Znalostní management z pohledu různých perspektiv

Znalostní management je velmi složitou záležitostí. Aby ho bylo možné lépe uchopit a pracovat s ním, je možné využít několika úhlů pohledu a vnímat ho z několika perspektiv. Jsou jimi konceptuální, procesní, technologická, organizační, implementační a manažerská perspektiva. Je zřejmé, že stejně jako v případě jednotlivých úrovní, na nichž je věnována pozornost znalostem, i zde je možné změnou rozlišovací schopnosti nebo změnou úhlu pohledu identifikovat další perspektivy, jež mohou, ale také nemusí být ve výše uvedených perspektivách zakomponovány.

Konceptuální perspektiva je zaměřena na zodpovězení základních otázek, mezi něž patří například: „Co je to znalostní management?“ V současnosti existuje velké množství definic znalostního managementu a způsobů jeho vnímání. Z procesní perspektivy je možné na znalostní management nahlížet jako na realizaci jednotlivých znalostních procesů, jež zajišťují znalostní toky v organizaci. Existuje množství modelů znalostních procesů, od těch nejjednodušších obsahujících například pouze získávání, rozšíření a použití znalostí, až po složité modely, v nichž jsou pro jednotlivé procesy definované i vlastní podprocesy nebo aktivity. Technologická perspektiva se zaměřuje na podporu znalostního managementu různými informačními, komunikačními a znalostními technologiemi. Někdy je bohužel tato perspektiva považována za samotný znalostní management nebo je zdůrazňována až příliš, z komplexní manažerské disciplíny se tak stává záležitost implementace několika technologických řešení.

Technologickou perspektivu je také možné vnímat jako jeden z přechodů mezi znalostním managementem na organizační úrovni a managementem znalostí. Organizační perspektiva řeší především problematiku organizačních struktur a různých organizačních celků a jejich vazbu ke znalostnímu managementu. Předmětem zájmu by zde měly být jak formální organizační struktura, tak struktura neformální. Implementační perspektiva je zaměřena na postupy a metody zavedení znalostního managementu do organizace. Hlavní roli zde hrají hlavně jednotlivé metodiky zavádění znalostního managementu, na které je zaměřena následující část této publikace. Poslední zmíněnou perspektivou je perspektiva manažerská, která se zabývá různými manažerskými aspekty zavádění a realizace znalostního managementu. Jednou z hlavních oblastí je problematika znalostního pracovníka. Součástí této perspektivy jsou rovněž diskuze o přínosu znalostního managementu pro jednotlivé organizace.

Je zřejmé, že všechny perspektivy, ať už jich definujeme více či méně, jsou vzájemně provázané. Proto je nutné, aby byly všechny pozorně sledovány a žádná z nich neměla výsadní postavení (viz problém s technologickou perspektivou). Všechny perspektivy jsou rovnocenné, jelikož představují pouze jeden úhel pohledu na stejnou věc, kterou je znalostní management v organizaci.

Převzato z knihy „Znalostní management a proces jeho zavádění“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2007.

Pravidelné novinky e-mailem