Desatero – Ekonomické zájmy ČR v zahraničí

Dokument představuje aktuální aktivity Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV) při hájení a prosazování hospodářských zájmů České republiky v zahraničí. Tyto aktivity zahrnují tři základní oblasti: ekonomické zájmy (např. podpora dodávek do mezinárodních organizací), rozvojovou spolupráci (zahrnuje dvoustrannou i mnohostrannou rozvojovou spolupráci a stipendia) a podporu vědy a inovací (např. networking v zahraničí s důrazem na komercionalizaci inovací a další asistence českým subjektům).



Úvod

O rostoucím významu Asie a rychlém růstu Afriky ve světové ekonomice vědí všichni, kdo se ekonomikou a obchodem zabývají. To není nic nového. Zvyšující se podíl asijských ekonomik na světovém hospodářství je dobře zdokumentovaný, obchodní statistiky jsou těchto údajů plné. Již méně se ale ví – a to platí i pro Českou republiku – nakolik reálné je, aby těchto příležitostí využily i evropské země nebo třeba USA a nakolik si asijské země ke svému růstu vystačí samy. Kromě zahraničního obchodu (hlavně exportu) totiž silně rostou i jejich výrobní kapacity a kvalita produkce. A právě to je třeba brát v potaz. Malá země jako ČR by si proto měla hlavně udělat „domácí úkoly“ – tj. mít konkurenceschopnou ekonomiku, kde se dodržují pravidla – a právě s touto „image“ potom oslovovat obchodní partnery. Přeneseně řečeno, máme se starat o to, aby naše firmy dokázaly řešit cizí problémy, aby jiným stálo za to s námi obchodovat. Mít nepříliš dobře fungující ekonomiku a chtít její problémy vyřešit exportem se totiž zatím žádné vyspělé zemi ještě nepodařilo.

Všichni vidí v televizi prezidenta Obamu nebo kancléřku Merkelovou, když přiletí do Číny s letadlem plným podnikatelů. Všichni také vidí, když se tam v jejich přítomnosti podepisují miliardové obchody. Už méně na očích je to, že srovnatelné obchody v Asii dělají například skandinávské ekonomiky. Česká republika nikdy nebude tak velká a důležitá jako Německo nebo USA – a asi ani nebude mít tak velká letadla – ale přesto by se měla umět postarat o to, aby byly naše aktivity v Asii (ale i v Africe a Jižní Americe) srovnatelné s tím, co v těchto oblastech dělá Švédsko, Dánsko nebo Finsko.

To je i závěr studie ekonomického institutu CERGE, který nedávno udělal analýzu našeho obchodu s Čínou a snažil se zjistit, jaký je potenciál českého exportu do Číny. Výsledkem studie, kterou v prosinci 2012 prezentoval profesor Švejnar, je to, že náš současný obchod s touto zemí nijak nevybočuje z dlouhodobého obchodního trendu. V roce 1975 jsme s Čínou zobchodovali 0,83 % našeho zahraničního obchodu, v roce 2010 to bylo 0,92 %. Pro srovnání: v případě Německa je to nyní přes 6 %, hned za nimi jsou z Evropy Švédsko a Finsko (3,5 – 4,5 %). I takové země jako je Rakousko nebo Nizozemí se pohybují kolem 1-2 %. Český export tedy s největší pravděpodobností Čína „nezachrání“ a není důvod si myslet, že třeba v případě Indie a dalších asijských zemí bude situace jiná.

Ministerstvo zahraničí v tomto ohledu dělá kroky, které korespondují s jeho reálnými možnostmi. Diplomati z MZV se zapojili do týmů realizujících Exportní strategii a nabízejí to, k čemu by měli být vybaveni lépe než ostatní: znalosti a informace, jak podobné problémy řeší v zahraničí a kontakty na experty, kteří se těmito problémy v jiných zemích a v mezinárodních organizacích zabývají.

V zahraničí:

Nástroje diplomacie jsou tradičně „měkké a jemné,“ proto je třeba s nimi také tak zacházet. Navíc, v době snižování rozpočtů na provoz diplomatické sítě nás k tomu vede i ekonomická realita. Připravované změny v síti zastupitelských úřadů (ZÚ) to splňují: ruší se např. ZÚ v Lucembursku, otevřít naopak chceme úřady v Kolumbii, Myanmaru (Barmě), Senegalu nebo Kataru.

V zahraniční síti máme připraveny nástroje, které jsou k dispozici jak podnikatelům, tak i státní správě a politické reprezentaci: diplomatickou síť schraňující informace o tom, co dané země trápí, jaké problémy řeší a jaké příležitosti nabízejí. Právě z kontaktů s ostatními podnikateli a diplomaty totiž vycházejí znalosti, které jsou třeba pro úspěch na daném trhu. Tuto ucelenou „nabídku“ jsme již loni shrnuli do tzv. „Hospitality package,“ která nabízí naše služby všem zájemcům o danou zemi. Spolupráci již máme vyzkoušenou s ministerstvem zemědělství, které si nechalo zpracovat informace o příležitostech pro export českých potravin, zemědělské produkce a souvisejících technologií.

Informace z ekonomických jednání našich diplomatů a jejich plány činnosti jsou uloženy v jednotné informační síti „SINPRO“ (spravuje centrála CzechTrade v Praze). Kdykoliv se tedy můžeme podívat (a také to sledujeme), s kým a o čem naši diplomaté jednali a jaký je z jednání výstup.

Doma:

Hlavním, i když ne jediným, nositelem ekonomické agendy na MZV je Sekce ekonomická. Tři odbory a zvláštní zmocněnec pro vědu a techniku koordinují aktivity naší zahraniční sítě v oblastech ekonomické, vědecké a rozvojové spolupráce. Naším cílem přitom je, aby i mezi sebou napříště co nejvíce sdílely informace – cesta od dat a informací ke znalostem a akci je totiž stále někdy delší, než bychom sami chtěli. Proto se kromě samotné agendy naší ekonomické sekce – viz níže – snažíme vždy uvažovat také o tom, jak naše informace co nejlépe využít a předat k využití i mimo MZV.

Jako určitý „pilotní projekt“ může sloužit větší využití naší Stálé mise při OECD v Paříži. Tento „thinktank“ tržních a demokratických ekonomik pracuje na spoustě zajímavých a užitečných studií, které jsou navíc k dispozici celé státní správě. Proč tak někomu dalšímu za obdobné informace platit? Náš odbor mnohostranných ekonomických vztahů (OMEV) již je, ale měl by být ještě lepším „ambasadorem“ OECD v Praze – měl by zprostředkovávat tok dat a znalostí z OECD do Česka, aby z nich měla větší prospěch široká odborná veřejnost, tedy ministerstva (MPaO, MZe nebo MŠMT), ekonomicky zaměřené organizace i média.

Aktivity MZV v roce 2013 – Hospodářské zájmy ČR v zahraničí
Ekonomické zájmyRozvojová spolupráceVěda a inovace
  • 1.1/ Diverzifikace exportu (v souladu s Exportní strategií)
  • 1.2/ Dodávky do mezinárodních organizací (např. EBRD, WBG, CERN nebo OSN)
  • 1.3/ 20 rostoucích trhů – informace pro podnikatele
  • 1.4/ „Desatero“ pro podnikatele
  • 1.5/ Projekty Ekonomické diplomacie
  • 1.6/ Manuál – Jak obchodovat s EBRD
  • 1.7/ Vstup do Asian Development Bank
  • 1.8/ Vodohospodářství – česká nabídka
  • 1.9/ Žijeme v zahraničí
  • 1.10/ Export.cz – webový portál
  • 2.1/ Dvoustranná rozvojová spolupráce 2010 -2017 – vyhodnocení Koncepce ZRS ČR, komerční návaznost
  • 2.2/ Mnohostranná rozvojová spolupráce – schválení Strategie 2013 – 2017
  • 2.3/ Zahájení přístupové procedury pro členství ve Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (DAC)
  • 2.4/ Vodohospodářství – česká nabídka
  • 2.5/ Stipendia – rozvojová pomoc
  • 3.1) Zahraniční trendy – zpracování informací o vývoji v daném segmentu VVI v dané zemi
  • 3.2) Networking s důrazem na komercionalizaci inovací a na přenos nejlepších zkušeností
  • 3.3) Asistence českým subjektům – presentační akce, semináře, konference
  • 3.4) Propagace excelentních výsledků české VVI (organizace velkých konferencí)
  • 3.5) Pomoc českým subjektům při uplatnění jejich technologií na zahraničním trhu (verifikace a prezentace business plánů investorům a partnerům) – pilotní projekt
  • 3.6/ Projekt podpory placeného studia zahraničních adeptů na českých univerzitách

K jednotlivým aktivitám:

Ekonomické zájmy:

1.1/ Diverzifikace exportu (v souladu s Exportní strategií) – nové zastupitelské úřady (ZÚ), podnikatelské mise, spolupráce s ICC a prof. Mejstříkem. Zapojení MZV do 12 projektů Exportní strategie.

Firmy se strategicky rozhodují, na kterých trzích a s jakými výrobky se budou pohybovat. Často se používá tzv. Bostonská matice – subjekt se rozhoduje podle toho, jestli trhy rostou pomalu nebo rychle a podle toho, zda má firma s výrobkem na trhu slabé nebo silné postavení. Tento přístup se dá použít i pro rozhodování o tom, na které zahraniční trhy obrátíme svoji pozornost. Ekonomický princip totiž zůstává stejný – jít tam, kde nám to přinese největší užitek, kde jsou největší šance.

Diverzifikace exportu

Peněžní krávy – málo rostoucí, ale důležité trhy. Pro nás je to především Německo, Slovensko a obecně EU. Strategie: udržovat, hlídat si pozice.

Hvězdy – rychlý růst, naše pozice je silná. Jde o Rusko, z EU o Polsko. Strategie: chránit si pozice, investovat do rozvoje vztahů – návštěvy, mise, veletrhy…

Psi – pomalý růst, slabá pozice. Firmy tyto trhy většinou opouštějí, ani ČR by se dlouhodobě neměla pohybovat na trzích, kde se příležitosti neobjevují a máme tam slabou pozic. V EU je to např. Portugalsko, mimo EU třeba Japonsko.

Otazníky – z pohledu ČR většina rostoucích ekonomik mimo EU tj. USA, Kanada, Austrálie, Jižní Amerika, Afrika, asijské ekonomiky. Tady máme nejvíce otazníků a největší riziko chybného výběru.

Zahraniční vztahy a poskytování rozvojové pomoci se, samozřejmě, nemohou řídit takto zúženým pohledem (narozdíl komerčních firem). Ale i tak je bezesporu dobré diskutovat o tom, kam z našeho pohledu jednotlivé země patří a co konkrétního od nich očekáváme.

1.2/ Obchodování s EBRD a OSN – semináře na MZV (EBRD) a v New Yorku (GK New York) o příležitostech obchodování s mezinárodními organizacemi. OSN – roční nákupy přes 10 mld. USD.

1.3/ 20 rostoucích trhů – informace pro podnikatele – ve spolupráci s konzultační firmou Ernst&Young. Výběr 22 rychle rostoucích ekonomik (rapid-growth markets), kde má ČR své zastupitelské úřady (ZÚ). Popsání příležitostí na těchto trzích a v následujících sektorech – energetika, životní prostředí, infrastruktura, doprava nebo přírodní zdroje.

1.4/ Desatero MZV pro podnikatele – souhrnná nabídka toho, co pro ně MZV a diplomacie může udělat – např. představení sítě honorárních konzulů, možnost setkání s diplomaty se znalostí zájmového teritoria v Praze aj.

1.5/ Projekty Ekonomické diplomacie – projekty zastupitelských úřadů (ZÚ) na podporu českých firem v zahraničí.

1.6/ Manuál – Jak obchodovat s EBRD – informace/brožura o tom, kde a jak je možné usilovat o projekty EBRD (např. ČEZ s podporou EBRD již investuje v Turecku, Železniční stavitelství Brno staví za peníze EBRD silnice v Bosně a Hercegovině atd.)

1.7/ Vstup do Asian Development Bank – společně s ministerstvem financí – vyhodnocení smysluplnosti vstupu ČR do Asijské rozvojové banky. Konzultace s Rakouskem (prosinec) a Německem o jejich zapojení do ADB (jsou členy ADB od roku 1966). Získání informací od několika evropských zemí a diskuze s MF a dalšími o vhodnosti našeho vstupu.

1.8 a 2.4/ Vodohospodářství – česká nabídka: ČR má prokázané zkušenosti s poskytováním rozvojové pomoci v oblasti nakládání s vodou (ČOV aj.). MZV chce tyto znalosti rozšířit i do dalších částí ministerstva tak, aby diplomaté byli schopni vyhledávat příležitosti pro exportéry těchto technologií a služeb i mimo oblast rozvojové pomoci, tedy už jako čistý export.

1.9/ Žijeme v zahraničí – soukromý projekt, kterému náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub poskytl záštitu. Češi žijící v zahraničí, kteří dobře znají svoji novou domovinu, mají možnost se zaregistrovat a pražská kancelář je propojí s českými firmami, které mají zájem o jejich služby (právní služby, překlady, asistence na jednáních,…). Diplomaté na zastupitelských úřadech (ZÚ) tento projekt propagují a informují o něm české krajany v zahraničí.

1.10/ Export.cz – „exportní CNN“ – re-design starého webu ve správě Českých center.

Rozvojová spolupráce:

2.1/ Dvoustranná rozvojová spolupráce 2010 – 2017 – vyhodnocení Koncepce ZRS ČR – prověrka správnosti volby prioritních zemí i sektorového zaměření. Posouzeny budou také nové formy rozvojově-investiční spolupráce, např. zvýhodněné úvěry. Jedním z cílů je lepší využití výsledků rozvojové spolupráce pro komerční působení našich firem v partnerských zemích.

2.2/ Multilaterální rozvojová spolupráce – schválení Strategie 2013 – 2017 (6. února 2013) – působení v EU, OSN, OECD či rozvojových bankách a fondech nám umožňuje prosazovat konkrétní řešení globálních problémů a podporovat zapojení českých expertů a firem do multilaterálních projektů. Strategie stanovuje organizace a témata, v nichž budeme přednostně usilovat o uplatnění českého know-how a o účelné využití finančních příspěvků.

2.3/ Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (DAC) – důležité fórum vyspělých dárců. V lednu 2013 zahájila ČR přístupový proces. Členství v DAC zvýší kvalitu i prestiž naší rozvojové pomoci a posílí náš vliv na strategické směřování globální rozvojové politiky.

2.4/ Vodohospodářství – česká nabídka – v rozvojové spolupráci se osvědčily projekty zaměřené na čištění odpadních vod či mapování a zpřístupňování zdrojů pitné vody. Tyto úspěchy chce MZV komplexně zužitkovat (viz Ekonomické zájmy 1.8 Vodohospodářství – česká nabídka).

2.5/ Stipendia – rozvojová pomoc – nabídka rozvojových stipendií má v ČR dlouhou tradici. Studium v ČR přispívá k vytváření trvalých pozitivních vazeb stipendistů na Českou republiku. Nová strategie na léta 2013-18 klade větší důraz na práci se stipendisty i absolventy, kteří po svém návratu mohou s ČR dále spolupracovat na rozvojových či komerčních projektech.

Věda a inovace:

3.1/ Zahraniční trendy – zpracování informací o vývoji v daném segmentu VVI v dané zemi – pro lepší pochopení vývojových trendů v různých oborech – využití pro lepší zacílení české VVI.

3.2/ Networking s důrazem na komercionalizaci inovací a na přenos nejlepších zkušeností .

3.3/ Asistence českým subjektům – prezentační akce, semináře, konference.

3.4/ Propagace excelentních výsledků české VVI (organizace velkých konferencí).

3.5/ Pomoc českým subjektům při uplatnění jejich technologií na zahraničním trhu (verifikace a prezentace business plánů investorům a partnerům) – pilotní projekt.

3.6/ Projekt podpory placeného studia zahraničních adeptů na českých univerzitách – totéž jako u rozvojových stipendií, navíc i finanční přínos pro české VŠ.

Ve vyspělých zemích je podpora VVI jedním z důležitých nástrojů pro zvyšování konkurenceschopnosti země. Bez skutečně efektivní VVI není možné zajistit dlouhodobý cíl ČR, t.j. zařadit se mezi nejvíce konkurenceschopné státy. Vláda si ve schválené Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti stanovila za cíl zařadit se mezi prvních 20 zemí na světě, zatím se mu spíše vzdalujeme (nyní 39.)…

I když se v ČR investice do VVI za poslední dekádu zdvojnásobily, neprojevilo se to obdobně v nárůstu inovační schopnosti. Ukazuje se totiž, že neexistuje přímá a bezprostřední souvislost mezi výdaji a inovační schopností země. Záleží totiž také na tom, jak je celý inovační systém řízen, jak účelně jsou peníze vynakládány, jak jsou rozvíjeny lidské zdroje, jak jsou stanoveny priority VVI, zda je funkční zpětná vazba mezi VVI a potřebami ekonomiky a/nebo společnosti a v neposlední řadě zda jsou výsledky VVI využity na trhu. Česká věda a výzkum se v řadě oborů tradičně řadí mezi pokročilé. V mezinárodním srovnání (OECD) však stále zaostáváme za vyspělými zeměmi v komercionalizaci nových technologií. Od těch nejvyspělejších zemí se tak v tomto smyslu můžeme stále hodně učit…

Žádná země, velká či malá, se v dnešním globalizovaném světě nemůže udržet na špičce ve výzkumu bez efektivního zapojení do mezinárodní spolupráce. Jestliže k tomuto závěru došly takové technologické velmoci jako jsou USA či Japonsko, pak to dvojnásob platí pro země střední velikosti jako je ČR. Proto musíme podniknout maximum, abychom se integrovali do nadnárodní spolupráce ve VVI, což se týká zejména vývoje nových technologií a jejich komercionalizace. MZV se proto agendě podpory mezinárodní spolupráce ve VVI věnuje a začlenilo ji mezi hlavní úkoly našich zastupitelských úřadů (ZÚ).

I. Zahraniční rozvojová spolupráce

Přispívá k posílení sociálního a ekonomického rozvoje přijímající země. Zároveň přináší řadu pozitivních efektů i dárcovské zemi. Z tohoto důvodu usilujeme o další posílení komerční návaznosti českých podnikatelských subjektů na bilaterální i multilaterální projekty ZRS v zájmu zvýšení účinnosti dopadů ZRS jak na ekonomický rozvoj přijímací země, tak na ekonomiku ČR.

Propojení ZRS s aktivitami soukromého sektoru by mělo vést k diverzifikaci exportu ČR, podpoře investičních aktivit českých podniků v zahraničí a získávání specifického know how z realizace rozvojových projektů, využitelného i v komerčně orientovaných podnikatelských aktivitách.

MZV bude v oblasti ZRS i do budoucna úzce spolupracovat s českými podniky, tak aby byly příležitosti, které růst rozvojových zemí českým podnikům nabízí, využity. V rámci těchto aktivit bude MZV posilovat spolupráci s ČEB a EGAP.

II. Podpora vědy, výzkumu inovací

Efektivní VVI a schopnost uplatnit nové poznatky a technologie na trhu jsou podmínkou dlouhodobé hospodářské prosperity ČR a udržitelného úspěchu na zahraničních trzích. Jak vyplývá z mezinárodních hodnocení, ČR zaostává v inovační schopnosti za nejpokročilejšími státy, Mezi ty méně úspěšné se řadí i v rámci EU. Proto MZV bude prostřednictvím nástrojů ekonomické diplomacie podporovat komercionalizaci českého VVI, včetně snah menších a středních inovačních firem uplatnit se na globálním trhu a získat přístup k (rizikovým) investorům.

Vzhledem k tomu, že se mohou inovační firmy ve světě hlásit do výběrových řízení vypsaných pro státní zakázky, bude MZV s pomocí zastupitelských úřadů zprostředkovávat informace o takových tendrech a bude poskytovat podporu všem českým subjektům, které se do nich zapojí.

III. Posílení konkurenceschopnosti ČR

Vládou přijatá Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR se aktivně hlásí k přijímání a adaptaci zahraničních best practices do podmínek ČR. Jen konkurenceschopná ekonomika má předpoklady dlouhodobě uspět na zahraničních trzích.

Proto je nutné sledovat vývoj a poznatky zahraničních best practices a tyto poznatky aktivně zprostředkovávat jak zástupcům státní správy, tak podnikové reprezentaci. Spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) tvoří pro výměnu best practices ideální platformu.

Pravidelné novinky e-mailem