Veřejné zakázky

Článek představuje pokud možno komplexní přehled obsáhlé problematiky veřejných zakázek. Přináší přehled jednotlivých druhů veřejných zakázek, popis podstaty výběrových řízení a jejich jednotlivých druhů. V článku nejsou opomenuty ani základní informace o elektronických nástrojích při zadávání veřejných zakázek.



Článek reflektuje právní úpravu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s akcentem na zásadní změny v právní úpravě zadávání veřejných zakázek od 1. 10. 2016, kdy nabyde účinnosti zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016.

Podrobný obsah


Základním právním předpisem upravujícím v současné době problematiku veřejného zadávání je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Od 1. 10. 2016 však nabyde účinnosti zcela nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“), který do českého právního řádu transpozicí zavádí nové evropské směrnice upravující zadávání veřejných zakázek a koncesí.

Tyto nové směrnice nahrazují předchozí zadávací směrnice z roku 2004, které byly základem pro ZVZ. Cílem nové právní úpravy na evropské i vnitrostátní úrovni je snížit administrativní zátěž jak na straně zadavatelů, tak i na straně uchazečů o veřejné zakázky v zadávacích řízeních.

Česká republika byla povinna nejpozději do 18. 4. 2016 do českého právního řádu implementovat následující evropské směrnice, a to: směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. 2. 2014 o udělování koncesí.

V důsledku evropských směrnic o zadávání veřejných zakázek a koncesí a jejich transpozicí do českého právního řádu jsou zadavateli ZZVZ dány nové možnosti, kterých může využít při zadávání veřejných zakázek. Novou právní úpravou jsou sníženy administrativní nároky na dodavatele podávající nabídky na plnění veřejné zakázky do zadávacího řízení a jsou zavedeny zcela nové právní instituty, jako je např. nový druh zadávacího řízení s názvem inovační partnerství. Mimo obsahových změn nový ZZVZ přináší nemálo změn terminologických, jako je například řízení se soutěžním dialogem oproti dříve užívanému soutěžnímu dialogu.

Přijetím ZZVZ došlo rovněž ke zrušení některých institutů, a to zejména těch, kterým byl zadavatel povinen dostát před samotným zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku a které byly do ZVZ zavedeny zejména transparenční novelou v roce 2012 (zákon č. 55/2012), byla tak zrušena povinnost uveřejňovat předběžná oznámení a dále povinnost zveřejňovat odůvodnění veřejné zakázky. Rovněž byla zrušena povinnost zadavatele ustavovat hodnotící komisi s výjimkou v ZZVZ specifikovaných případech a zásadní změnou je zrušení povinnosti zadavatele provádět vždy posouzení všech nabídek před jejich hodnocením.

Jednotlivými instituty upravenými ZVZ a jejich změnami v důsledku nového ZZVZ se se konkrétně zabýváme v dalších částech článku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem