Akční plán pro export a internacionalizaci

29. 8. 2012 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

Hlavním cílem procesu implementace Exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020 je co nejrychleji a nejefektivněji realizovat schválená opatření, která by měla pomoci uspět našim exportérům na zahraničních trzích. Akční plán pro export a internacionalizaci obsahuje dvanáct implementačních projektových karet a informace týkající se řídícího mechanismu implementace strategie.

Předpokladem pro úspěšné naplnění cílů Exportní strategie je především konstruktivní spolupráce mezi zainteresovanými resorty a institucemi, která umožní vytvářet koncepční řešení průřezových problémů. Důležitá je rovněž aktivní komunikace se sociálními partnery, Parlamentem ČR a odbornou veřejností.

Popis projektové karty 1 – Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export (back-office)

Exportní back-office je koncipována jako sdílené centrum analytických a datových služeb pro tvorbu efektivního zpravodajství pro export a jako koordinační centrum, které eviduje poptávky po exportních službách z elektronického One-Stop-Shopu (SINPRO) i z regionálních kanceláří a centrálních kanceláří organizací činných v podpoře exportu a ze zahraniční sítě. Evidence poptávky umožní dynamicky upravovat poskytování exportních služeb podle reálných potřeb exportérů a k jejich prospěchu. Exportní back-office tedy bude sloužit nejen jako datové centrum, ale i jako centrum pro operativní řízení proexportních činností a k poskytování informací pro strategický rozvoj podpory exportu.

Díky exportní back-office by mělo být za všech okolností zajištěno, že žádná poptávka nezůstane bez odezvy a že spolupracující instituce (např. ZÚ) budou vědět, jak byla poptávka vložená do systému vyřízena.

Back-office by měla dále na starosti přípravu analýz a sběr dat k identifikaci změn v globální poptávce a k přípravě podkladů pro adaptaci služeb pro export a k rozložení zahraničních sítí CzechTrade, CzechInvest a ekonomických diplomatů MZV, popřípadě i pro koordinaci činností s CzechTourismem, Českými centry a zástupci ČR v mezinárodních organizacích.

Efektivní fungování Exportní back-office je rovněž nutnou podmínkou pro to, aby byl zaveden systém One-Stop-Shop pro poskytování exportních služeb státu, protože na činnost exportní back-office by měly být napojeny informační služby pro exportéry (v současné době realizované zejména prostřednictvím Zelené linky pro export, portálem BusinessInfo, kancelářemi CzechTrade i CzechInvest a v základní podobě i některými informačními službami zastupitelských úřadů), jejichž výkon by mělo fungování exportní back-office výrazně usnadnit.

Exportní back-office by dále měla fungovat jako centrum společného vzdělávání pracovníků různých proexportních institucí a k evidenci potřeb rozvoje fyzické a datové infrastruktury zahraniční sítě. Exportní back-office by měla dále zprostředkovávat rozvoj znalostí pro export a internacionalizaci na bázi spolupráce veřejného sektoru a vzdělávacích a výzkumných institucí. Výstupem této činnosti by měla být tvorba podkladů pro evidence-based policy v podpoře exportu. Tento přístup pomůže české exportní politice nezakrnět a udržovat se vždy na špičce z hlediska nejnovějších postupů a metod využívaných na mezinárodní úrovni. Tento projekt zároveň podpoří užší praktickou spolupráci vědy a výzkumu a veřejné sféry.

Jak ukazuje praxe z velkých globálních společností i vyspělých zemí (např. USA), konsolidovaná práce s daty a informacemi (v podobě zpravodajství pro export a konkurenceschopnost) a efektivní client relations management (CRM) přináší dobré výsledky pro při tvorbě podkladů pro strategická rozhodnutí.

Cílová skupina

Orgány veřejné správy činné v podpoře exportu; zprostředkovaně bude zvýšená koordinace prostřednictvím Exportní back-office ku prospěchu i všem skupinám exportérů.

Činnosti

  1. centrum pro shromažďování, evidenci a vyhodnocování poptávek po proexportních nebo internacionalizačních službách a poptávek po českém exportu ze zahraniční sítě v systému SINPRO
  2. operativní úpravy nabídky proexportních a internacionalizačních služeb v návaznosti na vyhodnocení poptávek v CRM (SINPRO)
  3. poskytování informačně-analytické podpory veřejným institucím činným v podpoře exportu, příprava podkladů pro vyhodnocování plnění Exportní strategie a pro tvorbu dílčích strategií na jednotlivá teritoria a odvětví
  4. spolupráce na tvorbě foresightu a identifikaci klíčových trendů s potenciálem ovlivňovat český export a ekonomiku
  5. práce s analytickými nástroji a modely při vytváření zpravodajství pro konkurenceschopnost (competitive intelligence) českého exportu
  6. společné vzdělávání zaměstnanců veřejných proexportních institucí za účelem zajištění vyrovnané kvality a úrovně poskytovaných služeb
  7. sběr a centralizace informací o dění na zahraničních trzích (základní PEST informace, socio-ekonomické a politické trendy aj.), kompletace a využívání statistik o zahraničním obchodu
  8. správa a kompletace databází proexportních institucí a rozvoj SINPRO do podoby znalostní báze (knowledge base)
  9. správa databází o exportérech, subdodavatelích a společnostech v ČR a jejich poskytování dalším proexportním institucím (zejména zahraniční síti) – včetně regionálních databází
  10. doplňování informací pro BusinessInfo a do dalších informačních zdrojů pro exportéry a proexportní instituce, včetně výstupů z analýz trendů a foresight
  11. správa databáze projektů realizovaných jednotlivými proexportními institucemi a její sdílení (koordinace a operativní řízení proexportních činností)
  12. výzkum a vývoj proexportních nástrojů ve spolupráci s vysokými školami, identifikace nejlepší praxe v oblasti podpory exportu a internacionalizace a benchmarking české praxe
  13. správce internetového One-Stop-Shopu (karta 2) – včetně rozcestníku k proexportním službám

Vazba na SMK

Exportní back-office je základem institucionálního zabezpečení pro fungování zahraniční sítě i tuzemských kanceláří na pomoc a podporu exportu. Přímá vazba na projekty 1-1 a 9-42 SMK.

Aktéři

MPO

Gestor, exekuce činností 1, 2, 3, 6, 9, 10, 11, 12, 13

MZV

Spolugesce nad projektem, doplňování poptávek a nabídek, popřípadě dalších informací dle 1 a 8, spolupráce na 4 a 6, 11, 12, využívání a zpětná vazba na 7 a 9

CzechTrade

Spolupráce s MPO na 3, 6, 9, 11, 12, exekuce a rozvoj 4, 5, 7, 8, zadávání poptávek a informací dle 1, 10, 12

CzechInvest

Spolupráce s MPO na 3, 6, 7, doplňování informací a poptávek dle 1, 9, 11, poskytování informací pro CzechTrade k 4, 5, 8

CTou, ČEB, EGAP, další resorty, samosprávy1 a kraje

Sdílení informací a poptávek dle 1, 9 a 11 (natolik, nakolik to v případě ČEB a EGAP umožňuje zákon), poskytování informací pro CzechTrade k 4, 5, 8, účast na 6

Spolupráce

Sdílení dat a informací v rámci Exportní back-office je optimální cesta ke spolupráci s Enterprise Europe Network (tato organizace sama disponuje vlastní rozsáhlou databází – možnost virtuálního síťování), ale samosprávnými organizacemi exportérů, v případě, že projeví zájem o dobrovolné sdílení informací ze svých oddělení zahraničního obchodu. V rámci projektů na rozvoj a dosažení nejlepší praxe v oblasti proexportních činností (včetně competitive intelligence, foresight aktivit a analýz trendů) se očekává spolupráce s výzkumnými institucemi a soukromým sektorem.

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: květen 2013

Zajištění projektu

K zajištění chodu projektu je nutná intenzivní koordinace činností mezi MPO a jeho podřízenou organizací CzechTrade. Analytické zajištění činnosti back-office (zejména sběr dat, tvorba a propojování databází, rozvoj nových analytických metod, competitive intelligence a foresightu) by měl provádět CzechTrade, mj. vzhledem k tomu, že tyto činnosti navazují na jeho rozvojové projekty k trade intelligence a komerčnímu foresightu.

Evidence, monitoring a vyhodnocování poptávek po exportních službách a exportu z ČR, jakož o projektech na podporu exportu realizovaných podřízenými organizacemi MPO a dalšími spolupracujícími institucemi, bude provádět MPO, které bude zároveň provádět na základě vyhodnocení vývoje poptávek i případné operativní úpravy nabídky proexportních služeb. MPO rovněž bude pravidelně předkládat na základě monitoringu dat a informací podklady řídící a komunikační platformě, bude připravovat podklady pro vyhodnocení plnění Exportní strategie i pro dílčí strategie (např. regionální nebo odvětvové).

MPO bude rovněž zajišťovat spolupráci s dalšími subjekty, které budou do back-office přispívat. MZV jako spolugestor bude zejména přispívat informacemi a datovými zdroji, využívat výstupy činnosti back-office a poskytovat k nim zpětnou vazbu a podílet se na dalším rozvoji back-office.

Na služby exportní back-office by měly být napojeny informační služby pro exportéry (v současné době realizované zejména prostřednictvím Zelené linky pro export, portálem BusinessInfo, kancelářemi CzechTrade i CzechInvest a v základní podobě i některými informačními službami zastupitelských úřadů), jejichž výkon by mělo fungování Exportní back-office výrazně usnadnit.

Pro zabezpečení fungování Exportní back-office bude třeba využít efektivních nástrojů na správu a zpracování databází i nestrukturovaných dat, včetně systému SINPRO.

Metriky

  • Úspora nákladů aktérů sdílejících data s exportní back-office na analytické práce a nákup studií a informací – odstranění duplicitních projektů
  • Zefektivnění práce s informacemi v proexportních veřejných institucích, včetně pozitivních dopadů na rozhodování v oblasti průmyslové, exportní a inovační politiky
  • Úspora nákladů na duplicitní činnosti vzhledem k efektivnímu managementu poptávek a jasnému vymezení procesu jejich vyřizování
  • Míra využívání výstupů back-office a zpětná vazba od uživatelů
  • Usnadnění vyhledávání tržních nik a trhů s vysokým potenciálem pro české exportéry (příspěvek k dosahování cílů foresight aktivit dle SMK)

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře I. – Zpravodajství pro export

Popis projektové karty 2 – Informační One-Stop-Shop

Tento projekt vychází z faktu, že exportérům je jedno, která instituce jim poskytuje informace o podpoře exportu a internacionalizaci, chtějí se dostat k informacím, jednoduše, rychle a pohodlně. Za tímto účelem se navrhuje zřízení informačního One-Stop-Shopu (jako jedné ze složek Exportní front-office), který exportérům maximálně usnadní přístup a rozšíří možnosti, jak se dostat ke všem informacím, které potřebují vědět o zahraničním obchodě.

Projekt je zaměřen především na synergie – tj. maximální využívání již existujících zdrojů informací a jejich poskládání tak, aby byly co možná nejkomfortněji a nejefektivněji využívány exportéry.

Cílová skupina

Tento projekt je zaměřen na všechny kategorie exportérů, nejlépe však bude svědčit experimentálním a začínajícím exportérům, neboť zjednodušuje přístup k exportním službám.

Činnosti

  • webový rozcestník k exportním informacím (umístěným momentálně na různých webech)
  • online autodiagnostický formulář pro exportéry a navigátor po exportním rozcestníku
  • společný marketing One-Stop-Shopu a rozcestníku
  • propojení informací o exportu a informací o inovacích a kreativních průmyslech
  • zlepšení architektury RSS na proexportních webech a registrace k zasílání novinek
  • zajištění kontaktu s exportními institucemi přes CzechPointy
  • zpřístupnění jednotné databáze podniků – exportérů a dodavatelů
  • informační zdroj pro kanceláře exportní front-office v regionech i pro zahraniční síť
  • širší zpřístupnění vzdělávání formou webových záznamů, webinářů, konzultací prostřednictvím internetu apod. – online vzdělávání

Vazba na SMK

Tento projekt odpovídá přístupu vyjádřeném v projektech 1-1 a 1-3 SMK.

Aktéři

MPO

Gestor, správa a řízení 1 – 9

MZV, CT, CI, CTou, ČC, ČEB, EGAP, Celní správa

Poskytnutí informací pro tvorbu rozcestníku a autodiagnostického dotazníku, spolupráce na 7 – 9

Inovační centra, MK

Provázání One-Stop-Shopu na zdroje webových informací o inovacích a kreativním průmyslu

Spolupráce

Aby tento projekt poskytoval exportérům komplexní přehled informací, je vhodné, aby vyjma přístupu k informacím veřejných institucí činných v podpoře exportu obsahoval jasný přístup i na webové stránky EEN, organizací exportérů i soukromých subjektů, které poskytují informace pro podporu exportu a internacionalizace (samozřejmě za jasně daných pravidel pro zápis i vyškrtávání subjektů z těchto stránek). Samozřejmostí by mělo být zveřejnění informací o službách a zdrojích, které exportérům poskytuje EU a které mohou české podniky využít.

Harmonogram

  • Zahájení: podzim 2012
  • Dokončení: podzim 2013

Zajištění projektu

Tento projekt patří do kategorie quick win řešení – jeho realizace je rychlá, levná, lze ji provádět po částech a její pozitivní efekty se dostaví poměrně rychle. V první fázi je třeba naplánovat a zpracovat online rozcestník přístupu k informační části One-Stop-Shopu, zejména formou komentovaných odkazů na stránky jednotlivých proexportních institucí. Součástí této přípravy i vytvoření autoevaluačního dotazníku pro exportéry, který by jim měl napomoci snadno vybrat pro ně nejvhodnější služby nebo informace.

Ve druhé fázi je důležité obohatit webový rozcestník okomentované odkazy na webové stránky institucí EU (jako je EEN nebo EU SME Center) a stránky soukromých subjektů (včetně organizací exportérů) s obsahem relevantním pro podporu exportu a pro exportéry.
Následně by mělo dojít k širšímu propojení celého rozcestníku na portály s informacemi o inovacích, kreativním průmyslu apod. Celá architektura rozcestníku by měla počítat s možností odběru novinek pomocí RSS nebo jiným obdobným způsobem.

Projekt nemá ambice rušit např. portál BusinessInfo nebo individuální stránky jednotlivých proexportních organizací, spíše k nim jen zřídit jednoduchý a přehledný přístup. V případě, že se to ukáže vhodné, může být rozcestníkem i samo BusinessInfo nebo např. portál www.export.cz. V obecné rovině projekt navazuje na již rozpracované projekty SINPRO, publikace teritoriálních informací na BusinessInfo apod.

Rozcestník by měl být jednotně propagován, spolu s dalšími kanály přístupu k informacím o exportu – jako je například Zelená linka pro export nebo kanceláře CI v regionech. Informace o rozcestníku a přístup k němu by měl být rozšířen na CzechPointy, informace o rozcestníku by se pak měly distribuovat rovněž přes celnice, živnostenské úřady a další místa, kam exportéři pravidelně dochází.

Autoevaluační dotazník a rozcestník pro přístup k proexportním službám veřejných institucí bude díky propojení na exportní back-office výrazným přínosem pro sběr a monitoring poptávek exportérů.

Metriky

  • Počty přístupů
  • Úspora vzhledem k jednotné propagaci
  • Spokojenost uživatelů informačního One-Stop-Shopu a dalších služeb (autoevaluace, RSS apod.)
  • Zvýšení povědomí exportérů o službách podpory exportu

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře I. – Zpravodajství pro export

Popis projektové karty 3 – Globální diverzifikace exportu

Tento projekt se zaměřuje na koncepční rozvoj ve vztahu k jednotlivým exportním regionům, do nichž chce Česká republika podpořit ve zvýšené míře export. Činnosti v rámci tohoto projektu navazují na činnost teritoriálních odborů MPO a MZV a harmonizují ji s celkovou koncepcí Exportní strategie. V rámci tohoto projektu by měly být využity datové a informační výstupy exportní back-office a informace získané prostřednictvím zahraniční sítě CzechTrade, CzechInvest, MZV a dalších institucí k tvorbě teritoriálních strategií, které budou v maximální míře naplňovat specifické potřeby vývozců do určité oblasti, což bude možné díky propojení informací o tom, kteří čeští exportéři na daném trhu již působí (bottom-up informace z českého trhu), s informacemi o tom, jaké jsou v dané oblasti trendy v poptávce a potřeby trhu (top-down informace ze zahraničního trhu získané především prostřednictvím zahraniční sítě).

Jde tedy o to, aby na každý region byla zpracována strategie nebo určitý plán, který bude odrážet nejen naše klíčová exportní odvětví do dané oblasti, ale i např. potenciál pro export služeb, inovací či inovovaných produktů (aspekt výhledu do budoucnosti). Dílčí, regionální strategie by rovněž měly zohledňovat strukturu českých exportérů do daného regionu (zda se jedná o exportéry tradiční, experimentální atp.) a podle tohoto zjištění adaptovat následně škálu nabízených proexportních služeb.

Rozdíl mezi tímto projektem a nastavením prioritních zemí centrálně na úrovni MPO (viz Exportní strategie 2006 – 2010) je v posílení přístupu orientovaného na poptávku českých exportérů a na uspokojování jejich potřeb (na rozdíl od centralistického plánování cílových zemí pro vývoz). Tento projekt rovněž podporuje přístup specifický pro odvětví a pro typ vývozců – vzhledem k tomu, že v exportních službách neplatí pravidlo „one-size-fits-all“.

Cílová skupina

Tento projekt je zaměřen na všechny kategorie exportérů vzhledem k tomu, že jeho záměr je maximálně reflektovat ve strategických rozhodnutích v oblasti podpory exportu jejich zájmy a potřeby v jednotlivých vývozních regionech.

Činnosti

  • Shromáždění podkladů od exportní back-office pro identifikaci vhodných regionálních celků, na něž je potřeba rozpracovat regionální strategii
  • vyhodnocení databáze exportérů a potenciálních exportérů do daného vývozního regionu (exportní front-office)
  • vyhodnocení poptávky v daném vývozním regionu a jejích výhledů (s využitím foresightu, zahraniční sítě a analytických podkladů back-office), spolupráce s ambasádami a obchodními zastoupeními cizích států v ČR
  • komunikace a koordinace jednání s hlavními dotčenými subjekty ve vztahu k danému regionálnímu celku (sběr dalších podnětů a ověření zájmu exportérů o danou oblast, včetně potenciálu pro uplatnění inovací a export služeb, příležitosti pro internacionalizaci a inovace)
  • zpracování regionálních strategií a plánu jejich promítnutí do služeb front-office a služeb zahraniční sítě
  • komunikace regionálních strategií (včetně způsobu jejich pravidelného vyhodnocování a provázanosti na Exportní strategii, SMK, aj.) řídící a komunikační platformě a exportérům, zveřejnění

Vazba na SMK

Tento projekt rozpracovává dále strategické a operativní řízení a koordinaci back-office, front-office, řídící a komunikační platformy a zahraniční sítě

Aktéři

MPO

Gestor, koordinace a exekuce opatření 1 – 6

MZV

Spolugestor, vstupy z pohledu ekonomické diplomacie a zahraniční politiky 1 – 6, zajištění komunikace se zahraničními zastoupeními v ČR dle 3

CT, CI, CTou, samosprávy, Celní správa a ČSÚ

Dodání podkladů a zpětné vazby; celní správa a ČSÚ (data)

Spolupráce

Tento projekt vyžaduje součinnost a komunikaci s exportéry a jejich organizacemi k ověření reálnosti konkrétních regionálních strategií (zejména s ohledem na strategické plány jednotlivých exportérů). Žádoucí je rovněž spolupráce s EEN, jež disponuje vlastní sítí. Dále se jeví jako vhodné v některých případech prostřednictvím exportní back-office spolupracovat s vědeckými a dalšími institucemi na přípravě podkladů pro zpracování strategií (např. jazyky, teritoriální a odvětvová specifika apod.).

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: leden 2013

Zajištění projektu

Tento projekt patří do kategorie relativně rychlých a levných projektů, které mohou zásadním způsobem přispět k efektivnějšímu fungování proexportních a internacionalizačních činností a služeb. Vzhledem k tomu, že projekt přímo navazuje na teritoriální strategie zpracovávané v rámci Exportní strategie 2006 – 2010 (které pouze rozšiřuje na strategie zaměřené na větší regionální celky a dodává jim komplexnější obsah z hlediska odvětvových specifik a výhledů do budoucna získaných z analýz trendů a foresightu, který zajišťuje exportní back-office), mělo by být jeho zajištění v rámci MPO i MZV (s ohledem na ekonomickou diplomacii) plynulé.

Projekt předpokládá minimálně zahájení fungování exportní back-office a řídící a komunikační platformy. Jednotlivé strategie mohou být realizovány postupně. Výstupy tohoto projektu budou sloužit jako podklady pro rozvoj a implementaci Exportní strategie a k jejímu navázání na další politiky – např. podpora a rozvoj inovací, zahraniční politika, rozvojová spolupráce nebo energetická bezpečnost.

Metriky

  • Kvalita připravených strategií
  • Zpětná vazba od exportérů a dalších dotčených subjektů
  • Úspěšná implementace strategií do služeb front-office a zahraniční sítě

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře I. – Zpravodajství pro export

Popis projektové karty 4 – Služby pro exportéry (front-office služby)

Poskytování služeb Exportní front-office má fungovat na principu One-Stop-Shop – tj. že minimálně ve fázi prvního kontaktu by mělo být jedno, na kterou instituci se exportér obrátí – u všech by měl dostat rovnocennou radu a servis. Cílem projektu je, aby každá proexportní instituce byla schopna exportérovi poradit nejefektivnější a nejekonomičtější způsob, jak získat to, co od proexportních institucí potřebuje. To se vztahuje například na případy, kdy určitou službu poskytuje česká instituce jako zpoplatněnou, zatímco některá organizace EU poskytuje i pro české podniky tutéž službu zdarma. V případě fungování formou One-Stop-Shop by se měl exportér od jakékoliv proexportní instituce dozvědět o obou zmíněných možnostech, aby si mohl vybrat tu, která je pro něj výhodnější.

Z hlediska obsahu poskytovaných služeb navazuje tento projekt na vzdělávání a poradenství, které v současné době poskytují exportérům CzechTrade, CzechInvest, MPO (Jednotné kontaktní místo) a MZV, cílem úprav v rámci tohoto projektu je spíše jejich koordinace a zpřehlednění (tzv. balíčkové programy). Součástí projektu je i posílení spolupráce se soukromým sektorem na poskytování proexportních služeb a vzdělávání. Spolupráce se soukromým sektorem, kdy veřejné instituce mají spíše roli koordinátora a garanta kvality, je ostatně běžnou praxí v celé řadě států EU, jak ukázala analýza zahraničních příkladů poskytování vzdělávacích a poradenských služeb pro export. Spolupráce by měla mít pozitivní dopady na kvalitu, odbornost a dostupnost poskytovaných služeb.

Seskládání proexportních činností do balíčků je běžnou praxí v řadě států Západní Evropy, neboť jednotlivým exportérům usnadňuje orientaci v tom, jaké proexportní služby jim mohou různé proexportní instituce nabídnout a jak tyto služby mají přispět k jejich rozvoji. Klasickým příkladem balíčkových služeb je irský First Flight program, dánský Born Global a Born Creative nebo britský High Value Opportunity program. Součástí jednotlivých balíčků je obvykle cílené proexportní vzdělávání, služby spojené s umístěním výrobků na trhu a dále služby spojené se zahraniční prezentací výrobku a s networkingem.

Cílová skupina

Cílovou skupinou v rámci tohoto projektu jsou zejména experimentální exportéři, born global/creative, tradiční exportéři a v oblasti vzdělávání i absolventi a začínající exportéři.

Činnosti

  1. manuály dobré praxe inovovaných výrobků a služeb pro export a inovací – případové studie; zvýšení dostupnosti proexportních a internacionalizačních služeb na dálku (e-Learning, webináře, videokonference)
  2. interdisciplinární kurzy pro studenty – vzdělávání pro export (zaměřené na technické školy, obchod a zemědělství), včetně jazykového vzdělávání a stáží v zahraničí (spolupráce škol, podniků a proexportních institucí), celoživotní vzdělávání a rekvalifikace pro export
  3. exportní vzdělávání a poradenství pro export služeb a kreativní průmysl (včetně balíčku Born Creative)
  4. koordinace exportní front-office i s Jednotným kontaktním místem ve vztahu k exportu do zemí EU27 a ProCop (spolupráce a společný marketing)
  5. vkládání poptávek do SINPRO (jako CRM a vstup pro back-office) a propojení na informační one-stop-shop
  6. technologické a kreativní inkubátory a akcelerátory v zahraničí, podpora internacionalizace start-upů (provázání exportních služeb s rozvojem inovací a jejich exportem či využitím pro export), koordinace poradenských služeb pro export se službami v oblasti ochrany patentového vlastnictví poskytovanými ÚPV
  7. vzdělávání ve využívání evropských a mezinárodních nástrojů a služeb v oblasti podpory exportu a internacionalizace (EEN, pobídky pro exportéry aj.)
  8. příprava balíčkových služeb – ze stávajících poradenských, vzdělávacích, ale i networkingových aktivit (mise, veletrhy a výstavy aj.), stanovení standardů a pravidel pro jejich poskytování
  9. balíčkové poradenské služby (High Value Opportunity Program, First Flight, Born Global, Born Creative, Upgrade experimentálních exportérů), semináře a ad hoc poradenské služby (nezařazené do balíčku nebo na míru exportéra, klastru či aliance
  10. balíčkové poradenské služby (High Value Opportunity Program, First Flight, Born Global, Born Creative, Upgrade experimentálních exportérů), semináře a ad hoc poradenské služby (nezařazené do balíčku nebo na míru exportéra, klastru či aliance
  11. adaptace nabízených služeb dle regionálních strategií (projekt 3)
  12. spolupráce se soukromým sektorem a experty při poskytování poradenských služeb a vzdělávání

Vazba na SMK

Tento projekt navazuje v některých svých částech funkčně na projekty 8-34 a 8-35.

