Převzato z knihy „Znalostní management a proces jeho zavádění“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2007.
Podle Beckmana lze znalostní management zkoumat z několika perspektiv. Patří mezi ně:
- konceptuální perspektiva,
- procesní perspektiva,
- technologická perspektiva,
- organizační perspektiva,
- implementační perspektiva,
- manažerská perspektiva.
Je zřejmé, že výše uvedený výčet perspektiv nemusí být úplný. Každý zájemce o znalostní management si může definovat další perspektivy, které podle jeho názoru lépe pokrývají oblasti organizace, o něž jeví větší zájem a které jsou součástí některé z perspektiv pouze částečně nebo nejsou součástí těchto perspektiv vůbec. Seznam perspektiv se tak může rozšířit například o:
- ekonomickou perspektivu sledující ekonomické aspekty zavádění a realizace znalostního managementu v organizaci,
- personální perspektivu, která zaměřuje pozornost vlivu zavedení znalostního managementu na řízení lidských zdrojů a lidskou stránku organizace obecně,
- administrativní perspektivu, která sleduje změnu v tocích jednotlivých dokumentů, které jsou a budou způsobeny zavedením znalostního managementu, potřebu vytvoření nových dokumentů, úpravu obsahu existujících dokumentů atd.
U jednotlivých perspektiv je nutné mít neustále na paměti, že představují pouze úhly pohledu na znalostní management. Proto je nutné je využít co nejvíce a zajistit tím komplexní a systémový přístup ke znalostnímu managementu. Vzájemná provázanost perspektiv je jejich základní vlastností, kterou není možné ignorovat.
Převzato z knihy „Znalostní management a proces jeho zavádění“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2007.
