Podnikání zahraničních osob v ČR

Jaké jsou možnosti, pokud jde o podnikání zahraničních osob na území České republiky? Jaké podmínky musí být splněny, aby zahraniční osoba mohla na území České republiky podnikat? Tento článek objasňuje základní definice, věnuje se rovněž obecným zásadám a vymezení jednotlivých forem podnikání zahraničních osob v ČR.

Související právní předpisy:

Související právní průvodci:

Definice pojmů a zásady podnikání zahraničních osob v ČR

Základní pojmy

V prvé řadě je nutné vymezit pojmy podnikání a podnikatel, jejichž definici podává zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“). Podnikání je samostatná výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku a také osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Zahraniční osobou český právní řád rozumí právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky či fyzickou osobu s bydlištěm mimo území České republiky (pro fyzickou osobu tedy není rozhodující státní příslušnost).

Za českou osobu je považována každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky.

Hlavní zásady

Obecně pro zahraniční osoby platí, že mohou podnikat na území České republiky stejně jako české osoby, pokud zvláštní zákony nestanoví něco jiného.

Tato zásada je výslovně zakotvena v ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „živnostenský zákon“ nebo „ŽZ“), který stanoví, že fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky, může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.

Pro zahraniční osoby dále platí zásada, že jejich právní osobnost, a v případě fyzických osob též svéprávnost, se řídí právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt a v případě právnických osob sídlo. Právní osobnost právnické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Tímto právním řádem se řídí i obchodní firma nebo název a vnitřní poměry takové osoby, poměry mezi takovou osobou a jejími společníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako její orgán jedná, jakož i její zánik.

Uznání zahraničních osob jako podnikatelů na území České republiky prošlo značným vývojem. Zásadním ustanovením v tomto smyslu je § 30 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“ nebo „ZMPS“), který stanoví, že právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Toto ustanovení, mimo jiné tedy říká, že český právní řád takovou osobu, která byla platně založena a existuje dle cizího právního řádu, uznává jako subjekt práva bez dalšího.

Podmínky podnikání zahraničních osob

K tomu, aby zahraniční osoba mohla na území České republiky podnikat, musí vedle podmínek stanovených českými právními předpisy (především živnostenským zákonem), splňovat také podmínky z oblasti cizineckého práva, jako je zejména zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen jako „zákon o pobytu cizinců“), který upravuje vydávání víz a povolení k trvalému a přechodnému pobytu.

Obecně platí, že zahraniční osoba může podnikání v České republice zahájit teprve dnem zápisu její osoby (případně jejího odštěpného závodu) do obchodního rejstříku, a to v rozsahu v obchodním rejstříku zapsaném. To však neplatí bezvýjimečně. Pro účely podnikání na území České republiky se nemusí zapisovat do obchodního rejstříku podnikání:

  • (I) fyzické osoby, které jsou státními občany členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,
  • (II) rodinní příslušníci osob dle bodu I, za podmínky, že mají oprávnění pobývat v České republice,
  • (III) státní občané třetího státu, kterým bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta,
  • (IV) rodinní příslušníci osob dle bodu III, kterým bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,
  • (V) další fyzické osoby, kterým vzniklo právo podnikat podle živnostenského zákona nebo jiného zákona.

V dalších částech článku se budeme podrobně věnovat jednotlivým možným formám podnikání zahraničních osob v České republice:

• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme