Tvorba strategického plánu – členění a postup



Přístupy k plánování a možnosti jejich ovlivnění se obvykle odvíjejí od oboru podnikání, systému a způsobu správy společnosti (Corporate Governance) a převládající podnikové kultury. Běžné plánovací techniky zahrnují postupy:

  • Shora dolů (Top-Down Process) – jde o tzv. retrográdní plánování. Nadřazený firemní plán a jeho cíle jsou rozpracovány na nižší úroveň. Jedná se o divergentní přístup využívající deduktivní techniky[13]uvažování a je typický pro vztahy mezi mateřskými a dceřinými společnostmi, případně holdingem a jeho subjekty. Zadání z mateřské společnosti či centrály je dceřiná společnost povinna rozpracovat na vlastní podmínky. Významnou nevýhodou tohoto přístupu je absence zpětné vazby.
  • Zdola nahoru (Bottom-Up Process)– je založen na principu, kdy syntézou dílčích (funkčních) plánů vzniká firemní plán. Nejprve jsou definovány relativně detailní dílčí cíle na nižších úrovních organizační hierarchie. Tyto cíle jsou postupně integrovány až do podoby firemních cílů. Jedná se o konvergentní přístup využívající induktivní techniky[14]uvažování.
  • Obousměrné plánování (Top-Down/Bottom-Up) – je kombinací obou přístupů. Plánování probíhá synchronně jak shora dolů, tak zdola nahoru. Odchylky mezi oběma směry jsou průběžně vyhodnocovány a korigovány. Tato metoda plánování vnáší do systému důležitý zpětnovazebný prvek. Metoda je přesnější a časově náročnější, nicméně klade vyšší nároky na odborné schopnosti manažerů.

Převzato z knihy „Tvorba strategie a strategické plánování“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2012.




• Témata: Dotace a financování
• Oblasti podnikání: Management