Poskytování právních služeb – smlouvy s advokáty

Přehled základních pravidel, jimiž se řídí poskytování právních služeb v České republice. Výčet situací, kdy je vhodné či užitečné využít služeb advokáta. Zabezpečení náhrady pro klienta v případě, že advokát selže. Druhy a způsob výpočtu odměn pro advokáta, včetně několika tipů pro správné rozhodnutí při výběru advokáta. Vzor smlouvy o poskytování právních služeb.



Podrobný obsah

Podmínky a formy výkonu advokacie

Podmínky a formy výkonu advokacie jsou upraveny zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Advokátem v České republice je pouze ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, což je zákonem zřízená samosprávná stavovská organizace advokátů s povinným členstvím. Zda některá osoba je či není advokátem lze snadno ověřit na vyhledávači advokátů na webových stránkách České advokátní komory.

Česká advokátní komora zapíše do seznamu advokátů každého:

1. kdo je plně svéprávný,

2. kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

  • v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
  • studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice,

3. kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,

4. kdo je bezúhonný,

5. komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,

6. kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f) zákona o advokacii, nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let, a insolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,

7. kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru

  • k České advokátní komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z domovských států,
  • k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 zákona o advokacii, nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 zákona o advokacii,
  • jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

8. kdo složil advokátní zkoušku,

9. kdo uhradil České advokátní komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč,

10. kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy České advokátní komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“

Pouze advokáti jsou oprávněni poskytovat právní služby v jejich nejširším rozsahu a v jejich úplnosti. Různé výseky právních služeb jsou oprávněni svou nabídkou pokrýt i příslušníci jiných povolání, jako například daňoví poradci či patentoví zástupci; advokát je však oprávněn poskytovat právní služby v jakékoliv věci.

Advokacii může advokát vykonávat:

  1. samostatně, nebo
  2. společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku, nebo
  3. jako společník veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo
  4. v pracovním poměru.

Obvykle se lze setkat s tím, že advokáti vykonávají svou praxi samostatně či jako účastníci sdružení. V poslední době, kdy zákonná úprava otevřela tuto možnost, vykonávají někteří advokáti praxi jako společníci společností s ručením omezeným, případně jako společníci veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. S advokáty v pracovním poměru se setkáváme minimálně. Z hlediska klienta lze všechny uvedené formy výkonu advokacie považovat za rovnocenné.

Základní povinnosti advokáta

Advokát je na základě zákona a pravidel profesionální etiky povinen dodržovat řadu povinností; pokusíme se zde nastínit alespoň základní z nich.

Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Advokát však není pokyny klienta vázán v případě, že by takové pokyny byly v rozporu s právními předpisy či v rozporu se stavovskými předpisy upravujícími výkon advokacie; o tom musí advokát klienta vždy přiměřeným způsobem poučit.

Advokát je povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Advokát je povinen uplatnit i takové prostředky, které za prospěšné nepokládá, avšak klient na jejich uplatnění trvá a tyto prostředky nejsou v rozporu s právními či stavovskými předpisy. Advokát je tak například povinen podat jménem klienta odvolání v soudním sporu i v případě, že je přesvědčen, že takové odvolání nemá naději na úspěch, jestliže si to klient přeje.

Advokát je povinen vyhnout se konfliktu zájmů.

Advokát je povinen odmítnout poskytnutí právní služby, jestliže:

  1. v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,
  2. osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve společné advokátní kanceláři, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele,
  3. by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,
  4. projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,
  5. zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.

Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Povinnost mlčenlivosti je doživotní; trvá i poté, kdy předmětná osoba přestane být advokátem a trvá i po smrti či zániku klienta. Jde o jednu ze základních zásad advokacie.

Pouze klient sám (případně všichni jeho právní nástupci společně – např. dědicové) může zprostit advokáta povinnosti mlčenlivosti, musí se tak stát písemnou formou nebo ústně do protokolu před soudem. Povinnost mlčenlivosti se podobně jako na advokáty vztahuje i na zaměstnance advokáta.

Ani povinnost mlčenlivosti však nezbavuje advokáta povinnosti překazit připravovaný trestný čin, pokud se hodnověrně dozví, že jeho spáchání klient připravuje a pokud jde o některý z vyjmenovaných trestných činů.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem