jazyková vybavenost, zkušenosti, kontakty atd). Ministerstvo zahraničí tento projekt podporuje, svou záštitu mu poskytl náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub.

Věděli jste, že...

...v zahraničí působí desítky krajanských sdružení, jejichž členové vítají zájem Čechů o zemi, v níž našli svůj druhý domov? Nejen Amerika, ale i Austrálie, Skandinávie nebo Jižní Amerika jsou místa, kde narazit na Čecha nemusí být až tak těžké, jak by se možná mohlo na pohled zdát. Oni, ale často i jejich potomci, kteří se již stali občany jiného státu, uvítají kontakt s Českem. Díky své profesi jsou přitom často cenným zdrojem informací a kontaktů. Velvyslanectví a generální konzuláty ČR v zahraničí udržují s krajany stálý kontakt a rádi se s Vámi o ně podělí.

Akce

Seznamte se s webovým portálem Žijemevzahraničí.cz a zjistěte si, zda se v zemi, o kterou máte zájem, s nabídkou pomoci českým firmám už někdo zaregistroval – a jestli Vám tato nabídka vyhovuje. V případě potřeby se obraťte na redakci portálu a projednejte s nimi Váš případ osobně. Zvažte, jestli Vám zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti MZV může být nápomocen nebo si zjistěte informace o diplomatech s ekonomickou agendou, kteří působí v zemi Vašeho zájmu.

Success-story

Česká stavební firma nebyla spokojená se spolehlivostí dodávek speciálního dřeva původem z Ameriky, které nakupovala od českých dovozců a používala pro některé své projekty. Proto si chtěla začít tyto dodávky zajišťovat sama. S tímto požadavkem se obrátila na generální konzulát v New Yorku. Ten zástupce firmy seznámil s newyorským krajanem, který přes 20 let podniká ve výrobě a instalaci kuchyní na východním pobřeží USA. Díky jeho znalostem trhu a kontaktům mezi americkými dodavateli se brzy podařilo najít partnera, se kterým je česká firma velmi spokojená.

9. Vízový proces a možnosti jeho urychlení

Aktivita

MZV se často setkává se stesky ze strany podnikatelů, že je pro jejich obchodní partnery často velmi komplikované získat víza do České republiky. Případně, že vízová procedura trvá příliš dlouho. Sekce právní a konzulární MZV ČR se snaží při respektování všech mezinárodních pravidel najít cestu, jak alespoň pro občany z některých teritorií vízový proces zjednodušit.

Věděli jste, že...

....s Ruskou federací a s Ukrajinou má Česká republika podepsánu dvoustrannou smlouvu o zjednodušení vízové procedury, která významným způsobem usnadňuje získání víza?

Akce

Základní normou, která je závazná pro všechny členské státy schengenského prostoru, je „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)“ č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (Vízový kodex). Tato norma definuje základní pravidla procesu od podání žádosti o vízum až po rozhodnutí ze strany zastupitelského úřadu (dále jen ZÚ). Žádost se podává osobně (čl. 10, odst. 1). ZÚ může od osobní přítomnosti upustit v případě, že se jedná o osobu prověřenou, nebo známou.

Obecná lhůta pro rozhodnutí je maximálně 15 kalendářních dní, v praxi nicméně české zastupitelské úřady potřebují 3-5 dní, v odůvodněných případech pak 10 dní. V případech představitelů obchodních delegací či subjektů významných firem ZÚ může vydat vícevstupní vízum, pokud je předpoklad pravidelných cest do ČR/zemí Schengenu.

Od obecných pravidel, která jsou definovaná vízovým kodexem, se liší ty země, se kterými je podepsána dvoustranná smlouva o zjednodušení vízové procedury. Jedná se např. o Ruskou federaci či Ukrajinu.

Upozorňujeme, že některé ZÚ mohou vyžadovat před podáním žádosti objednání termínu/registraci prostřednictvím systému Visapoint.

Ruská federace

Na ZÚ Moskva je zavedena možnost podání žádosti prostřednictvím českých firem registrovaných v „Podnikatelském klubu při Českém domě v Moskvě“ (jedná se o cca 35 subjektů). „Podnikatelský klub“ vždy s denním předstihem předává vedoucímu konzulárního úseku seznam žadatelů a jednotliví registrovaní představitelé českých firem následně podávají v zastoupení žadatele žádost o vízum.

Dle smlouvy je možné žádat o tzv. expresní vízum. To je zpoplatněno částkou 70,- € a lhůta pro jeho vydání jsou 3 pracovní dny.

ZÚ obecně důrazně nedoporučuje při vyřizování víz využívání služeb zprostředkovatelů (vyjma spolupráce členských států s obchodními zprostředkovateli na základě čl. 45 Vízového kodexu) a doporučuje, aby se v případě schengenských víz za účelem podnikání zástupci českých firem v uvedené věci obracely přímo na vedoucího Konzulárního úseku ZÚ Moskva.

Outsourcing ve vízovém procesu – vízová centra na území Ruské federace

Mimo konzuláty je v Rusku možné podat žádost o vízum v Českých servisních vízových centrech, která jsou zřízena v Kazani, Samaře, Novosibirsku, Rostově na Donu, Nižním Novgorodu, Krasnodaru, Soči, Krasnojarsku, Irkutsku, Ufě, Vladivostoku a Chabarovsku.

Doba pro vyřízení víza činí z důvodu vzdáleností a dopravy do Moskvy standardně 8 pracovních dnů (6 pracovních dnů pro zpracování víza a 2 dny na transport z regionálního vízového centra na velvyslanectví a naopak). V regionálních vízových centrech nejsou přijímány žádosti o tzv. expresní víza. Ta totiž není možné ve stanovené lhůtě 3 pracovních dnů vyřídit.

Ukrajina

Vízová procedura trvá standardně 5 pracovních dnů pro všechny žadatele, vízový poplatek se vybírá ve výši 35,- €. Existuje možnost expresního víza za poplatek 70,- €, toto vízum je vyřízeno do 3 pracovních dnů.

Čeští podnikatelé na Ukrajině mají možnost se registrovat na ZÚ Kyjev. Ukrajinští podnikatelé – obchodní partneři těchto registrovaných českých podnikatelů – mohou podávat žádosti o schengenská víza mimo registraci v systému VISAPOINT , vždy ve středu odpoledne. Tato možnost je ukrajinskými obchodními partnery využívána.

Obdobný systém funguje i na GK Lvov a GK Doněck.

10. Hospitality package

Aktivita

MZV nabízí prostřednictvím svých zastupitelských úřadů společnou platformu, tzv. „hospitality package,“ nejen zahraničním kancelářím vládních agentur, ostatním resortům a sdružením, ale všem osobám a institucím, které mají kladný vztah k naší zemi (krajané, absolventi českých vysokých škol, pracovníci firem působících v dané zemi atp). Všechny tyto subjekty mají možnost díky synergickému efektu podpory a sítě kontaktů napříště v zahraničí působit mnohem efektivněji.

Věděli jste, že...

již od února 2012 má MZV svou „Chartu“ – Charta diplomacie pro byznys)

Akce

Koncept „hospitality package“ byl poprvé představen během tradiční konference ekonomických radů, která proběhla v Praze 25.-29. června 2012. Jak na ní zaznělo, ochrana ekonomických zájmů naší země je prvořadým posláním zahraniční služby a vnější ekonomické vztahy a podpora exportu jsou jasnými prioritami české diplomacie. „Hospitality package“ představený na konferenci náměstkem ministra zahraničních věcí Dubem je přitom v tomto směru dalším krokem kupředu – jde o novou vizi vzájemné spolupráce všech subjektů působících v zahraničí v rámci vnějších ekonomických vztahů.

To, že se na konferenci ekonomických radů v roce 2012 zaregistrovalo více než 350 firem jen potvrzuje velký zájem o tuto formu komunikace s českými diplomaty. Bezesporu je tak vhodné ji postupně rozšiřovat. Loni právě proto organizátoři – MZV ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Svazem průmyslu a dopravy – navýšili čas na individuální konzultace. Zároveň nabídli individuální setkání i malým a středně velkým podnikům. K tomu došlo ve spolupráci se SME-Union v závěrečný den konference, a to loni vůbec poprvé. Letos v tom organizátoři hodlají pokračovat.

Success-story

Podnikatelská mise pod vedením OHK Třebíč do Indonésie v listopadu 2012

Téměř čtvrt miliardy obyvatel, zajímavé projekty v oblasti infrastruktury, velké nerostné bohatství a hospodářský růst 6 % – to je současná Indonésie, jeden z nejperspektivnějších států v jihovýchodní Asii. Právě tam vyrazila ve druhé polovině 2012 mise českých podnikatelů z Třebíče a okolí.

Ještě před odjezdem se účastníci setkali se zástupci indonéské ambasády, včetně velvyslankyně E. Siregar. Samotná mise pak začala večeří českých podnikatelů v Jakartě s velvyslancem T. Smetánkou a obchodním radou J. Jandou. Na ní byly detailně vysvětleny podmínky a specifika pro navazování obchodních vztahů v zemi. Druhý den proběhlo jednání, kterého se zúčastnilo 13 podnikatelů z České republiky (mimo jiné Richard Horký, ředitel společnosti TTS energo s.r.o., Miloslav Pop, generální ředitel skupiny JMA nebo Ladislav Houžva, generální ředitel PBS INDUSTRY, a.s.). Indonéskou stranu reprezentovali zástupci ministerstva energetiky, místní hospodářské komory KADIN a šedesát indonéských podnikatelů. Jednání se zároveň zúčastnili i čeští občané, kteří v Indonésii již podnikají. Další setkání byla zorganizována v Joghjakartě, v Dempasaru a na Sumatře.

Zúčastnění se na závěr shodli, že mise do Indonésie byla i díky výrazné podpoře ZÚ úspěšná. V roce 2013 dojde k dalším jednáním, která by již měla přinést konkrétní obchody a zakázky pro třebíčské firmy (např. zakázku na výstavbu bioplynové stanice nebo kotle na spalování biomasy).

Hospitality package

Kontakty

1. Zahraniční síť MZV – velvyslanci a jejich tým

Sekce ekonomická
Ing. Ivan Jukl, MBA
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 3513
fax.: (+420) 22418 3020
e-mail: sek@mzv.cz

2. Projekty na podporu ekonomické diplomacie

Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu
Ing. Tomáš Kuchta
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 2200
fax.: (+420) 22418 2082
e-mail: odev@mzv.cz

3. Sdílení informací a zpráv

Sekce ekonomická
Vrchní ředitel Ing. Ivan Jukl, MBA
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 3513
fax.: (+420) 22418 3020
e-mail: sek@mzv.cz

4. Možnosti českých dodavatelů v mezinárodních organizacích

Odbor mnohostranných ekonomických vztahů
Ing. Vlastimil Tesař
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420)22418 2582
fax: (+420)22418 3049
e-mail: s_omev@mzv.cz

5. Síť honorárních konzulátů

Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu
Ing. Tomáš Kuchta
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 2200
fax.: (+420) 22418 2082
e-mail: odev@mzv.cz

6. Rozvojová spolupráce a možnosti její komerční návaznosti

Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
PhDr. Zuzana Hlavičková
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 2366
fax.: (+420) 22418 2491
e-mail: ors@mzv.cz

7. Podpora mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích

Zvláštní zmocněnec pro vědu a technologie
PhDr. Ing. Petr KAISER
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 2576
web: www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/veda_a_technologie

8. Žijeme v zahraničí

Jana Bábiková
web: www.zijemevzahranici.cz
tel.: (+420) 212 240 600
Kancelář zmocněnce pro krajanské záležitosti MZV
tel.: (+420) 224 183 243
Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu
tel.: (+420) 224 182 592

9. Vízový proces a možnosti jeho urychlení

Odbor konzulární koncepce a metodiky
Mgr. Jan Vyčítal
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 2536
fax.: (+420) 22418 2068
e-mail: kkm@mzv.cz

10. Hospitality package

Sekce ekonomická
Ing. Ivan Jukl, MBA
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
tel.: (+420) 22418 3513
fax.: (+420) 22418 3020
e-mail: sek@mzv.cz
web: www.mzv.cz/ekonomika

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek