Znalostní management z pohledu různých perspektiv

Obsah konceptuální perspektivy

U konceptuální perspektivy jsou analyzovány okruhy problémů, týkající se samotné definice znalosti a znalostního managementu (tato potřeba je patrná již z velkého množství existujících definic – viz níže), dále pak znalostní principy nebo celkový rámec pro znalostní management. Tato perspektiva má význam především pro teoretickou rovinu zkoumání znalostního managementu. Pro podnikovou praxi a praktické zavádění znalostního managementu je tato perspektiva významná především jako zdroj rámce, ve kterém je konkrétními lidmi v dané organizaci znalostní management vnímán a podle něhož je také zaváděn a realizován.

Při snaze o přesné vymezení obsahu a významu znalostního managementu je možné narazit na zásadní problém. Tím je skutečnost, že si mnoho praktiků, ale také akademických pracovníků pod tímto pojmem představuje různé věci. V tomto směru jsou již klasikou bohužel pravdivá a na zkušenostech založená tvrzení typu: „zavřete do místnosti tři odborníky na znalostní management… a oni vytvoří pět jeho definic“. S obdobnými tvrzeními se je možné setkat u různých autorů, pouze počet odborníků a výsledných definic se nepatrně liší.

Otázkou může být, z jakého důvodu je vnímání znalostního managementu tak odlišné. Příčin je pochopitelně více, avšak tou hlavní příčinou je skutečnost, že znalostní management čerpá ze široké škály disciplín. Z tohoto důvodu obsahuje množství aspektů, problémů, technologií nebo metod. Například Berclay a Holsapple uvádějí následující oblasti, jež do znalostního managementu zasahují:

• kognitivní vědy,
• umělá inteligence, expertní systémy a znalostní manažerské systémy,
• počítačem podporovaná spolupráce (groupware),
• knihovnictví,
• informatika,
• filozofie,
• správa dokumentů,
• systémy pro podporu rozhodování,
• sémantické sítě,
• relační a objektové databáze,
• simulace,
• intranet,
• technologie help-desk atd.

Je zřejmé, že tento výčet je neúplný. Například podle J. Liebowitze je znalostní management splynutím konceptů vypůjčených z umělé inteligence, znalostních systémů, tvorby softwaru, reengineeringu firemních procesů, řízení lidských zdrojů a organizačního chování. Výše uvedený seznam také nevhodně kombinuje konkrétní technologie s vědními obory či soubory několika věd. Jeho cílem je však nastínit šíři oblastí, do nichž znalostní management zasahuje, respektive z nichž je možné na znalostní management pohlížet. Čerpání ze všech těchto oblastí, technologií a vědních disciplín a jejich vliv na znalostní management tedy vede k „babylonskému syndromu“, který způsobuje zhoršenou schopnost komunikace mezi lidmi, zabývajícími se znalostním managementem.

Vybrané příklady definic znalostního managementu

V této podkapitole budou uvedeny různé definice znalostního managementu, které zdůrazňují jeho široké spektrum vlivu a působení. Obdobně jako u znalosti jsou zde vybrány pouze některé z mnoha existujících definic, na jejichž základě bude následně vysvětleno vnímání znalostního managementu, na němž je založena tato publikace. Z tohoto důvodu jsou zde uvedeny definice jak znalostního managementu, tak managementu znalostí. Podstatný je totiž způsob, jak je znalostní management vnímán, spíše než jakým způsobem je tento přístup k vedení organizace pojmenován. Autory definic jsou jak akademičtí pracovníci, tak lidé setkávající se se znalostním managementem v praktickém životě na poli jednotlivých organizací. Snahou bylo využít co nejširší spektrum zdrojů definic (akademická půda, konzultační firmy, výrobní organizace, veřejná správa atd.).

• „Znalostní management se zabývá kritickými hledisky přizpůsobení, přežití a kompetence organizací, čelících stále více nesouvislejším změnám okolí. V podstatě ztělesňuje ty procesy v organizaci, které jsou synergickou kombinací kapacity informačních technologií při zpracování dat a informací s tvůrčí a inovativní kapacitou lidských jedinců.“ [Malhotra 1998]
• „Znalostní management je systematické, explicitní a uvážlivé sestrojování, obnovování a používání znalostí za účelem maximalizace podnikové efektivnosti, s níž organizace provádí na znalostech založené činnosti, a výnosů z jejích znalostních aktiv.“ [Wiig 1997]
• „Znalostní management je formalizace přístupu ke zkušenostem, znalostem a expertízám, která vede k vytváření nových schopností, k umožnění vyšší výkonnosti, k podpoře inovací a ke zvýšení hodnoty pro zákazníky.“ [Beckman 1997]
• „Znalostní management znamená explicitní kontrolu a řízení znalostí v organizaci zaměřené na dosažení firemních cílů.“ [Spek 1997]
• „Znalostní management je proces získávání organizační expertízy, ať už sídlí kdekoliv – v databázích, na papíře nebo v lidských hlavách – a její distribuce kamkoliv, kde pomůže vyprodukovat nejvyšší výnos.“ [Hibbard 1997]
• „Znalostní management obsahuje identifikaci a analýzu dostupných a požadovaných znalostí a následné plánování a kontrolu akcí směřujících k rozvoji znalostních aktiv za účelem dosažení podnikových cílů.” [Macintosh 1996]
• „Znalostní management se soustředí na systematické přístupy k vyhledávání, pochopení a používání znalostí za účelem tvorby hodnoty.” [O‘Dell 1996]
• „Management znalostí představuje strategickou aplikaci intelektuálního kapitálu organizace, vycházející z rozpoznaných zkušeností a znalostí pracovníků organizace, z relevantních informačních zdrojů uvnitř a vně organizace a z poznaného vlivu znalostí na zvýšení výkonnosti a ziskovosti organizace.“ [Hujňák 1999]
• „Znalostní management je proces tvorby hodnoty z organizačních nehmotných aktiv. Jednoduše řečeno, znalostní management se zabývá způsoby, jak nejlépe interně a externě využít znalosti.“ [Liebowitz 2003]
• „Znalostní management je získávání, koordinace, rozšiřování, tvorba a využívání znalostí za účelem zlepšení základních firemních procesů.“ [Hempel 2001]
• „Znalostní management je o poskytnutí správných znalostí správným lidem ve správný čas tak, aby mohli co nejlépe rozhodovat.” [Petrash 1996]
• „Znalostní management je organizace, tvorba, sdílení a tok znalostí uvnitř organizace.” [Wikipedia 2004]
• „Znalostní management je proces ovládání a využívání intelektuálního kapitálu za účelem získání konkurenční výhody a zákaznické věrnosti přes efektivnost, inovaci a rychlejší a efektivnější rozhodování.” [Barth 2000]
• „Znalostní management je množina organizačních principů, procesů, struktur a technologických aplikací, které pomáhají lidem vytvářet, zachycovat, ukládat, skladovat, používat, znovu využívat a sdílet jejich znalosti ve prospěch obce a její obyvatele.” [Carey 2003]
• „Znalostní management je množina procesů, které se snaží změnit současný organizační model zpracování znalostí za účelem zvýšení tohoto zpracování a jeho výstupů.“ [Firestone 2004]
• „Znalostní management se zabývá tvorbou znalostí organizace jako explicitního, integrovaného, řiditelného, kumulativního, dynamického a sdíleného zdroje, který může být využíván všemi zainteresovanými účastníky za účelem zlepšení organizační produktivity a konkurenceschopnosti.“ [Kmconnection 2004]
• „Znalostní management může být považován za promyšlený návrh procesů, nástrojů, struktur atd., s úmyslem zvýšit, obnovit, sdílet a zlepšit využívání znalostí reprezentovaných v jakékoliv ze tří složek – strukturální, lidský a sociální – intelektuálního kapitálu.” [Haggie 2003]
• „Znalostní management je proces identifikace, růstu a efektivního používání v organizaci existujících znalostí za účelem dosažení cílů organizace, za současné tvorby organizační kultury, která umožňuje další tvorbu znalostí.” [Sunassee 2002]

Z uvedených definic je zřejmý rozdílný přístup ke znalostnímu managementu. I přes jejich rozdílnost je zde však možné nalézt společné rysy.

Analýza definic

Výše uvedené rozdílné definice znalostního managementu mohou být podrobeny analýze. Výsledky analýzy poskytnou přehled společných rysů, mezi které patří:

• Velké množství definic obsahuje popis znalostního managementu jako výkonu specifických znalostních procesů.
• Některé definice poukazují na nutnou spojitost znalostního managementu s organizačními cíli nebo strategií.
• Určité definice spojují znalostní management s organizačními procesy a tím zdůrazňují potřebu jejich vzájemné vazby.
• Některé definice poukazují na potřebu práce se znalostními aktivy nebo intelektuálním kapitálem.
• Většina definic zdůrazňuje potřebu orientovat aktivity znalostního managementu na určitý výsledný efekt, jímž může být například vyšší míra inovace, zvýšená konkurenceschopnost, produktivita, efektivita atd.
• Pouze některé z definic spojují znalostní management s informačními, komunikačními nebo znalostními technologiemi.
• U několika definic se je také možné setkat se spojením znalostního managementu a tvorbou rozhodnutí.

Mezi prvky, které se vyskytují ojediněle, avšak měla by jim být věnována větší pozornost, patří například organizační kultura. Této důležité součásti existence jakékoliv organizace bude věnována pozornost v další části této publikace, proto zde bude tato skutečnost pouze konstatována a nebude dále analyzována. Stejně zajímavá jako absence organizační kultury je také nízká míra spojitosti znalostního managementu s informačními, komunikačními a znalostními technologiemi, ačkoliv přehled společnosti McKinsey, obsahující čtyřicet organizací z Evropy, Japonska a Spojených států, ukázal, že se mnoho členů exekutivy těchto podniků domnívá, že znalostní management začíná a končí vybudováním a implementací sofistikovaných informačních technologií. Jejich využití tedy nezřídka tvoří základ zavádění a následné realizace znalostního managementu v organizaci.

Spojením analýzy existujících definic znalostního managementu je možné vytvořit pracovní definici, ze které vychází tato publikace. Důkazem mohou být předchozí kapitoly (například kapitola 1, Úrovně práce se znalostmi), v jejichž obsahu se tato definice promítá. Tato pracovní definice tedy zní:

„Znalostní management je způsob manažerského přístupu k vedení organizace, tvorby prostředí v organizaci a dosahování podnikových cílů, spočívající ve sladění organizačních procesů s procesy znalostními, a to prostřednictvím znalostních zdrojů a pomocí vhodných metod, technik a nástrojů.“

Uvedená definice jinými slovy říká, že znalostní management je v této knize chápán jako manažerská disciplína, spočívající především v tvorbě znalostní organizace, která je charakteristická intenzivní realizací znalostních procesů a využíváním znalostních zdrojů.

Převzato z knihy „Znalostní management a proces jeho zavádění“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2007.