Související právní předpisy:

• Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
• Zákon o bankách
• Zákon o pojišťovnictví
• Občanský zákoník
• Zákon o mezinárodním právu soukromém
• Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jež je nedílnou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (č. 191/1995 Sb.)

Související právní průvodci:

• Mezinárodní právo soukromé
• Obchodní právo
• Pojistné smlouvy
• Smlouvy uzavírané podnikateli – rozdíly mezi smluvními typy

Úvod

Na problematiku podpory exportu je nezbytné nahlížet nejen z hlediska tuzemské právní úpravy – k ní je potřeba uvést zejména zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zákon o bankách, a další související právní předpisy, ale rovněž ve vztahu k mezinárodním dokumentům (např. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních) a předpisům Evropské unie, jež s ohledem na mezinárodněprávní obsah této problematiky mají významné a nepominutelné postavení.

Nedílnou součástí článku je pak seznámení čtenáře se základními pravidly pro poskytování státem podporovaných exportních úvěrů a sjednávání pojištění proti politickým a komerčním rizikům v souvislosti s vývozem tuzemské produkce do zahraničí.

Obecně o nástrojích podpory exportu

Podpora exportu je jednou z tradičních politik, díky které se vyspělé, ale i méně rozvinuté státy snaží podpořit své hospodářství. Výsledkem však nemusí být pouze ekonomická prosperita jednoho subjektu na úkor druhých (to koneckonců ani není cílem podpory exportu), ale díky zefektivnění globálního rozdělení práce také prosperita světového společenství jako celku. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Stát podporu poskytuje za užití a pomoci řady nástrojů, a to jak právních, tak mimoprávních.

Mezi právní nástroje se řadí především uzavírání mezistátních dohod o podpoře a ochraně investic, mezistátních dohod o zamezení dvojího zdanění (tam, kde neexistuje přímo použitelná právní úprava), členství v globálních i regionálních ekonomických, mezinárodních organizacích či subvencování vývozu.

Mezi mimoprávní nástroje podpory zahraničního obchodu pak lze zařadit například nástroje zahraniční politiky v podobě navazování a rozvíjení diplomatických a obchodních styků v rámci mezistátních návštěv zpravidla vysokých státních činitelů nebo prostřednictvím zastupitelských úřadů v cizích státech či poskytování poradenství v oblasti zahraničního obchodu v rovině obecné i se zaměřením na konkrétní stát či region.

Z tematicky široké problematiky podpory exportu se budeme v tomto článku věnovat pouze tématu subvencování vývozu, a to konkrétně v podobě pojišťování a financování vývozu se státní podporou.

Právní úprava pojišťování a financování vývozu se státní podporou

Tento právní nástroj podpory vývozu je upraven především v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. Jen s úpravou citovaného zákona si však bezesporu nevystačíme, neboť český zákonodárce je v této oblasti „limitován“ řadou mezinárodních smluv a v rámci jednotného evropského trhu samozřejmě také předpisy Evropské unie, zejména těmi přímo použitelnými.

Z mezinárodních smluv je třeba v prvé řadě zmínit mnohostrannou Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která je nedílnou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) uzavřené v dubnu 1994 v Marrákeši (dále jen jako „Dohoda“ nebo „Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“). Tato mezinárodní smlouva byla ve Sbírce zákonů publikována prostřednictvím Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ČR pod č. 191/1995 Sb. a Česká republika je jí tak vázána.

Dalším významným dokumentem je tzv. Ujednání OECD (oficiálním názvem „Ujednání OECD o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“). Tento dokument Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemá povahu právně závazného dokumentu, nýbrž pouze „gentlemanské dohody“, jak tento dokument deklaruje ve svém čl. 2.

Řečené však neplatí pro členské státy Evropské unie. Rozhodnutím Rady č. 2001/76/ES bylo totiž Ujednání OECD „překlopeno“ do právně závazného dokumentu přímo aplikovatelného mezi členskými státy Evropské unie. S ohledem na skutečnost, že Ujednání OECD doznalo od vydání shora uvedeného rozhodnutí Rady značných změn, došlo k nahrazení tohoto rozhodnutí Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/155 ze dne 29. září 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů (EU) 2016/155. Samotné Ujednání OECD pak tvoří přílohu č. II tohoto nařízení. Naposledy byla tato příloha aktualizována nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/278 ze září 2023.

Z vnitrostátních předpisů je pak dále třeba vzpomenout hlavně zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zejména pak ve vztahu k České exportní bance, a.s., dále zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve vztahu k Exportní a garanční pojišťovně, a.s., a v neposlední řadě též zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který obsahuje především obecnou úpravu úvěrové smlouvy, pojistné smlouvy či smlouvy o akreditivu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.