Důvody vyloučení účastníka ze zadávacího řízení

Článek se zabývá situacemi, kdy zákon o zadávání veřejných zakázek dává zadavateli možnost vyloučit účastníka ze zadávacího řízení a současně případy, ve kterých je vyloučení účastníka zadavatelovou povinností.

Související právní předpisy:

Související právní průvodci:

Zákon o zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“ nebo „ZZVZ“), účinný od 1. 10. 2016, vychází z evropských směrnic, které vstoupily v platnost v únoru 2014, a které tento zákon implementoval do českého právního řádu. Hlavním cílem těchto evropských směrnic bylo snížit administrativní zátěž dodavatelů v procesu zadávacího řízení. Obdobně tak i cílem české vnitrostátní právní úpravy bylo zejména zjednodušení celého procesu zadávání veřejných zakázek.

Zákon o zadávání veřejných zakázek oproti původní úpravě rozšiřuje možnosti vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Dále je potřeba upozornit, že znal-li čtenář tohoto článku „starou“ terminologii práva veřejných zakázek (dle zákona o veřejných zakázkách), zákon o zadávání veřejných zakázek přinesl v tomto směru výrazné změny. Například již není užíván termín „uchazeč“ pro dodavatele, který podal nabídku nebo žádost o účast do zadávacího řízení, aktuálně takovou osobu zákon označuje termínem „účastník“.

Obdobných terminologických změn je v zákoně o zadávání veřejných zakázek více a některé z nich budou zmíněny dále v tomto článku.

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Právní průvodce | Právo

Doporučujeme