Aktéři

MPO

Gestor, exekuce 4, 8, 11, dohled nad realizací 1, 3, 5, 6, 7, 9, 10, koordinace 2

MZV

Spolugesce nad 2, 3, 8, 11, spolupráce na 5 a 9

CzechInvest

Exekuce 1, 6, 9, 10, spolupráce 8

CzechTrade

Exekuce 3, 5, 6, 7, 9, 10, spolupráce 8

ČEB, EGAP, CTou, ÚPV, Celní správa

Spolupráce v oblasti některých služeb, koordinace činností (ČEB, EGAP – financování, CTou – export služeb v cestovním ruchu, filmu aj., ÚPV – služby v oblasti ochrany duševního vlastnictví, Celní správa – poradenství v oblasti cel)

MŠMT, MPSV

Spolugesce a exekuce 2 a 3

Spolupráce

Z hlediska základních služeb One-Stop-Shopu (diagnostika – určení potřeb exportéra, základních konzultací a poskytnutí kontaktů) se jeví jako vhodná spolupráce s EEN, která disponuje vlastní sítí kanceláří a s organizacemi exportérů. Vzdělávací projekty zaměřené na lidské zdroje pro export by měly být koordinovány se vzdělávacími institucemi, kraji a samosprávami (zpětná vazba), popřípadě s mezinárodními organizacemi studentů (např. AIESEC). Koordinace s exportéry by měla probíhat v rámci řídící akomunikační platformy.

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: červen 2013

Zajištění projektu

Tento projekt vychází ve velké míře z již existujících služeb poskytovaných zejména CzechTrade, CzechInvestem, MPO a MZV, nicméně kombinuje je do funkčních celků tak, aby byly maximálně jednoduché, vstřícné a srozumitelné pro exportéry (tzv. balíčky – programy zaměřené specificky na určitou kategorii exportérů). Z tohoto důvodu se předpokládá, že projekt bude možné zajistit prostřednictvím stávajících proexportních institucí a jejich zaměstnanců a ve spolupráci se soukromým sektorem.

Ostatně spolupráce se soukromým sektorem a její posílení je jedním z klíčových prvků tohoto projektu. Spolupráce se soukromým sektorem, kdy veřejné instituce mají spíše roli koordinátora a garanta kvality, je ostatně běžnou praxí v celé řadě států EU, jak ukázala analýza zahraničních příkladů poskytování vzdělávacích a poradenských služeb pro export. Spolupráce by měla mít pozitivní dopady na kvalitu, odbornost a dostupnost poskytovaných služeb.

Důležitým aspektem tohoto projektu je širší pojetí vzdělávacích služeb pro export jako příležitosti k posílení výchovy k podnikatelství a ke zvyšování kvality dostupných lidských zdrojů pro zahraniční obchod.

Metriky

  • Zvýšení objemu exportu v podnicích, které absolvují některý z rozvojových balíčků služeb, popř. zahraniční inkubátor nebo akcelerátor
  • Zvýšení zaměstnanosti v podnicích, které absolvují některý z rozvojových balíčků služeb, popř. zahraniční inkubátor nebo akcelerátor
  • Spokojenost exportérů s poskytnutými službami (poradenství i vzdělávání)
  • Míra využití manuálů dobré praxe, vzdělávacích kurzů a služeb dostupných online a spokojenost uživatelů
  • Rozvoj nabídky kvalitních služeb pro exportéry poskytovaných soukromými i veřejnými institucemi
  • Uplatnění absolventů kurzů pro začínající exportéry (studenty, absolventy, rekvalifikace) na trhu práce (v zahraničním obchodě)
  • Úspěšná realizace exportu v oblasti inovací a inovovaných výrobků a služeb s využitím služeb proexportních institucí, úspěšnost při podpoře exportu služeb a kreativních průmyslů

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře II.

Popis projektové karty 5 – Exportní financování a pojištění

Exportní financování a pojištění se státní podporou završilo v letošním roce 20-ti letou historii. Během této doby státní nástroje na podporu exportu prokázaly své opodstatnění a byly českými exportéry hojně využívány. Nicméně se ukazuje v české proexportně orientované ekonomice potřeba realizace dalších opatření, která posílí kapacitu bankovního systému, týkajícího se exportního financování, usnadní tak vývozcům přístup ke zdrojům financování exportu, umožní využívat i dosud nerealizované formy exportního financování (tzv. vázanou pomoc – tied aid) a pomohou poskytovat služby v cílových teritoriích největších obchodních případů. Tato opatření jsou orientována primárně na státem zřízenou Českou exportní banku (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Pro zlepšení řízení a koordinace exportní politiky ČR vč. implementace výše uvedených opatření bude pod vedením MPO vytvořena Platforma exportního financování, sdružující všechny zainteresované subjekty.

I. Zdroje a kapacita pro exportní financování

Cílem je vybavit ČEB a EGAP dostatečnými finančními zdroji, které v podmínkách nižšího výkonu globální ekonomiky a možných problémů na mezibankovním trhu budou schopny pokrýt poptávku českých firem po exportním financování a pojištění rizik s tím spojených. V roce 2012 vytvořit podmínky pro to, aby byla vytvořena kapacita, která umožní poskytnout státem podpořené úvěrování ve výši minimálně 25 mld. Kč přímých úvěrů poskytovaných ČEB a pojišťování exportních a investičních úvěrů a záruk ve výši kolem 50 mld. Kč prostřednictvím EGAP.

EGAP – Obecně mezi exportéry v rámci prováděných konzultací panuje shoda, že exportní pojištění realizované EGAP je klíčové pro podporu exportu zejména mimo země EU a je třeba, aby bylo dále rozvíjeno. Důležité je proto EGAP vybavit dostatečnou pojistnou kapacitou, která byla v posledních letech každoročně navyšována v důsledku poskytování státní dotace do pojistných a rezervních fondů EGAP.

Vztah ke státnímu rozpočtu:

Pro rok 2012 je rozpočtováno navýšení pojistných fondů EGAP ve výši 1 mld. Kč, které vytvoří 12,5 mld. Kč pojistné kapacity pro krytí exportních úvěrů a bude sloužit k vytvoření nové, volné pojistné kapacity pro krytí vyšší míry rizika některých teritorií nebo obchodních případů.
Možnost dalšího navýšení pojistných fondů bude zajištěna v závislosti na vývoji potřeb českých exportérů a investorů a na vývoji situace pojištěných obchodních případů.

ČEB – V současné době má ČEB dostatečný základní kapitál ve výši 4 mld. Kč. Vzhledem k této výši základního kapitálu banka více než dostatečně splňuje požadavek podle zákona o bankách na kapitálovou přiměřenost, která činí 8 % a v praxi obvykle 12 %. V případě ČEB kapitálová přiměřenost dosahuje téměř 50 %, což bance umožňuje financovat ty největší exportní projekty při splnění regulatorních pravidel.

Vztah ke státnímu rozpočtu:

Ve státním rozpočtu pro rok 2012 je pro banku rozpočtováno 660 mil. Kč na podporu její činnosti.

Kromě přímé dotace ze státního rozpočtu by mohla ČEB posílit svoji likviditu tím, že by získala volné zdroje státního rozpočtu na základě půjčky nebo volné prostředky státem vlastněných společností, příp. ostatní zdroje. Cílem je minimalizace úrokových nákladů a požadavku na dotace ze státního rozpočtu.

ČEB by mohla také poskytovat více úvěrů na vlastní riziko bez pojištění EGAP, čímž by se uvolnila část kapacity EGAP a rovněž by došlo k rychlejšímu zpracování úvěrů menšího rozsahu. Obě společnosti by tím pokryly financování větší části českého exportu, protože volná kapacita EGAP by mohla být využita pro pojištění vývozních úvěrů komerčních bank.

ČEB by v budoucnu mohla ve větší míře poskytovat kromě úvěrů rovněž garance za úvěry komerčních bank, čímž si tyto banky budou moci snížit kapitálovou přiměřenost a nabídnout lepší financování.

V souvislosti s požadavkem na exportní financování a pojištění velkých obchodních případů se státní podporou v řádu desítek miliard Kč je nutno nastavit procesní mechanismus finančního zajištění ze státního rozpočtu tak, aby v případě problémů v realizaci projektů nedošlo k ohrožení finanční stability a samotné existence státních společností, poskytujících financování a pojištění. Jedná se např. o výstavbu paroplynové elektrárny v Iráku v celkové částce přes 10 mld. Kč, výstavbu železnice v Rusku a další projekty. Nastavení procesního modelu financování a pojišťování nadlimitních obchodních případů se státní podporou bude zřejmě vyžadovat legislativní změnu stávající hmotně právní úpravy tak, aby EGAP mohl pojišťovat projekty velkého rozsahu ve zvláštním režimu se sníženou potřebou tvorby pojistných fondů.

Komerční banky – z hlediska rozšíření dostupnosti exportního financování pro podnikatelské subjekty se objevila rovněž poptávka po zprůchodnění systému dorovnávání úrokových rozdílů tzv. IMU, který vytvoří systémové předpoklady pro širší zapojení komerčních bank do exportního financování. Předpokládá se, že v dlouhodobém horizontu je tento systém v nárocích na státní rozpočet neutrální - tzn. v určitých letech budou banky zapojené do programu naopak platit do státního rozpočtu. V současné době je zpracována novela zákona, jejíž podstatou je odstranění aplikace správního řádu na posuzování žádosti komerčních bank o dorovnání úrokových rozdílů a ve formě poslanecké iniciativy předložena do PS Parlamentu ČR. Její účinnost je předpokládána od 1. 1. 2013.

Vztah ke státnímu rozpočtu:

V roce 2012 je ve státním rozpočtu počítáno s částkou 150 mil. Kč.

II. Produkty - zlepšení obslužnosti českého exportu

II.1 Inovace produktů

IMU – dorovnávání úrokových rozdílů komerčním bankám
Principem je zajištění komerčních bank proti podstupovanému úrokovému riziku při poskytování fixně úročených úvěrů, kdy zdroje bank jsou získávány na základě úroku na plovoucí bázi. Systém je založen na obousměrném dorovnávání fixních úroků s náklady na pořízení zdrojů komerčních bank ze/do státního rozpočtu.

Částečné (excedentní) pojištění – EGAP pojistí riziko splácení úvěru nad určitou předem stanovenou částku, čímž spoluúčast banky bude vyjádřena nikoli procentem z celkového úvěru, ale neměnnou úvěru nad určitou předem stanovenou částku, čímž spoluúčast banky bude vyjádřena nikoli procentem z celkového úvěru, ale neměnnou částkou. Takové pojištění umožní zejména ČEB poskytovat více úvěrů na vlastní riziko, aniž by přitom banka ohrožovala vlastní kapitálovou přiměřenost.

Garance ČEB pro oblast financování MSP – garancemi ČEB podpoří úvěrování exportu bez toho, aby musela zajišťovat finanční zdroje – vlastní úvěr je v takovém případě poskytován komerční bankou.

Navýšení pojistného krytí EGAP – pro případ nového nástupu ekonomické krize pružným, ale racionálním způsobem (vyšší krytí pro suverénní riziko a případně pro riziko bankovních subjektů, nižší krytí pak pro riziko korporátních subjektů a pro projektové financování).

Odstranění problému zdanění pojistných plnění – nutno vyřešit problém zdanění přijatého pojistného plnění z pohledávek poskytnutých bankovním subjektům a z pojistného plnění za vyplacenou bankovní záruku poskytnutou nebankovnímu subjektu. V současnosti je připravena novela příslušného zákona, která vyřeší zdanění přijatých pojistných plnění již za rok 2012.

II.2 Diversifikace českého exportu

Limity pro země prioritního zájmu – ČEB a EGAP vytvoří dostatečné limity pro jednotlivá teritoria tak, aby odpovídaly požadavkům exportérů. Vodítkem je specifikace 12 zemí prioritních pro český export.

Týmy pro služby v prioritních zemích – ČEB připraví týmy, školené pro poskytování služeb pro prioritní teritoria.

Vytvoření partnerských vztahů v prioritních zemích – ČEB a v případě existence vhodné protistrany i EGAP vytvoří partnerské vztahy s příslušnými institucemi ve všech prioritních zemích s cílem urychlit přípravu a vyřizování obchodních případů.

II.3 Rozvoj mezinárodní spolupráce

Spolupráce s mezinárodními finančními institucemi – ČEB bude rozvíjet možnosti spolufinancování českého exportu a investic v součinnosti s mezinárodními finančními institucemi (EBRD, EIB a další rozvojové banky, atd.).

Multiplikace pojistné kapacity – EGAP zvýší úsilí o vzájemné zajišťování podílů (dodávek) z jiných států partnerskými pojišťovnami s cílem multiplikace pojistné kapacity u projektů realizovaných v prioritních zemích.

III. Proces – zjednodušení a usnadnění přístupu k exportnímu financování

Standardizace procesů a dokumentace – standardizace procesů a související dokumentace, která zabezpečí transparentnost požadavků na klienty a jejich sjednocení mezi ČEB a EGAP. Klient již při prvním kontaktu s bankou obdrží kompletní seznam požadavků, které bude potřeba zajistit pro potřeby posouzení, analýzu a následné financování daného obchodního případu.

Standardizace lhůt pro zapracování jednotlivých fází procesu – při prvním kontaktu s ČEB bude klient informován o časových, legislativně-regulatorních a schvalovacích požadavcích případu.

Pozitivní komunikace procesních požadavků a lhůt exportérům – na základě výše uvedených přístupů dojde ke zrychlení celého procesu přípravy a poskytnutí financování jak u jednoduchých, tak i složitých případů a klient bude v každé fázi informován o maximálních termínech schválení případu a poskytnutí finančních prostředků.

Zlepšení interakce financujících bank a EGAP v jednotlivých fázích procesu – sjednocením požadavků s EGAP dojde k omezení dodatečných požadavků na klienty.

IV. Legislativní zabezpečení státní podpory exportu

Pro zajištění možnosti poskytovat některé výše zmíněné inovované produkty či služby zajistit změnu příslušných právních předpisů, které by měly upravit:

  • získávání volných zdrojů státního rozpočtu na posílení likvidity ČEB,
  • dorovnávání úrokových rozdílů (IMU),
  • poskytování garancí ČEB za úvěry komerčních bank,
  • možnost úvěrování ČEB bez pojištění EGAP,
  • zvýšení limitu na prioritní teritoria,
  • zdanění přijatého pojistného plnění
  • pojišťování nadlimitních obchodních případů.

V. Dosud nevyužívaná forma státní podpory exportu tzv. vázána pomoc (tied aid)

Dalším významným finančním nástrojem pro státní finanční podporu českých exportních projektů je dosud nevyužívaná tzv. vázaná pomoc („tied aid“), která m.j. umožní splnění mezinárodních požadavků na financování projektů prostřednictvím tzv. Sustainable Lending. Ty stanoví principy financování veřejných subjektů ve vybraných nízkopříjmových rozvojových zemích poskytováním exportních úvěrů s určitou mírou koncesionality. Při vývozu do těchto zemí je nutno dosáhnout minimální koncesionality, zpravidla grant elementu ve výši 35 – 60 %. Prakticky to znamená poskytnutí dlouhodobého mezivládního úvěru za zcela mimořádných podmínek nebo grantu ve výši požadované koncesionality. Základním předpokladem pro aplikaci tohoto financování je vytvoření odpovídajících podmínek a pravidel a rozpočtového zajištění.

VI. Projekt kanceláří ČEB v zahraničí

Cílem vytvoření zastoupení ČEB v zahraničí je zrychlení a usnadnění realizace velkých projektů v prioritních zemích prostřednictvím přímého kontaktů zástupců banky s konečným odběratelem nebo jeho bankou.

Pro realizaci pilotního projektu byly vybrány země, kde se v současné době realizují největší exportní projekty českých firem – Rusko, Turecko, Irák.

Do 31. 7. 2012 bude vypracována definice variant cílového konceptu a cesta k němu, analýza legislativně právní a stanovena etapizace a časová linka projektu.

VII. Platforma exportního financování

K řízení a koordinování exportní politiky v rámci ČR MPO ustanoví Platformu exportního financování složenou zejména se zástupců MF, České bankovní asociace, ČEB, EGAP, CzechTrade, Svazu průmyslu ČR, Hospodářské komory, Mezinárodní obchodní komory a dalších zainteresovaných subjektů. MPO v rámci této Platformy bude na jedné straně informovat zúčastněné subjekty o připravovaných konkrétních záměrech státní správy a na druhé straně projednávat a řešit záležitosti podnikatelských subjektů vč. komerčních bank.

Cílová skupina

Všichni exportéři a podnikatelské subjekty (zejména ale tradiční exportéři a Born Globals/Creative).

Činnosti

  1. pravidelně vyhodnocovat a v případě potřeby zajistit dostatečnou kapacitu pro EGAP a ČEB (včetně automatizace tohoto mechanismu);
  2. schválením novely zákona č. 58/1995 Sb. zavedení IMU jako nástroje pro další rozšíření dostupnosti financování pro export ze strany komerčních bank a dalších příslušných právních předpisů s ohledem na úpravu oblastí uvedených v bodě IV.;
  3. podporovat spolupráci mezi EGAP a ČEB v oblasti zvýšení plynulosti vzájemných procesů, posílit roli EGAP při hodnocení rizik projektů;
  4. využívat možností aktivních a pasivních záruk, spolupojištění a klubového financování – tj. spolupráce s komerčními bankami, pojišťovnami, ČEB a EGAP se zahraničními ECAs;
  5. poskytovat záruky (zejména ČEB) a využívání nástrojů s vysokým pákovým efektem;
  6. vytvořit a implementovat pravidla pro finanční podporu a pojišťování exportu poskytováním vázané pomoci zejména do zemí podléhajících pravidlům tzv. Sustainable Lending, aby v kombinaci se standardními exportními úvěry mohly být touto formou financovány a realizovány další projekty českých exportérů;
  7. podporovat záměr ČEB a spolupracovat při vytváření zahraničních kanceláří ČEB v prioritních zemích;
  8. ustanovit Platformu exportního financování za účelem informování podnikatelských subjektů o záměrech státní správy a k řešení problémů spojených s exportním financováním se státní podporou;

Vazba na SMK

Koordinačně navazuje na projekty 7-31 a 7-32

Aktéři

MF

Gesce 1, 2, 5, spolugesce (v roli akcionáře) 3, 4, 5, 6

MPO

Gesce 6, 8 spolugesce (v roli akcionáře) 1, 2, 3, 4, 5, 7

MZV, MZe

Spolugesce (v roli akcionáře)1, 2, 3, 4, 5, 6

ČEB, EGAP

Exekuce projektů 1 – 6, ČEB – 7

Spolupráce

Spolupráce zainteresovaných subjektů v rámci Platformy exportního financování podle bodu VII.

Harmonogram

  • Zahájení: 2012
  • Dokončení: 2020 (průběžně dle aktivit)

Zajištění projektu

Projekt bude zajišťován postupnou realizací opatření a činností uvedených v části popisu projektu pod body I. až VII.

Metriky

  • Zvýšená dostupnost exportního financování a pojištění a jeho flexibility v případě ekonomické krize.
  • Zvýšená dostupnost exportního financování a pojištění v zemích mimo EU (žádoucí diversifikace českého exportu).

Vazba na pilíře

Exportní strategie Projekt spadá do pilíře II.

Popis projektové karty 6 – Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce

Cílem tohoto projektu je využít synergie plynoucí z projektů zahraniční rozvojové spolupráce a exportních projektů (popřípadě projektů společenské odpovědnosti firem – CSR a dalších projektů založených na dobrovolných standardech) a přispět k tomu, aby se čeští exportéři mohli efektivně zapojit do projektů rozvojové pomoci (financovaných prioritně mezinárodními organizacemi a EU).

Lze konstatovat, že Česká republika dostatečně nevyužívá svého potenciálu zapojení se do mezinárodních projektů (a projektů na rozvoj soukromého sektoru), které jsou financovány ze zdrojů mezinárodních organizací (zejména EBRD, EIB, Světovou bankou, OSN apod.) a institucí, na jejichž činnost ČR sama přispívá.

Navíc, ačkoliv v ČR působí řada institucí zabývajících se podporou exportu, není zde vybudován komplexní systém koordinace zahraniční rozvojové spolupráce, exportu a rozvojového financování.

Zahraniční rozvojová spolupráce bývá navíc českými subjekty často realizována pouze jednorázově (mj. bez zajištění navazujících obchodních aktivit v daném teritoriu), což nelze považovat za efektivní využívání finančních prostředků, které ČR sama nebo prostřednictvím mezinárodních institucí na tyto aktivity vyčleňuje.

Hlavním cílem tohoto projektu je tedy v návaznosti na níže uvedené činnosti zprostředkování ucelených informací o zahraničních projektech (spolu)financovaných z mezinárodních zdrojů včetně zajištění jejich financování (prostřednictvím specializované instituce) a otevření nových příležitostí a projektů českým exportérům na zahraničních trzích.

V rámci projektu je navrhováno vytvoření české rozvojové finanční instituce. Projekt se zaměřuje rovněž na návrhy v oblasti strategie dosazování českých zástupců na posty v mezinárodních organizacích (od stážistů po vedoucí pozice), jejich vazbu na další politiky ČR a systém vyhodnocování relevantních informací (back-office). ¨

Cílová skupina

Tradiční exportéři a Born Global/Creative, zprostředkovaně i experimentální exportéři a subdodavatelé.

Činnosti

  1. vytvoření strategie pro identifikaci významných pozic a jejich obsazování v rámci mezinárodních organizací (významných pro daná teritoria)
  2. identifikace českých kontaktů v mezinárodních organizacích (nejen zástupci ČR, ale i čeští zaměstnanci těchto institucí) a aktivní networking
  3. aktivní sběr informací o příležitostech k realizaci mezinárodních projektů s exportními synergiemi a jejich následná komunikace exportérům
  4. iniciace projektů v teritoriích (prostřednictvím zahraniční sítě) a vyhledávání vhodných partnerů pro tyto projekty, jak v zemi realizace projektu, tak i v jiných zemích
  5. systém výběru cílových zemí pro zahraniční projekty (zahrnuje posouzení konkurence, benchmarks, PEST analýzu, evaluaci dopadů jednotlivých projektů atp., pravidelná evaluace výsledků projektů a jejich provedení)
  6. vzdělávání a poradenské služby pro zapojení českých exportérů do rozvojových projektů mezinárodních institucí a do projektů rozvojové pomoci EU (včetně podpory při kvalifikaci do tendrů), příprava exportérů na exekuci zahraničních projektů ve spolupráci s odborníky z praxe, včetně přípravy na uzavření smlouvy o delegované spolupráci s Evropskou komisí atp.
  7. posílení administrativy a příspěvky vybraným (relevantním) mezinárodním institucím
  8. prohloubení spolupráce s neziskovým sektorem s aktivitami v zahraničí
  9. spolupráce s exportéry v oblasti CSR a jiných dobrovolných standardů
  10. vzdělávání, stáže a získávání odborné praxe v mezinárodních institucích za účelem získání poolu vhodných českých kandidátů pro klíčové funkce
  11. zřízení české národní instituce pro rozvojové financování – ČRFI (jako součást některé z již existujících státních institucí)
  12. podpora projektů rozvojové spolupráce a partnerství na úrovni regionů, včetně oblasti vědy, zdravotnictví atp., příprava a realizace podpůrných opatření
  13. vytvoření katalogu modelových příkladů zahraničních projektů (jejich průběhu, potřebné dokumentace apod.)

Vazba na SMK

Tento projekt navazuje na SMK v koncepční úrovni.

Aktéři

MF

Gesce – 1, 3, 11 spolugesce – 5 spolupráce – 2, 6, 7, 10, 13

MZV

Gesce – 2, 4, 5, 6, 7, 10, 12, 13 spolugesce – 1, 3 spolupráce – 8, 9, 11, 13

MPO

Spolugesce – 4, 5, 12 (back-office a regionální strategie), spolupráce – 2, 3, 6, 7, 9, 11

MPSV

Gesce – 8, 9 spolupráce – 13

ČEB

Exekuce – 11

MŠMT

Spolupráce – 10

CzechTrade

Spolupráce – 3, 4

CI, ČRA, samosprávy

Spolupráce – 12

MV, MO, MZd, MK, MZe

Spolupráce – 8, 9

Spolupráce

Ideální se zde jeví spolupráce co nejvíce zainteresovaných subjektů, kterými jsou v tomto případě Platforma pro rozvojovou spolupráci, neziskové organizace (např. Charita ČR apod.), komory, asociace a svazy, European Development Finance Institutions, EEN, ale taktéž i samotní exportéři se zkušenostmi z mezinárodních projektů a jejich organizace. Žádoucí je efektivní spolupráce s odborníky ze soukromého sektoru, kteří mají zkušenosti s realizací mezinárodních projektů (pro různé typy nadnárodních institucí) a mohou tak poskytnout know-how o fungování projektů v praxi. Vhodná se jeví i spolupráce s vybranými vysokými školami (VŠ).

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: Základní opatření do prosince 2013 a postupné dokončení projektů do r. 2020

Zajištění projektu

Diskuze a koordinace aktivit v rámci tohoto projektu již byla zahájena například na půdě ICC ČR. Navrhované činnosti (od prvotního vytipování zahraničního projektu, přes jeho financování až do fáze realizace a vyhodnocení) je potřeba v současnosti uspořádat do jedné funkční platformy, která bude řízena skupinou složenou (popř. i specifickými pracovními skupinami složenými) ze zástupců všech spolugestorů, a případně i dalších institucí, kterých se daná činnost dotkne.

Zajištění projektu nevyžaduje navýšení personálních kapacit, na druhé straně bude vyžadovat důslednou a relativně náročnou koordinaci všech výše zmiňovaných činností. Pravděpodobně bude žádoucí vytvoření informativního školení a zabezpečení podpůrných opatření na míru pro zúčastněné subjekty.

Pro zajištění financování zahraničních projektů a taktéž zprostředkování financování (přes mezinárodní instituce) se i v tomto projektu doporučuje zřízení české rozvojové finanční instituce (ČRFI) – v tomto případě bude navýšení kapacit (i lidských, i finančních) nezbytné.

Metriky

  • Objem prostředků získaných v rámci evropských a mezinárodních projektů českými podniky
  • Zvýšení počtu a objemu exportu v rámci projektů mezinárodních institucí
  • Vznik a dlouhodobá udržitelnost české rozvojové finanční instituce (ČRFI)
  • Úspěšnost při obsazování klíčových pozic v mezinárodních a EU organizacích kvalifikovanými českými zástupci, úspěšně získané stáže
  • Počty a objemy úspěšně realizovaných projektů propojujících exportní aktivity s projekty zahraniční rozvojové spolupráce a/nebo s projekty CSR a dalšími projekty založenými na dobrovolných standardech
  • Objem prostředků získaných na poradenské služby a export těchto služeb prostřednictvím mezinárodních projektů

Vazba na pilíře

Exportní strategie Projekt spadá do pilíře II.

Popis projektové karty 7 – Klastry a proexportní iniciativy samospráv

Cílem tohoto projektu je zapojit do rozvoje exportu českých podniků ve větší míře samosprávy – zejména větší průmyslová města a kraje. Důvodem pro tento projekt je fakt, že samosprávy mají často daleko podrobnější přehled o schopnostech a potřebách podniků, které působí na jejich území. Samosprávy mohou rovněž efektivně přispět k většímu propojení mezi podniky a vysokými školami (a dalšími vědecko-výzkumnými institucemi), neboť často jsou s těmito institucemi i s podniky na svém území v pravidelném a těsném kontaktu i s ohledem na formy financování z domácích a EU zdrojů. Regionální či lokální úroveň se jeví jako velmi vhodná pro identifikaci a rozvoj klastrů a vývozních aliancí.

Nástrojem pro realizaci tohoto projektu jsou především mechanismy koordinace a pravidelné výměny informací mezi samosprávami (jak již bylo řečeno zejména s kraji a velkými průmyslovými městy) a ústředními institucemi činnými v oblasti podpory exportu a internacionalizace. Je třeba, aby strategie podpory rozvoje exportu a internacionalizace na úrovni ústředních orgánů státní správa a na úrovni samospráv šly stejným směrem a vzájemně se doplňovaly.

Díky posílené koordinaci a součinnosti v oblasti rozvoje exportu, ale i průmyslu, podnikání a exportně orientovaných služeb by mělo dojít zejména k sladění Exportní strategie a činností na ni navázaných s regionálními rozvojovými strategiemi (popřípadě s rozvojovými plány měst), k vyšší efektivitě fungování podpory klastrů a vývozních aliancí (kterou v současné době provádí CzechInvest a Czech Trade) a k podpoře úsilí celé řady ústředních orgánů státní správy (MPO, MŠMT, MPSV, MMR, MZV aj.) o efektivní propojení vzdělávacího systému s požadavky podniků (ať už se jedná o vzdělávání kvalifikované pracovní síly nebo o zapojení podniků a univerzit do aplikovaného výzkumu).

Je třeba dodat, že zkušenosti ze zahraničí – například ze Spojených států nebo z Německa ukazují, že podpora exportu a internacionalizace na úrovni územních samosprávných celků (včetně inter-regionálních partnerství pro vzájemný obchod) může přinášet velmi efektivní výsledky.

Cílová skupina

Zejména experimentální exportéři, Born Globals/Creative, nicméně projekt prospěje (díky lepší koordinaci politik na centrální a regionální úrovni) v zásadě všem typům exportérů, přínosy by měl projekt mít i pro samosprávy a ústřední proexportní instituce.

Činnosti

  • zřízení pracovní skupiny pro komunikaci s kraji a vybranými samosprávami, reflexe výstupů projektu ve strategických podkladech pro řídící a komunikační platformu
  • analýza příležitostí ke spolupráci na základě rozvojových strategií (strategií konkurenceschopnosti, exportních strategií, rozvojových plánů a dalších iniciativ) krajů a vybraných samospráv a faktorů pro tvorbu exportních klastrů a aliancí na území dané samosprávy (např. fungování institucí VVaI, struktura podniků, složení pracovní síly apod.)
  • vytipování vhodných možností podpory tvorby klastrů/aliancí (v rámci působnosti určité samosprávy nebo i ve spolupráci více samospráv) – cílem je využití synergií mezi vývozem a regionálním rozvojem (a evidence těchto příležitostí v rámci back-office)
  • spuštění vhodných služeb pro klastry a vývozní aliance na úrovní exportní front office i zahraniční sítě
  • koordinace proexportních služeb s podporou inovací s rozvojovými plány center excelence a regionálních projektů na podporu aplikovaného výzkumu, kreativního průmyslu a turismu
  • vzdělávání pracovníků samospráv v oblasti podpory exportu a internacionalizace

Vazba na SMK

Tento projekt navazuje na SMK volně ve vztahu k několika opatřením v pilíři inovace.

Aktéři

MPO

Gesce – 1 – 6

MMR, CTou

Spolugesce (MMR) – 1, 3, spolupráce (CTou) – 5

MŠMT

Spolugesce – 5

MPSV

Spolugesce – 4 (rekvalifikace a celoživotní vzdělávání)

MV

Spolupráce – 6

Samosprávy

Spolupráce – 1 – 6

CzechInvest, CzechTrade

Spolupráce – 2 – 6

MZV

Spolugesce – 6, spolupráce 1, 3, 4

MK

Spolupráce – 1, 5 (kreativní průmysl, synergie s kulturou)

Spolupráce

V tomto případě je nezbytná spolupráce s organizacemi VVaI v regionech, s regionálními radami soudržnosti a dalšími klíčovými regionálními soukromými i veřejnými subjekty (tato spolupráce by se měla odehrávat v gesci krajů/velkých měst). Jako vhodná se jeví spolupráce s EEN (které disponuje vlastní regionální sítí) a prostřednictvím MPO s klíčovými exportéry a jejich organizacemi.

Harmonogram

  • Zahájení: leden 2012
  • Dokončení: Základní parametry spolupráce v průběhu roku 2012

Zajištění projektu

Zajištění projektu bude ve velké míře záviset na nastavení parametrů spolupráce s kraji a vybranými samosprávami (velkými městy), která musí být oboustranně výhodná. Aspekt regionálního rozvoje a obecně spolupráce se samosprávami je klíčová pro efektivní budování poptávkou taženého systému podpory exportu a internacionalizace a přispívá k efektivnímu nastavení komercializace inovací.

Z hlediska zajištění je projekt spíše koordinačního a organizačního charakteru a nepředpokládá výrazné navýšení nákladů ani pro jeden ze spolupracujících subjektů.

Metriky

  • Růst exportu a počtu exportérů na úrovni spolupracujících regionů/samospráv
  • Zvýšení povědomí o možnostech využití proexportních činností veřejných institucí u exportérů a potenciálních exportérů v krajích
  • Zvýšení počtu úspěšně exportujících společností (start-upů, spin-offů) z regionálních inovačních center a jejich udržitelnost (po 3 a 5 letech)
  • Míra zapojení a spokojenost samospráv s průběhem projektu a s aktivitami v jeho rámci
  • Zvýšení efektivity politik regionálního rozvoje díky využití synergických efektů s podporou exportu a internacionalizací a podporou regionálních inovačních center
  • Nárůst exportu a zaměstnanosti v podnicích zapojených do exportních klastrů nebo aliancí využívajících proexportní služby a udržitelnost těchto klastrů/aliancí

Vazba na pilíře

Exportní strategie Projekt spadá do pilíře II.

Popis projektové karty 8 – Řídící a komunikační platforma

Tento projekt se zaměřuje na definování struktury a funkcí, které by měla vykonávat řídící a komunikační platforma pro implementaci Exportní strategie a její koordinaci s dalšími politikami.

Řídící platforma má koordinační a komunikační úlohu a měla by být hybatelem implementace Exportní strategie a její komunikace veřejnosti a ve vztahu ke klíčovým zainteresovaným subjektům. Existence řídící platformy, v jejímž rámci se budou pravidelně setkávat všechny relevantní subjekty, je nutným předpokladem efektivního fungování exportního ekosystému.

Cílem řídící platformy by mělo být zajištění plynulé návaznosti proexportních činností na věcně související aktivity státu.

Praxe ukazuje, že efektivní implementace jakékoliv strategie vyžaduje efektivní orgán, který ji implementuje a je schopen najít pro opatření uskutečňovaná v rámci dané strategie shodu mezi nejvýznamnějšími zainteresovanými subjekty. Řídící a komunikační platforma je právě takovým orgánem.

Cílová skupina

Tento projekt je zaměřen zejména na koordinaci uvnitř MPO, mezi orgány veřejné správy a zástupci samosprávných organizací exportérů. Zprostředkovaně se však pozitivní dopady z jejího fungování přenesou na všechny exportéry.

Činnosti

  • definice struktury a funkce řídícího mechanismu pro implementaci Exportní strategie
  • koordinace proexportních činností a strategií s projekty a prioritami financovanými prostřednictvím intervencí z evropských fondů
  • koordinace rozvojové politiky a aktivit v oblasti zahraniční rozvojové pomoci a spolupráce s proexportními činnostmi
  • koordinace exportní strategie s implementací SMK
  • kontrola pravidelného vyhodnocování a aktualizace Exportní strategie a regionálních strategií
  • spolupráce a koordinace proexportních činností se samosprávami a synergie s politikou regionálního rozvoje
  • výměna informací a zkušeností mezi jednotlivými subjekty činnými v oblasti podpory exportu a exportéry (resp. jejich zástupci)
  • komunikace výsledků Exportní strategie směrem k veřejnosti
  • koordinace s dalšími politikami s aspektem zahraničního obchodu (energetická bezpečnost, bezpečnost, včetně vízové politiky, zahraniční politika, podpora průmyslu a inovací apod.)

Vazba na SMK

Tento koncept odpovídá přístupu vyjádřenému v projektu 1-1 (mid-office) a obsahuje přímé spojení na proces implementace SMK.

Aktéři

MPO

Gesce – 1 – 9

MZV

Spolugesce – 3, 7, 8, 9 , spolupráce 6

MPSV

Spolugesce – 2, 3, 9 (víza a trh práce),

MMR

Spolugesce – 2, 6, spolupráce 7, 9 (turismus)

ÚV, Kancelář prezidenta, PSP ČR a Senát, další resorty

Spolupráce 9

MF

Spolupráce 5

Samosprávy

Spolupráce 2, 6, 7

Spolupráce

Řídící a komunikační platforma by měla zajistit širokou spolupráci mezi veřejnými institucemi navzájem a mezi nimi a exportéry a jejich organizacemi. Z tohoto důvodu je třeba, aby se na její činnosti podílely všechny podstatné organizace exportérů (HK, SPD, AMSP, ICC ČR, UMSP, AE aj.), popřípadě zástupci největších exportérů (nebo jejich odvětvových organizací) a zástupci samospráv. Na koordinační rovině by bylo vhodné komunikovat i s EEN.

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: 2020

Zajištění projektu

Pro zajištění činnosti platformy je nezbytné, aby její fungování bylo provázáno s činnostmi implementačních orgánů dalších politik (SMK, kohezní politika, zahraniční politika, rozvojová politika, podpora průmyslu a inovací, vzdělání apod.), a to na bázi informační koordinace a hledání maximálních synergií mezi těmito politikami. Nevylučuje se personální propojení platformy s těmito orgány.

Dále je nezbytně nutné, aby byla nastavena škála oblastí, jimiž se platforma má zabývat. Obecně se jeví jako vhodné, aby se tato platforma zabývala především klíčovými problémy při implementaci strategie a pravidelným monitoringem jejího plnění. Ve své činnosti by měla být platforma podporována exportní back-office, která jí bude poskytovat analytické a strategické podklady pro jednání.

Metriky

  • Efektivita při koordinaci a implementaci Exportní strategie
  • Kvalita monitoringu plnění strategie a její komunikace k zainteresovaným subjektům a veřejnosti
  • Zpětná vazba subjektů, jež se na práci v rámci platformy budou podílet

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře II.

Popis projektové karty 9 – Obchodní politika a export na Jednotný vnitřní trh EU

A. Společná obchodní politika Evropské unie má, i přes svůj evropský charakter, klíčový význam pro uplatnění českých firem na zahraničních trzích, protože vytváří závazný právní rámec pro obchodní vztahy se zeměmi mimo EU. Ten vychází z mnohostranné úpravy v rámci dohod a ujednání WTO a z konkrétních dvoustranných dohod. Tento projekt má v maximální míře usnadnit českým vývozcům i dovozcům využít možnosti, které jim nabízí členství ČR v EU z hlediska Společné obchodní politiky.

V oblasti společné obchodní politiky se jedná o široký komplex vytváření předpokladů pro zlepšení přístupu na třetí trhy (celní sazby, netarifní a ostatní překážky obchodu se zbožím i službami, ochrana práv k duševnímu vlastnictví, pravidla pro přístup k veřejným zakázkám, vytváření podmínek pro investování a další ekonomické činnosti) a zároveň pro zajištění dostatečných a levných vstupů do unijní výroby. V širší míře by projekt měl zvýšit povědomí vývozců i dovozců o podmínkách přístupu na třetí trhy i trh EU a o možnostech využití MADB a nástrojů na ochranu obchodu, a to cestou intenzivnější spolupráce zástupců státu s podnikatelskou sférou.

Při přípravě a prosazování českých pozic bude rovněž využívána síť kontaktů v institucích EU. K řešení problémů českých exportérů bude důležité maximálně využít tzv. Market Access Teams v exportních zemích.

Pro dosažení zjednodušení celních vývozních i dovozních procedur je prioritní dokončení jednání o usnadňování obchodu v rámci Rozvojové agendy WTO z Dohá. Dále se doporučuje urychleně rozpracovat projekt Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR (SMK) zaměřený na Single Window a další elektronizaci a zjednodušování celního řízení.

B. V oblasti vnitřního trhu EU je cílem této projektové karty zajištění podmínek, které českým podnikatelům umožní v maximální možné míře využít potenciálu vnitřního trh EU. Proto je třeba

  • zvýšit počet podnikatelů, kteří exportují výrobky a poskytují služby na vnitřní trh EU a
  • odstraňovat překážky na vnitřním trhu.

Ke splnění těchto cílů je třeba realizovat tyto tři okruhy činností:

  1. Projekt v návaznosti na projekt SMK č. 34  „Služby pro rozvoj podnikání“ obsahuje opatření, která zajistí kvalitní služby podnikatelům pro zahájení, rozvoj a řešení problémů jejich působení na vnitřním trhu Evropské unie.

    Proto je třeba pokračovat v realizaci opatření č. 1 a 2 projektu SMK 8_34 zaměřeného na integraci služeb do poradenského systému pro podnikatele na vnitřním trhu, rozšiřování tohoto systému a zvyšování kvality služeb. Jedná se o tyto služby:
    • Jednotná kontaktní místa (JKM) jsou zacílena na pomoc podnikatelům v oblasti poskytování služeb. Jsou součástí celoevropské sítě, díky čemuž mohou pomoci i v případě podnikání v jiném členském státě EU. Úlohou Jednotného kontaktního místa je především usnadnění vstupu do podnikání v rámci jednotného evropského trhu. K tomu slouží dvě hlavní funkce. Poskytování informací, které klient potřebuje, aby mohl podnikat, a zprostředkování kontaktu s příslušným úřadem, který se povolováním konkrétních činností zabývá. Fyzická JKM fungují na 15 obecních živnostenských úřadech a elektronické JKM lze nalézt na www.businessinfo.cz. Elektronické JKM obsahuje podrobné informace o vyřízení oprávnění v ČR, ale i další informace ohledně podnikání v rámci EU. Klient má možnost položit svůj dotaz přímo prostřednictví elektronického formuláře.
    • ProCoP (Kontaktní místo pro výrobky) informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou kladeny na výrobek národními a evropskými předpisy, při jeho uvádění na trh. Podnikatelé se zde mj. dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek je v ČR podroben předchozímu schválení nebo registraci. ProCoP rovněž poskytuje obecné informace o fungování nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování zásady vzájemného uznávání. Informace jsou poskytovány bezplatně a ve lhůtě patnácti pracovních dnů od podání žádosti.
    • SOLVIT představuje alternativní systém řešení sporů na vnitřním trhu. Každý občan či podnikatel se na něj může obrátit se stížností na postup českých i zahraničních úřadů, který je v rozporu s principy volného pohybu zboží, služeb i osob. Problémy řeší bezplatně, ve lhůtě max. 10 týdnů a dosahuje přitom 90% úspěšnosti.
    • Tyto služby jsou integrovány pod jednotný on-line formulář na BusinessInfo. Dotazy jsou předávány a zodpovídáno v rámci IS SINPRO obsahujícího průběžně aktualizovanou znalostní databázi obsahující informace o podmínkách podnikání v ČR i v ostatních ČS.
    • Je třeba pokračovat ve zvyšování kvality služeb, v rozšiřování elektronických procedur, které je možné vyřídit na BusinessInfo (JKM druhé generace), v aktualizaci a zvyšování kvality obsahu znalostní databáze, v nastavení vazeb a propojení mezi BusinessInfo a YourEurope (část Podniky), v identifikaci překážek na vnitřním trhu spočívajících například v neopodstatněných či nepřiměřených požadavcích kladených členskými státy na poskytovatele služeb atd.
    • Pro maximální využití potenciálu integrovaného poradenského systému je třeba zapojit další informační služby a kontaktní místa v oblasti vnitřního trhu do IS SINPRO (odborné kvalifikace, vysílání pracovníků a případně další).
    • Rovněž je třeba nastavit spolupráci BusinessInfo s gestory a portálem veřejné správy (v rámci jednotné architektury veřejných portálů) tak, aby uznávací orgány u jednotlivých povolovacích režimů byly odpovědné za aktualizaci a správnost návodů k získání oprávnění „krok za krokem" na BusinessInfo včetně jejich anglické verze a aby garantovaly správnost příslušných formulářů.
  2. Za účelem vyššího využívání poradenského systému je třeba usilovat o zvýšení povědomí českých firem o službách poradenského systému, který je k dispozici podnikatelům na vnitřním trhu (JKM, ProCoP, Solvit), zefektivnit propagaci těchto služeb, spolupráci a komunikaci se zástupci podnikatelské sféry. Vhodná bude koordinace a předávání poptávek po službách na vnitřním trhu s poptávkou po službách pro export v rámci IS SINPRO.
  3. V pracovních orgánech EU je potřeba efektivně vytvářet a konzistentně (ve spolupráci s ostatními rezorty) prosazovat politiku ČR v oblasti vnitřního trhu, která bude vycházet z identifikovaných překážek na vnitřním trhu. Při identifikaci bariér na vnitřním trhu a formulaci priorit ČR je třeba vycházet z překážek identifikovaných v rámci integrovaného poradenského systému a aktivně spolupracovat se zástupci podnikatelských svazů a asociací. Pro přípravu a prosazování českých pozic bude využívána síť kontaktů v institucích EU.

Cílová skupina

  • A. Činnosti realizované v rámci oblasti obchodní politiky jsou přínosné pro všechny vývozce a dovozce, ale i pro další ekonomické subjekty zaměřené na investování ve třetích zemích nebo na lepší integraci do globálních hodnotových řetězců.
  • B. Cílovou skupinou služeb na vnitřním trhu jsou podnikatelé z ČR i EU, kteří působí na vnitřním trhu EU, plánují zahájit podnikatelskou činnost v ČR nebo rozšířit své podnikatelské aktivity do jiných států EU i dalšího zahraničí, i zahraniční podnikatelé.

Činnosti

A. Obchodní politika

  1. prosazování principu volného obchodu a odstraňování jeho překážek prostřednictvím aktivní role ČR v přípravě nástrojů společné obchodní politiky EU
  2. na mnohostranné úrovni aktivní podpora jednání směřujících k posílení mnohostranného obchodního systému (včetně DDA WTO), na dvoustranné úrovni prosazování sjednání Prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s významnými partnery ČR
  3. ve vztahu k partnerům na stejné ekonomické úrovni zajištění symetrických podmínek; vůči rozvojovým partnerům prosazování spravedlivých obchodních podmínek s respektováním rozvojového statutu a související přiměřenou mírou asymetrie
  4. efektivní prosazování konkrétních českých obchodních zájmů v pracovních orgánech EU (včetně spolupráce s jinými členskými státy EU s obdobným zájmem)
  5. účinná pomoc firmám při iniciování či obraně proti opatřením na ochranu obchodu
  6. podpora využívání mechanismu suspenzí dovozních cel na suroviny a komponenty s cílem posílení zvýšení exportní výkonnosti některých odvětví
  7. propagace využívání MADB a dalších nástrojů EU pro řešení překážek obchodu
  8. posílení spolupráce s podnikatelskou sférou
  9. aktivní spolupráce s českými zástupci v orgánech EU s cílem podpory českých ekonomických a obchodních zájmů (včetně poslanců Evropského parlamentu)
  10. urychlená realizace projektu Single Window (SMK), podpora elektronizace celních procedur a posilování asistenčních služeb v celní oblasti

B. Vnitřní trh EU

  1. pokračování v realizaci opatření č. 1 a 2 projektu 8_34 SMK zaměřeného na zvyšování kvality služeb a integraci JKM, ProCop, Solvit a dalších služeb na BusinessInfo a v rámci IS SINPRO, implementace JKM druhé generace, nastavení spolupráce BusinessInfo s gestory a portálem veřejné správy, nastavení vazeb a propojení mezi BusinessInfo a YourEurope (část podniky), identifikaci překážek na vnitřním trhu atd. (okruh činnosti 1)
  2. zvyšování povědomí o možnostech využití nástrojů JKM, ProCop a SOLVIT pro usnadnění obchodování na trzích EU a koordinace a předávání poptávek po službách pro na vnitřním trhu s poptávkou po službách pro export (okruh činnosti 2)
  3. efektivní prosazování konkrétních českých zájmů v pracovních orgánech EU (včetně spolupráce s jinými členskými státy EU s obdobným zájmem) (okruh činnosti 3)
  4. aktivní spolupráce s českými zástupci v orgánech EU s cílem podpory českých ekonomických a obchodních zájmů (včetně poslanců Evropského parlamentu) (okruh činnosti 3)
  5. posílení spolupráce s podnikatelskou sférou za účelem identifikace bariér na vnitřním trhu a formulace priorit ČR (okruh činnosti 3)

Vazba na SMK

Projekt explicitně navazuje na projekt SMK 36 (Obchodní politika) a na projekt SMK 34 (vnitřní trh EU).

Aktéři

A. Obchodní politika

MPO

Gesce 1 9, spolugesce 10

MZV

Spolugesce 1 7 a 9

MF

Gesce 10

další resorty a instituce

Spolupráce 1 7 a 9

B. Vnitřní trh EU

MPO

Gesce 1-5

MZV

Spolugesce 2

MV, MŠMT, MPSV

Spolugesce 1 , 2, 3, 4

další resorty

Spolupráce 3, 4

Spolupráce

V rámci projektu se předpokládá úzká spolupráce s národními svazy, oborovými asociacemi vývozců a dovozců, CEBRE, jakož i s dalšími státy EU s podobným názorem na vnitřní trh (uskupení like-minded), nebo s těmi, které mají v této oblasti stejné obchodní a ekonomické zájmy jako ČR.

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: průběžně do roku 2020

Zajištění projektu

A. Obchodní politika

Na mnohostranné úrovni nadále aktivně podporovat všechny aktivity vedoucí k posílení mnohostranného obchodního systému, zejména s cílem zlepšit přístup na trhy třetích zemí a pravidla mezinárodního obchodu.

Na dvoustranné úrovni prosazovat zájmy ČR zejména při sjednávání prohloubených a komplexních dohod se zeměmi našeho prioritního zájmu. Ve vztahu k Rusku využít jeho vstup do WTO a dokončit dvoustranná jednání s EU. Ve vztahu k USA podpořit posílení spolupráce v rámci transatlantického dialogu a věnovat pozornost možnostem uzavření dohody o volném obchodu. Ve vztahu s Čínou se soustředit zejména na ochranu investic a ochranu práv k duševnímu vlastnictví.

Při obou úrovních jednání či při tvorbě jednostranných obchodněpolitických nástrojů řádně identifikovat národní ekonomické zájmy již v počáteční fázi tvorby. Aktivní spolupráce zástupců státu se zástupci podnikatelů po celou dobu tvorby je zcela zásadní. Pro dvoustranné obchodní dohody vytvořit konzultační týmy složené ze zainteresovaných zástupců státní správy, podnikatelských svazů a asociací a firem aktivních v daném regionu. Pro jednostranné obchodněpolitické nástroje organizovat ad hoc konzultace.

Pro řešení problémů usilovat o zvýšení povědomí českých firem o nástrojích obchodní politiky, včetně MAS, MADB a systému suspenzí dovozních celních sazeb. Zefektivnit propagaci těchto služeb a spolupráci a komunikaci se zástupci podnikatelské sféry.

B. Vnitřní trh EU

Projekt je nutné koordinovat s implementací SMK, neboť ve své většině přebírá opatření jejího projektu 8_34

Metriky

A. Obchodní politika

  • Prosazení ofenzivních a defenzivních zájmů ČR v nových obchodněpolitických nástrojích
  • Nárůst českého obchodu se zeměmi, s nimiž byly sjednány preferenční dohody, a podíl zahraničního obchodu ČR, který je těmito dohodami pokryt
  • Odstraňování překážek v přístupu na třetí trhy (snížení průměrného celního zatížení, počet a kvalita nově přijatých závazků v oblasti služeb, odstraňování netarifních překážek obchodu, příležitosti na trzích veřejných zakázek apod.). Zlepšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví pro české firmy ve třetích zemích včetně vymahatelnosti práva (zejména chráněná česká GIs).
  • Využití systému celních suspenzí a kvót pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a nástrojů na ochranu obchodu
  • Míra zapojení národních svazů, oborových asociací a podniků do tvorby společné obchodní politiky
  • Zvýšení povědomí podnikatelů o MADB a nových obchodněpolitických nástrojích.

B. Vnitřní trh EU

  • Ad činnost 1. Spokojenost uživatelů s kvalitou služeb integrovaného poradenského systému na BusinessInfo.cz
  • Ad 1. Efektivní spolupráce, koordinace a automatické sdílení informací mezi BusinessInfo.cz, Portálem veřejné správy a jednotlivými resorty
  • Ad 1. Koordinace portálu BusinessInfo.cz s portálem Your Europe část Podniky
  • Ad 1. a 2. Počet úspěšně vyřešených stížností centrem Solvit
  • Ad 2. Návštěvnost BusinessInfo.cz jako hlavního moderního informačního portálu pro podnikatele
  • Ad 2. Počet dotazů podnikatelů zodpovězených v rámci integrovaného poradenského systému v IS SINPRO
  • Ad 3 a 4. Počet odstraněných překážek na vnitřním trhu (například v oblasti odstraňování neopodstatněných a nepřiměřených požadavků kladených v ČR na poskytovatele služeb)
  • Ad 5. Míra zapojení národních svazů, oborových asociací a podniků do tvorby politiky v oblasti vnitřního trhu

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře III.

Popis projektové karty 10 – Optimalizace zahraniční sítě

Síť zahraničního zastoupení České republiky v oblasti ekonomické diplomacie a zahraničního obchodu tvoří klíčovou páteřní infrastrukturu pro podporu exportu a rozvoj internacionalizace českých podniků. Jak ukazují dostupné analýzy, je česká zahraniční síť složitá, teritoriálně nevyvážená a nedostatečně flexibilní. Například v Evropě se často v jedné zemi nachází několik různých zahraničních kanceláří českých veřejných institucí (CzechTrade, zastupitelský úřad, CzechTourism, České centrum, CzechInvest), naopak v Africe, Asii či Latinské Americe je česká zahraniční síť velmi řídká. Současný stav zahraniční sítě České republiky postrádá do jisté míry aspekt výhledu do budoucna – zejména s ohledem na očekávané rozložení center hospodářského růstu (jež se budou přesouvat do zemí rozvojového světa) a rozvoje. Důležité je rovněž uzpůsobení struktury zahraniční sítě s ohledem na to, zda je v určité oblasti vhodná spíše přítomnost ekonomického diplomata nebo zástupce CzechTrade, popřípadě obou.

Cíle projektu jsou tedy následující – optimalizace sítě zahraničních ekonomických diplomatů a kanceláří CzechTrade, CzechInvest a Českých center, sjednocení struktury zahraniční sítě, koordinace činností všech subjektů, nastavení jasných pravidel spolupráce v oblasti B2G, G2B a G2G (např. formou smluvního zakotvení – SLA či obdobná).

Důležitá je zejména pravidelná spolupráce a zpětná vazba od samotných exportérů (ideálně v rámci řídící platformy), na jejímž základě se můžou provádět úpravy zahraniční sítě. Ve vybraných teritoriích (bez přítomnosti ČR) lze na vylepšení infrastruktury české zahraniční sítě spolupracovat s Enterprise Europe Network, EU SME Centre anebo případně zastupitelskými úřady a agenturami na podporu obchodu a investic jiných států (např. V4).

Cílová skupina

Tento projekt je zaměřen na optimalizaci, sjednocení a restrukturalizaci zahraniční sítě – tedy primárně na koordinaci vztahů orgánů veřejné správy, z jejichž nového uspořádání by však měli pozitivně těžit všichni exportéři (mj. i proto, že optimalizace povede k přesunu sil zahraniční sítě do oblastí, kde je jich maximálně potřeba a kde je lze nejefektivněji využít ve prospěch exportu)

Činnosti

  • aktivace a systematický rozvoj sítě příznivců ČR v zahraničí (expati, krajané, bývalí a současní studenti, spolupracovníci českých firem v zahraničí apod.) – ve spolupráci s exportní back-office
  • identifikace faktorů klíčových pro rozhodnutí optimálního rozmístění ekonomických diplomatů (primárně mimo EU) a sjednocených kanceláří CzechTrade a CzechInvest (věcná i teritoriální struktura) a provedení nutných přesunů. Uvažuje se nad integrací CzechTourism.
  • základní struktura sdílení informací, kontaktů a spolupráce na úrovni B2G a G2B (provázání s projektem exportní back-office, rozvoj znalostní báze, apod.)
  • koordinace vzdělávacích aktivit pro ekonomické diplomaty a pracovníky CT, ČC, CI a CTou
  • vytvoření pravidel pro proces otevírání nových zastupitelských úřadů a kanceláří v nových regionech a teritoriích
  • zajištění odpovídajícího rozpočtu a lidských zdrojů pro vhodnou infrastrukturu české zahraniční sítě (včetně využití zahraničních pracovníků)
  • optimalizace sítě Českých center, jejich transformace na České domy (viz Český dům v Moskvě, Dusseldorfu) a posílení jejich orientace na prosazování ekonomických zájmů ČR mimo EU (včetně kreativního průmyslu, designu a turismu)
  • přizpůsobit aktivity (případně založit/zrušit) smíšených komisí českým teritoriálním zájmům a činnostem zahraniční sítě
  • koordinace české sítě se sítí EU v zahraničí (Enterprise Europe Network aj. – viz projekt 9)
  • aktivizace sítě honorárních konzulů v zahraničí
  • spolupráce s exportéry a jejich organizacemi disponujícími vlastní zahraniční sítí

Vazba na SMK

Tento projekt navazuje na SMK pouze koncepčně.

Aktéři

MZV

Gesce – 1 a 2 (s ohledem na ZÚ, ČC), 5, 6 (ve vztahu k ZÚ, ČC), 7, 10, spolugesce – 3, 4, 8, 9, 11

MPO

Gesce – 1 a 2 (ve vztahu k CT, CI), 3, 4, 5 a 6 (ve vztahu k CT a CI), 8, 9, 11, spolupráce – 10

MMR

Gesce – 1 a 2 a 6 (ve vztahu k ZÚ a ČC), spolugesce – 4

MF

Spolupráce – 6

ZÚ ČR, CT, CI, ČC, CTou

Exekuce projektu

Spolupráce

Důležitá je zejména pravidelná spolupráce a zpětná vazba od samotných exportérů (v rámci řídící a komunikační platformy), na jejímž základě se budou provádět úpravy zahraniční sítě.

Ve vybraných teritoriích (bez přítomnosti ČR) lze na vylepšení infrastruktury české zahraniční sítě spolupracovat s Enterprise Europe Network, EU SME Centre anebo případně zastupitelskými úřady a agenturami na podporu obchodu a investic jiných států (např. V4).

Harmonogram

  • Zahájení/restrukturalizace/sjednocení: 2012
  • Rozšíření a přizpůsobení potřebám exportérů: 2013 a násl.
  • Dokončení: 2014, 2020 (finalizace)

Zajištění projektu

Návrh předpokládá – minimálně v první fázi své implementace – především restrukturalizaci stávající sítě zahraničního zastoupení. Jedním z navrhovaných kroků je sloučení zahraničních. zastoupení CT a CI + návrh na redukci duplicitních zastoupení ČR v zemích EU27 (ZÚ, CI, CT, ČC, CTou) a jejich přesunutí do zemí s vyšším potenciálem pro budoucí odbytiště českého exportu (Latinská Amerika, Asie a Afrika).

V rámci tohoto projektu je základním předpokladem zavedení jasných pravidel pro hodnocení jednotlivých teritorií z pohledu budoucího vývoje a potenciálu pro český export a následně výběr a realizace adekvátního zastoupení ČR s cílem minimalizace nákladů a eliminace duplicitních úřadů. S ohledem na prioritní země a země zvláštního zájmu, tedy potřeby čs. exportérů a jejich strukturu.

Dále je nevyhnutné nastavení technických a administrativních vztahů (zejména koordinace aktivit a nastavení sdílení informací) mezi jednotlivými úřady a kancelářemi v zahraničí s důrazem na maximální využití infrastruktury a přenos informací podnikatelské sféře. Včetně rozšíření a dalšího využití stávajících nástrojů (SINPRO).

Nezbytným předpokladem pro efektivní fungování sítě zahraničních zastoupení ČR je i systematické a aktivní budování sítě příznivců ČR v zahraničí a její rozvíjení pro potřeby české ekonomické diplomacie a rozvoje exportu a internacionalizace. V současné době disponují různé složky zahraniční sítě s poměrně rozsáhlou skupinou kontaktů v zahraničí, kterou nicméně nevyužívají naplno a u níž dochází k problémům se sdílením těchto informací napříč různými institucemi. V tomto ohledu je třeba přispět k vytváření efektivních nástrojů práce se zahraniční sítí kontaktů ČR (společná činnost s exportní back-office). Včetně souvisejícího vyhodnocení/ocenění.

Projekt je nutné koordinovat s projektem 3 – vytváření vhodných regionálních strategií pro cílové oblasti českého vývozu, s projektem č. 4 – Služby pro exportéry a projektem č. 11 – Služby zahraniční sítě.

Metriky

  • Zvýšení příležitostí z činnosti na zahraničních trzích
  • Spokojenost exportérů s infrastrukturou českého zastoupení
  • Úspory nákladů plynoucí ze zrušení duplicitních zastoupení (zejména ve státech EU)
  • Nárůst exportu mimo EU v důsledku efektivní podpory
  • Míra využití zahr. zastoupení exportéry a spokojenost s jejich službami

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře III.

Popis projektové karty 11 – Služby zahraniční sítě

Cílem tohoto projektu je koordinace řízení a rozvoje služeb, které exportérům poskytuje zahraniční síť ČR v oblasti ekonomické diplomacie a proexportních služeb. Mezi klíčové služby zahraniční sítě patří především činnosti v rámci ekonomické diplomacie, propagace ČR, lobbying za české zájmy, networkingové aktivitami pro exportéry (např. incomingové mise, výstavy a veletrhy atp.) do jednoho funkčního celku.

Zahraniční síť je nejhodnotnější složkou proexportní infrastruktury, kterou ČR má, a z tohoto důvodu je nezbytné, aby její kapacity byly využívány maximálně efektivně s důrazem na posílení pozitivních dopadů na export a exportéry.

Konsolidace služeb zahraniční sítě posílí a zviditelní dopady poradenských služeb a navržených „balíčků“ realizovaných exportní front-office. Zároveň je nutná pro budování image a značky ČR jako spolehlivého a konkurenceschopného obchodního partnera na zahraničních trzích. Zde je důležité poznamenat, že hlavní prioritou je prosazení českých výrobků a služeb v zahraničí, druhořadá je pak formální jednotná prezentace ČR v zahraničí.

Součástí projektu je i přijetí charty ekonomické diplomacie a rovněž systému pravidel pro řešení problémů, kterým čeští exportéři čelí v zahraničí (včetně programů prevence a možností vytváření sítí pro řešení problémů na pracovní úrovni typu SOLVIT). V rámci koordinace zahraničních misí, výstav a veletrhů, lobbingu, networkingových aktivit, propagace ČR atp. je nutno spolupracovat s komorami, asociacemi, svazy, Enterprise Europe Network, EU SME Centre a dalšími subjekty reprezentujícími podnikatelskou veřejnost.

Ve službách zahraniční sítě by se měla v širší míře uplatnit i spolupráce se zahraničními kancelářemi (zastupitelské úřady, komory, kanceláře exportních agentur aj.) jiných států a EU. Tento typ spolupráce se již v řadě případů ad hoc osvědčil jako prospěšný pro české exportéry.

Cílová skupina

Tento projekt bude mít přínosy pro všechny skupiny exportérů. Zásadní přínosy lze očekávat zejména v případě tradičních exportérů a v případě born globals/creative – což jsou exportéři, jejichž vývozní aktivity využijí ve zvýšené míře služby zahraniční sítě. Nicméně přínosy z projektu poplynou i experimentálním a začínajícím exportérům, dceřiným podnikům zahraničních společností apod.

Činnosti

  • koordinace zahraničních misí a příprava zúčastněných subjektů (v propojení s řídící a koordinační platformou – projekt 8)
  • systematizace účasti na veletrzích a výstavách sjednocením pod jeden rozhodovací orgán a vyhodnocování přínosů oficiálních účastí ČR na veletrzích a výstavách, zajištění maximální informační vytíženosti zahraniční mise, výstavy či veletrhu pro exportní back-office (SINPRO a competitive intelligence)
  • synergie plánu zahraničních misí s plánem veletrhů a výstav a propojení s dalšími aktivitami jako např. propagace a PR České republiky, podpora kreativního průmyslu, projekty High Value Opportunity Program atp.
  • press PR reforem v ČR – Česká republika jako spolehlivý obchodní partner pro zahraniční obchod a investice, medializace českých exportních úspěchů, reforem atp. v zahraničním tisku
  • podpora marketingu a image České republiky v zahraničí
  • vytvoření charty služeb ekonomické diplomacie (podle vzoru západních zemí EU) a pravidel pro lobbying českých zájmů v zahraničí
  • možnost využití obdobného systému jako je SOLVIT i v jiných zemích, vytvoření manuálu nejčastějších chyb při exportu obsahujícího konkrétní obchodní případy, vzdělávání – programy prevence selhání při zahraničním obchodu
  • vybudování tzv. „point of difference“ pro české produkty a služby v zahraničí
  • doplňování informací z trhu do znalostní báze a sběr poptávek pro české exportéry (propojování v rámci back-office do SINPRO)
  • shromažďování informací o spolehlivých obchodních kontaktech v zahraničí a jejich zahrnutí do databáze exportní back-office
  • prezentace nových velvyslanců před relevantními českými exportéry na teritorium (ICC CR)
  • pravidelná nabídka aktivit pro zahraniční Alumni českých škol a české krajany (se zaměřením na rozvoj obchodu), spolupráce s Čechy v zahraničí

Vazba na SMK

Tento projekt odpovídá přístupu vyjádřenému v projektu 8-35 (Služby pro inovační podnikání).

Aktéři

MPO

Gesce – 1 – 5, 7 – 11, spolugesce – 6 (pravidla pro lobbying)

MZV

Gesce – 6, spolugesce – 1, 3 – 5, 8 – 11

ÚV

Spolupráce – 4, 5

MMR

Spolugesce 5, 8 (CTou)

ZÚ ČR, CT, CI, ČC, CTou

Exekuce projektu

EGAP

Spolupráce při 7 (programy prevence)

Spolupráce

Důležitá je zde opět zejména pravidelná spolupráce a zpětná vazba od samotných exportérů (ideálně v rámci řídící platformy).

V rámci koordinace zahraničních misí, výstav a veletrhů, lobbingu, networkingových aktivit, propagace ČR atp. je nutno spolupracovat s komorami, asociacemi, svazy, Enterprise Europe Network, EU SME Centre a dalšími subjekty reprezentujícími podnikatelskou veřejnost (včetně např. preventivního vzdělávání ve standardech mezinárodního obchodu, arbitráže apod.).

V rámci služeb zahraniční sítě by se měla v širší míře uplatnit i spolupráce se zahraničními kancelářemi (zastupitelské úřady, komory, kanceláře exportních agentur aj.) jiných států a EU. Tento typ spolupráce se již v řadě případů ad hoc osvědčil jako prospěšný pro české exportéry.

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: průběžně od 2012 – 2020

Zajištění projektu

V rámci tohoto projektu se již v současnosti provádí jisté změny s cílem lepšího propojení a využití synergií. Projekt předpokládá zejména zlepšení služeb, které v současné době MPO, MZV a jejich zahraniční sítě provozují, nalezení synergií mezi jejich činnostmi tak, aby měly co možná nejpozitivnější efekty na podporu exportu. Tato opatření budou účinná jedině v případě řádného propojení s dalšími exportními službami jako například vhodná propagace na webu (rozcestníku) či zakomponování těchto konsolidovaných služeb do ucelených programů „balíčků“ exportních služeb.

Důraz se musí klást zejména na posílení prvku koordinace a vytvoření pravidel pro oblast přípravy obchodních misí, výběru veletrhů a výstav napříč všemi institucemi, které je realizují, což by mělo být jednou z aktivit exportní back-office.

Potřebné je taktéž zakotvení pravidel pro zvýšení míry aktivity českých diplomatických a politických reprezentantů v oblasti marketingu a brandingu ČR a českých značek v zahraničí a lobbyingu za české ekonomické zájmy v oblasti B2G a G2B – implikuje vytvoření charty služeb ekonomické diplomacie.

Co se týče budování image, značky a PR press aktivit ČR na mezinárodní úrovni, je třeba, aby se úsilí proexportních institucí soustředilo na jádro problému, kterým není logo nebo volba barev, které ČR reprezentují, ale zajištění, aby ČR byla vnímána jako spolehlivý exportní partner a cíl pro zahraniční investory. Za současné ekonomické krize je třeba intenzivní tah na branku – nalezení oblastí, v nichž má ČR nebo čeští exportéry v určité zemi nebo regionu konkurenční výhodu schopnou odlišit ČR od jiných zemí (point of difference) a kolem této výhody cíleně a systematicky vybudovat značku ČR.

V oblasti řešení problémů se zde navrhuje zavedení minimálních standardů a dobré praxe při poskytování pomoci při řešení problémů s exportem a vytvoření manuál nejčastějších chyb při exportu a příkladů úspěšného i neúspěšného řešení exportních problémů.

Metriky

  • Povědomí o ČR jako spolehlivém obchodním partnerovi a zemi vstřícné k investorům v cílových teritoriích
  • Spokojenost českých exportérů se službami zahraniční sítě, povědomí o těchto službách
  • Úspory nákladů plynoucí z koordinace a odstranění duplicit v rámci organizace zahraničních misí, výstav a veletrhů
  • Zvýšení informační výtěžnosti ze služeb zahraniční sítě pro další rozvoj podpory exportu a internacionalizace
  • Případy úspěšných zásahů v oblasti hájení zájmů nebo řešení problémů českých exportérů
  • Úspora nákladů a zvýšení produktivity opatření realizovaných v rámci marketingu, image a budování značky ČR v zahraničí

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře III.

Popis projektové karty 12 – Investice a inovace pro export zboží a služeb

Cílem tohoto projektu je, aby Exportní strategie byla účinným komplementem projektů na podporu inovací a projektů zaměřených na přilákání tuzemských i zahraničích investic do českých exportních odvětví zaměřených na zboží i služby. Projekt se sestává ze tří základních částí – služby pro české dcery zahraničních společností (včetně aftercare, rozvoje spolupráce s tuzemskými subdodavateli a posilování dalších investic v ČR, zejména do činností s vyšší přidanou hodnotou), dále vytvoření a následná implementace plánu podpory investic zejména do špičkových výrobních technologií pro export zboží i služeb – pro tuzemské společnosti, a lákání investic a českého a zahraničního kapitálu do vysoce inovativních, proexportně orientovaných společností v ČR.

V rámci tohoto projektu se doporučuje zvýšená koordinace mezi institucemi činnými v oblasti podpory exportu a internacionalizace s orgány (včetně implementačního orgánu SMK), jejichž náplní je podpora investic a inovací tak, aby podpořené inovativní podniky či skupiny podniků vytvářeli své produkty či služby přímo s jasnou vizí jejich odbytu na zahraničních trzích. Z hlediska investic tuzemských podniků se pak doporučuje, aby podpora průmyslu i služeb směřovala přímo na nákup či vývoj špičkových technologií pro export, popřípadě na realizaci inovativních obchodních modelů, inovací v oblasti kreativních průmyslů a akvizice vysoce kvalifikovaných zaměstnanců pro exportně orientované podniky.

Cílová skupina

Tento projekt se zaměřuje především na exportéry schopné realizovat v ČR proexportní investice – tedy zřejmě především na české dcery zahraničních matek a na tradiční exportéry, nicméně projektu může v zásadě využít jakýkoliv exportér. Jedna z částí projektu je zaměřena na zahraniční investory.

Činnosti

  • identifikace klíčových dcer a posílení individuální aftercare pro rozvoj exportu a posílení dalších investic v ČR (především do činností s vyšší přidanou hodnotou)
  • přitahování zahraničních investic do ČR – včetně společností ze zemí BRICS
  • přilákání tuzemského i zahraničního venture kapitálu (SMK)
  • poskytování informací o možnostech investic do internacionalizace výroby (ve spolupráci se zahraniční sítí a soukromým sektorem) a související rozvoj piggybacking
  • podpora při nákupu a zavádění klíčových technologií do výroby či produkce služeb pro export (po vyhodnocení back-office z hlediska nejnovějších trendů; vhodné rovněž koordinovat s projektem 7 a financováním rozvoje průmyslu s evropských fondů)
  • podpora projektů zaměřených na internacionalizaci a globální rozvoj podniků (inovativní modely řízení, distribuce apod.) ve spolupráci se soukromým sektorem
  • posílení projektů zapojování subdodavatelů s výrobou v ČR do globálních produkčních a distribučních řetězců (včetně řetězců rozvojových zemí – obchod Jih-Jih)
  • pravidelná setkání s novými velvyslanci na ICC ČR
  • fast track pro zahraniční manažery a investory (usnadnění přístupu k vízum do ČR)
  • networking mezi subdodavateli

Vazba na SMK

Tento projekt odpovídá přístupu vyjádřenému v projektu 8-34, 8-35 a 8-37.

Aktéři

MPO

Gesce – 1 – 7, 9, 10

MZV

Gesce – 8, 9, Spolugesce – 2, 3, 4, 7,

MPSV

Spolugesce – 6, 7 (lidské zdroje), 9

MMR

Spolupráce – 3 – 5 (EU fondy)

MV

Gesce – 9 (fast track)

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Spolupráce – 9 (fast track)

CzechInvest

Exekuce – 1, 2, 3, 7, spolupráce – 5, 6

CzechTrade

Exekuce – 4, 5, 6, spolupráce – 2, 7

Spolupráce

V rámci tohoto projektu je vhodná pro subdodavatele zejména spolupráce s EEN (využití jejich zahraniční sítě) a dále se zahraničními subjekty a asociacemi pro spolupráci typu Czech Acquisition Network. Na některých činnostech je vhodná spolupráce s experty ze soukromého sektoru se zkušenostmi v dané oblasti.

Harmonogram

  • Zahájení: červen 2012
  • Dokončení: červen 2013

Zajištění projektu

Tento projekt v maximální míře využívá již existujících aktivit MPO a jeho agentur a dává je do souladu s celkovým konceptem Exportní strategie. Z tohoto titulu se neočekává potřeba výrazné investice do zajištění projektu.

Metriky

  • Objem a kvalita nových zahraničních investic (zejména zájem na investic do vysoce inovativních činností), objem těchto investic z BRICS (resp. mimoevropských zemí)
  • Objem investic zahraničního a tuzemského venture kapitálu (SMK)
  • Nárůst exportu společností, které získaly podporu pro nákup špičkové technologie a udržitelnost investice
  • Nárůst exportu inovací a inovovaných výrobků a služeb v důsledku tuzemských nebo zahraničních investic do výroby a služeb v ČR
  • Posílení internacionalizace českých společností, případy úspěšného využití moderních produkčních modelů (při zachování činností s vysokou přidanou hodnotou v ČR)
  • Počet podniků, které se úspěšně zapojily do globálních distribučních řetězců a udržitelnost tohoto zapojení a objem dodávek, počet a objem do řetězců mimoevropských zemí

Vazba na pilíře Exportní strategie

Projekt spadá do pilíře III.

Řídící mechanismus implementace Exportní strategie

Řídící výbor

Řídící výbor je vrcholný orgán pro implementaci Exportní strategie, který se zabývá především strategickými a koncepčními otázkami. Řídící výbor je odpovědný Vládě ČR a každoročně ji předkládá Zprávu o plnění Exportní strategie.

Řídící výbor je složen z předsedy, výkonného místopředsedy a členů. V čele Řídícího výboru stojí ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kuba. Výkonným místopředsedou je náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Milan Hovorka. Členy Řídícího výboru jsou: náměstek ministra zahraničních věcí Ing. Tomáš Dub, náměstek ministra financí Ing. Jan Gregor, náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Daniel Braun, M.A., náměstek ministra zemědělství Ing. Martin Hlaváček, náměstek ministra životního prostředí Ing. Jakub Kulíšek, náměstek ministra obrany JUDr. Rudolf Blažek, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel, MBA, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Ing. Jan Wiesner a předseda Mezinárodní obchodní komory prof. Michal Mejstřík.

Útvar implementace

Útvar implementace koordinuje implementační proces a naplňuje pokyny Řídícího výboru. Mezi jeho hlavní úkoly tak patří především projektový management, který zahrnuje průběžné konzultace implementace, monitoring projektových týmů a řešení případných problémů a sporů. Další důležitou činností je aktivní spolupráce se sociálními partnery, Parlamentem ČR a odbornou veřejností.

Útvar implementace připravuje ve spolupráci s projektovými týmy roční Zprávu o plnění Exportní strategie, a to ve formě exekutivního shrnutí za předchozí kalendářní rok.

Projektové týmy

Z praktických důvodů, kdy je potřeba, aby realizace jednotlivých konkrétních opatření byla přímo řízena příslušnými experty, se jako nejvhodnější jeví vytvoření 12 projektových týmů řízených projektovými manažery.

Jednotlivé projektové týmy jsou výkonnými orgány Exportní strategie, odpovídají za realizaci priorit uvedených v jednotlivých projektových kartách a v této souvislosti aktivně určují vlastní konkrétní opatření vedoucí k jejich naplnění. V čele projektových týmů jsou projektoví manažeři zodpovědní za implementaci stanovených cílů, členy pak zástupci příslušných odborných útvarů MPO, zainteresovaných resortů a institucí a zástupci sociálních partnerů. Projektové týmy se schází pravidelně a výstupy o jejich činnosti jsou základem pro roční Zprávu o plnění Exportní strategie.

Schéma řídícího mechanismu

Schéma: Řídící mechanismus implementace Exportní strategie ČR 2012-2020

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek