Aplikace systému INTRASTAT v České republice



Popis údajů uváděných do výkazu

Obsah kapitoly:

Zpravodajská jednotka a její zástupce

115) Do Výkazu pro Intrastat se o zpravodajské jednotce uvádějí zejména tyto identifikační údaje:

  1. DIČ zpravodajské jednotky, včetně označení „CZ“
  2. Obchodní jméno nebo název nebo příjmení, jméno a adresa zpravodajské jednotky
  3. Příjmení a jméno kontaktní osoby, která může poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace k danému Výkazu a údajům na něm uvedeným
  4. Telefonní číslo kontaktní osoby
  5. Číslo faxu kontaktní osoby
  6. E-mailová adresa  kontaktní osoby.

Kontaktní osobou zpravodajské jednotky se rozumí fyzická osoba s adresou místa trvalého nebo jiného pobytu v ČR, která může k Výkazu podat bližší informace a vysvětlení. Většinou bývá kontaktní osobou pracovník společnosti, která je zpravodajskou jednotkou.

116)  Za zpravodajskou jednotku může vyhotovovat a nebo předávat Výkazy pro Intrastat celnímu úřadu jí pověřený zástupce (tzv. třetí strana), který je usazený v ČR nebo zde má místo svého podnikání, případně provozovnu. Rozsah, v jakém se zpravodajská jednotka nechá při provádění Intrastatu zastupovat je věcí její dohody s pověřeným zástupcem. Zastupování zpravodajské jednotky při provádění Intrastatu nijak nesnižuje její odpovědnost za správnost tohoto provádění. Do výkazu pro Intrastat vyhotovovaného a odesílaného elektronicky se o zástupci zpravodajské jednotky uvádějí totožné údaje jako o zpravodajské jednotce, včetně jeho kontaktní osoby (viz předchozí odstavec).

117) Údaje o zpravodajské jednotce a o jejím zástupci jsou v příslušné programové aplikaci  Výkazu pro Intrastat, vyhotovovaného a odesílaného elektronicky, kmenovými daty trvale v aplikaci  uloženými k opakovanému automatickému použití. Tato kmenová data jsou doplněna o další informace podle dokumentace k programové aplikaci a zpravodajská má možnost je aktualizovat.

118) Ve Výkazech pro Intrastat o jednorázovém odeslání nebo přijetí zboží vyhotoveném na předepsaném tiskopise se údaje uvádějí tiskem, strojem nebo ručně velkým tiskacím písmem. Musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly čitelné a nesmazatelné a ty, které se zpracovávají nesmí být mazány ani přepisovány. K jejich vyplnění do Výkazu nelze použít obyčejnou nebo inkoustovou tužku. Údaje se uvádějí pouze do předepsaných částí tiskopisu v souladu s příslušnými předtisky a nedoplňují se jinými údaji, pro které nejsou jednotlivé části Výkazu vyhrazeny. Do předtištěných okének v záhlaví tiskopisu s nadpisem „Datum“ se označuje referenční období ve tvaru „RRRRMM“ (čtyřčíslí letopočtu a dvoumístné číslo měsíce). Například do Výkazu o přijetí zboží v červenci 2011 se do předtištěných okének uvede „201107“. Pod vyznačené řádky a sloupce tiskopisu se předtištěných okének uvádí datum vyhotovení ve tvaru „RRRRMMDD“ (čtyřčíslí letopočtu, dvoumístné číslo měsíce a dvoumístné číslo dne v měsíci). Například ve Výkazu vyhotoveném 1. 6. 2011 se uvede „20110601“.

Ve Výkazu na tiskopise, který vyplňuje anebo předává zástupce, se musí uvést do pravé části záhlaví tiskopisu za nadpis „Třetí strana“ slovo „ANO“. V případě, že zástupce zpravodajské jednotky uvede do této části Výkazu svůj název nebo obchodní firmu, slovo „ANO“ do této části Výkazu již vyznačovat nemusí. Svůj název nebo obchodní firmu může zástupce zpravodajské jednotky doplnit i o svou adresu a případně i o příjmení a jméno, a telefonní nebo faxové či e-mailové spojení na kontaktní fyzickou osobu, která je za zástupce zpravodajské jednotky schopna a pověřena podat k předanému Výkazu případně požadované vysvětlení.

119) V případě, že Výkaz na předepsaném tiskopise vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem „Třetí strana“ se nevyplňuje.

zpět na začátek kapitoly

Pohyb zboží

120) V souladu s dokumentací k programové aplikaci se do Výkazu vyhotovovaného a odesílaného elektronicky vyznačí, zda se vykazují údaje o odeslaném nebo o přijatém zboží, případně se jedná o negativní hlášení nebo jednorázové odeslání či přijetí. Pro vykázání údajů do Intrastatu na tiskopise je předepsán zvláštní formulář pro jednorázové odeslání a zvláštní pro jednorázové přijetí zboží.

Období (referenční období)

121) Označení kalendářního měsíce, za který se vykazují údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Intrastatu, se do Výkazu vyhotovovaného a odesílaného elektronicky provádí podle dokumentace k používané programové aplikaci.

122) Při uvádění údajů do předepsaného tiskopisu se do předtištěných šesti okének v prvním řádku tiskopisu vyznačuje rok a měsíc, za který jsou ve Výkazu uvedeny údaje, a to ve struktuře (způsobem) „rok, rok, rok, rok, měsíc, měsíc“. Například ve Výkazu za únor 2011 se referenční období vyznačí jako „201102“.

Kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží

123) V případech, kdy se jedná o zvláštní druh nebo pohyb zboží nebo se zjednodušeně vykazují zásilky zboží malé hodnoty (do 200,- EUR), se do Výkazu uvádí některý z těchto kódů:

Kód X Vysvětlivka

MZ – malé zásilky do hodnoty 200 EUR se zbožím uvedeným pod kódem 99 50 00 00

ZI – průmyslové (investiční) celky  s povolením ČSÚ na zjednodušené zařazování zboží

ZR – rozložené zásilky (zboží v rozebraném stavu)

ZL – letadla (převod ekonomického vlastnictví)

ZP – lodě (převod ekonomického vlastnictví)

ZZ – zboží dodávané do lodí a letadel

ZT – zboží dodávané do a ze zařízení na moři

ZM – odeslání nebo přijetí mořských produktů

ZK – vypuštěníkosmické lodě

ZO – zboží s opačným směrem úhrady (například odpady)

Další komentář k zvláštním druhům a pohybům zboží je uveden v části „Zvláštní zboží a pohyby“.

Kód povahy transakce

124) Uvádí se dvoumístný číselný kód povahy transakce (obchodní operace) odeslaného nebo přijatého zboží. Povahou transakce jsou všechny charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, zejména co do změny vlastnictví odeslaného zboží, obdržení úhrady za ně, účelů jeho odeslání (například ke zpracování dle smlouvy nebo vrácení po takovém zpracování) apod.

125) Pro vyznačení povahy transakce se do Výkazu o odeslaném zboží používají následující kódy:

Kód X Popis povahy transakce

11 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o přímý prodej nebo nákup jiný než označovaný kódy 12 až 19.

Vysvětlivky:

  1. Tímto kódem se označuje většina přímých obchodů spojených s odesláním zboží, při kterých přechází vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou a je spojené s provedením platby nebo jiné náhrady za dodané zboží, s výjimkou barterového obchodu (výměnný obchod „zboží za zboží“) označovaného kódem povahy transakce „13“ a transakcí označovaných kódem „14“, kdy se jedná o prodej na splátky, při kterém ke změně vlastnictví ke zboží dochází až po zaplacení splátek (finanční leasing). Kódem povahy transakce „11“ se také neoznačují transakce, pro které je určen kód „91“ (odeslání zboží mimo území EU nebo přijetí zboží z takového území, pokud není propuštěno do vývozního celního režimu nebo do celního režimu volného oběhu v ČR).
  2. Pro označení transakce kódem „11“ není rozhodující, v jakém termínu je provedena platba za zboží, patří sem jak obchody s platbou uskutečněnou předem, tak i s odkladem platby.

12 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o dodávku pro prodej po schválení či po vyzkoušení nebo dodávku pro následný prodej nebo zprostředkovanou obchodním zástupcem.

Vysvětlivky:

  1. Pod tento kód se zahrnují transakce, při kterých je přechod vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou také spojen s odesláním nebo přijetím  zboží a s provedením platby nebo jiné náhrady za ně, ale ke změně vlastnictví k danému zboží nedochází přímo. Přechod vlastnictví zboží je při nich vázán na nějakou odkladnou podmínku, po jejímž splnění následně dochází teprve k úplnému  prodeji zboží nebo je už předem dohodnuto, že ke skutečnému prodeji zboží dojde až po určité době a splnění určitých podmínek. Dále sem patří i všechny prodeje zboží uskutečňované přes obchodního zástupce z jiného členského státu než je stát určení.
  2. Kódem povahy transakce „12“ se proto označují například dodávky zboží vázané na následné schválení jeho kvality nebo vydání osvědčení k jeho užití, většinou nezávislým nebo státním  orgánem v zemi určení, u kterých dochází ke změně vlastnictví zboží a převážně i k náhradě za takové zboží ze strany kupujícího  až po splnění daných podmínek (schválení nebo vydání osvědčení).
  3. Současně se kódem povahy transakce „12“ označují i dodávky  zboží na konsignační sklad, označovaný jako „call-off stocks“, to je sklad, na kterém umístěné zboží zůstává ve vlastnictví jeho dodavatele (původního vlastníka), je ale určeno k  následnému prodeji jen jednomu   odběrateli, který také jeho přijetí na sklad přiznává v zemi určení nebo v ČR  k DPH (nejedná se o případ, kdy dodavatel zboží je v zemi určení nebo v ČR také registrován k DPH a dodávku zboží uskutečňuje jako přemístění svého majetku s kódem povahy transakce „92“ (viz též část 15. této příručky).
  4. Pod kód povahy transakce „12“ patří i obchodní operace, při kterých je stát  určení  odlišný od státu, ve kterém bylo obchodnímu partnerovi zpravodajské jednotky (zprostředkovateli obchodu) přiděleno DIČ vyznačené na příslušném daňovém dokladu k DPH (např. na faktuře). Kódem povahy transakce „12“ se proto označují odeslání zboží, při kterých kupující zboží požaduje od tuzemského dodavatele, aby zásilka zboží byla dopravena do jiného státu než je stát, jehož DIČ prodávající uvádí do daňového dokladu k DPH. Například, je-li  zboží nakupované německou firmou (s DIČ přiděleným v Německu), na základě jejího požadavku, dodáváno z ČR ne do Německa, ale  přímo na Slovensko.
  5. Kódem povahy transakce „12“ se označují rovněž obchodní  operace, při kterých je stát   odeslání odlišný od státu, ve kterém bylo obchodnímu partnerovi zpravodajské jednotky (zprostředkovateli obchodu) přiděleno DIČ vyznačené na příslušném daňovém dokladu k DPH (např. na faktuře). Kódem povahy transakce „12“ se proto označuje přijetí zboží, při kterém jeho prodávající uvádí do daňového dokladu k DPH své DIČ přidělené v jiném státě než, ze kterého bylo předmětné zboží přímo dopraveno do ČR. Například, je-li  zboží nakupované od rakouské firmy (s DIČ přiděleným v Rakousku) dodáváno do ČR z Polska.

13 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o výměnný obchod (například barterový).

Vysvětlivka:

Kód „13“ se použije pro označení transakce, při které v souvislosti s odesláním nebo přijetím  zboží  dochází ke změně jeho vlastníka, ale předem je dohodnuto, že se jedná o čistě výměnný obchod jednoho druhu zboží za jiný.                                                                              

14 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o finanční leasing (prodej či nákup na splátky).

Vysvětlivky:

  1. Kód „14“ je určen pro označení transakcí, při kterých je zboží odesíláno nebo přijímáno v rámci podmínek dohodnutého finančního leasingu nebo je prodáváno či nakupováno na předem dohodnuté splátky, většinou  v tzv.  splátkovém kalendáři. Zákonným vlastníkem zboží s úplnými vlastnickými právy k němu se při těchto transakcích stává jeho kupující až po zaplacení všech splátek.
  2. Finančním leasingem se rozumí pronájem zboží, při kterém se rizika a výhody plynoucí  z vlastnictví  zboží převádějí na nájemce, který se po ukončení leasingu stává  vlastníkem zboží.

19 Ostatní transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, neoznačované kódy 11 až 14, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9 (například odeslání zboží prodaného osobám neregistrovaným k dani z přidané hodnoty nebo přijetí zboží od takových osob).

Vysvětlivka:

  1. Kódem „19“ se označují prodeje osobám, které nakupují zboží v ČR s jeho  prokázaným odesláním z ČR do jiného členského státu, přičemž při takovém nákupu vystupují jako osoby, které nejsou v ČR ani v jiném členském státu registrované k DPH a proto je jim zboží prodáváno jako neplátcům DPH bez osvobození od DPH při dodání do jiného členského státu (s tuzemskou DPH, která se nezapočítává do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu).
  2. Kódem „19“ se označují nákupy zboží s jeho  prokázaným  přijetím z jiného členského státu, pokud bylo zpravodajskou jednotkou nakoupeno od osoby, která není v ČR ani v jiném členském státu zřejmě registrovaná k DPH, protože předmětné zboží bylo nakoupeno bez vystavení řádného daňového dokladu k DPH, což pravděpodobně neumožnilo jeho prodávajícímu uplatnit si osvobození od DPH při dodání zboží do ČR.

Poznámky k výše uvedeným kódům 11 až 19:

  1. Kódy se týkají zbožových transakcí, při kterých se mění vlastnictví ke zboží mezi osobou usazenou v České republice a osobou, která v ní usazena není, a ani se zde nezaregistrovala k DPH. Za zboží, které je předmětem  těchto transakcí, bude nebo je provedena platba či jiné protiplnění. Zahrnují se sem dodávky zboží, u nichž se předpokládá prodej nebo nákup mezi osobami registrovanými k DPH v různých státech EU, prodej osobám neregistrovaným k DPH s prokázaným odesláním zboží i dodávky při kterých dochází k protiplnění až následně.
  2. Patří sem i prodej a nákup náhradních dílů a součástí zboží.
  3. Při možnosti použití více jak jednoho kódu pro jednu transakci, se použije kód menší.

21 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Kód „21“ se použije pro označení jakéhokoliv zpětného odeslání nebo přijetí zboží (vrácení), kterému předcházelo jeho přijetí nebo odeslání vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19, a to z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy.
  2. Kódem transakce „21“ nelze ale označit zpětné odeslání zboží, které prošlo v ČR nějakou zpracovatelskou operací nebo bylo nějak upravováno nebo jeho vrácení přímo obchodně nenavazuje na jeho předchozí přijetí vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

22 Bezplatná náhrada za vrácené zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Vyjadřuje bezplatné odeslání nebo přijetí  zboží náhradou za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19  a v rámci dané obchodní operace bylo nebo bude vrácené zpět s kódem povahy transakce „21“.
  2. Při použití kódu povahy transakce „22“ se musí jednat o dodávku náhradního zboží stejného provedení a kvality, jako bylo zboží nahrazované a zpět vrácené. Pokud by se jako náhradní zboží odeslalo nebo přijalo zboží zcela jiného druhu a provedení (například za vrácenou pračku by prodávající poslal jako náhradní zboží žehličky) do Intrastatu se nevykazuje s kódem transakce „22“, ale s kódem začínajícím číslem „1“.

23 Bezplatná náhrada za nevrácené zboží (například při reklamaci), jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Podmínky použití kódu „23“ jsou obdobné jako pro kód „22“, rozdíl mezi nimi je ve vracení zboží, za které je poskytována náhrada.
  2. Kód „23“ označuje bezplatné odeslání nebo přijetí  zboží náhradou za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19 a v rámci dané obchodní operace není vracené zpět s kódem povahy transakce „21“.
  3. I při použití kódu povahy transakce „23“ se musí jednat o zaslání náhradního zboží stejného provedení a kvality ve srovnání se zbožím  nahrazovaným. Pokud by se jako náhradní zboží odeslalo nebo přijalo zboží zcela jiného druhu a provedení (například za v reklamaci uznanou vadnou, ale zpět nevracenou pračku, by prodávající poslal jako náhradní zboží žehličky) do Intrastatu by se odeslání nebo přijetí  žehliček nevykázalo s kódem transakce „23“, ale s kódem začínajícím číslem „1“.

29 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce „91“.

Vysvětlivky:

  1. Kód „29“ se použije pro označení jakéhokoliv zpětného odeslání nebo přijetí zboží (vrácení), kterému předcházelo nebo mělo předcházet jeho přijetí nebo odeslání vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, a to z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy.
  2. S kódem povahy transakce „29“ se do výkazu pro Intrastat uvede vrácení  zboží, které zpravodajská jednotka vyvážela mimo území EU do státu, který není jejím členem, do výkazu pro Intrastat vykázala tento vývoz s kódem povahy transakce „91“, přičemž ke zpětnému přijetí takového zboží  došlo ještě před jeho přechodem přes vnější hranici EU.
  3. Stejně tak se ale použije kód povahy transakce „29“ v případě vykázaní údajů o zpět dovezeném zboží, které bylo při vývozu vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, dopraveno   mimo území EU (překročilo vnější hranici EU) a při zpětném dovozu bylo do celního režimu volného oběhu propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU než je ČR (při zpětném přijetí do tuzemska tak mělo statut zboží Společenství a při zpětném přijetí do ČR se tak  při přechodu státní hranice nacházelo v celním režimu volného oběhu).
  4. Zboží, které je pro zpětný vývoz do nebo po zpětném dovozu ze státu, který není členským státem EU propouštěno celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje.
  5. Zboží vyvážené do státu, který není členským státem EU, nebo dovážené z takového státu, o kterém se údaje do Intrastatu nevykazovaly, protože o propuštění takového zboží bylo rozhodnuto celními orgány v ČR, se při jeho zpětném přijetí nebo odeslání vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „99“.   To samozřejmě za podmínky, že se mají údaje o takovém vrácení do  Intrastatu uvádět, protože k propuštění zboží celními orgány dochází mimo území ČR.

Poznámka k výše uvedeným kódům 21 až 29:

Při vrácení nebo náhradní dodávce zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se  neoznačuje kódem transakce začínajícím číslem 1 nebo 91, a které neprošlo zpracovatelskou operací, se použije stejný kód jako při původní transakci začínající některým z čísel 3 až 9. To neplatí pro vrácení zboží a dodávky náhradního zboží, pro které jsou určeny kódy „29“, „49“, „59“, „82“ a „83“.

30 Transakce zahrnující převod vlastnictví zboží bez finančního či jiného protiplnění (například zásilky s pomocí).

Poznámka ke kódu 30:

Kódem „30“ se označuje i vrácení zboží jehož původní odeslání nebo přijetí bylo označeno tímto kódem.

Vysvětlivky:

  1. Kódem „30“ se označuje zejména odeslání nebo přijetí bezúplatně dodávaných náhradních dílů ke  zboží a darů nebo bezúplatně poskytovaných propagačních předmětů.
  2. Odeslání nebo přijetí zboží v rámci pomoci v nouzi pro oblasti postižené katastrofami se do Intrastatu nevykazuje

41 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle  smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se má po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato nebo do něj.

Vysvětlivky:

  1. 1. Kód povahy transakce „41“ se použije pro všechna dočasná odeslání zboží z ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k pasivnímu zušlechtění) s předpokládaným vrácením tohoto  zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku zpět do ČR .
  2. 2. Kód povahy transakce „41“ se použije pro všechna dočasná přijetí zboží do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění) s předpokladem, že se toto  zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku vrátí zpět do toho členského státu EU, ze kterého bylo  ke zpracování přijato.

42 Dočasné přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se nemá po zpracování vrátit zpět do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato.

Vysvětlivka:

Kód povahy transakce „42“ se použije pro všechna dočasná přijetí zboží do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění) s předpokladem, že se toto zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku nevrátí zpět do toho členského státu EU, ze kterého bylo  ke zpracování přijato, ale je dohodnuto jeho odeslání do jiného členského státu.

Vysvětlivky k výše uvedeným kódům 41 a 42:

  1. Při označení transakce kódem povahy transakce „41“ nebo „42“ se nemůže měnit vlastník dočasně odeslaného nebo dočasně přijatého zboží ke zpracování dle smlouvy.  
  2. Kód povahy transakce „41“ a „42“ se nevztahuje na dodávky zboží k  takové zpracovatelské  operaci, při které  si  zpracovatel  pořizuje zboží  do svého vlastnictví, aby ho po jeho  zpracování  prodal ve formě zušlechtěných výrobků.
  3. Kódy povahy transakce „41“ nebo „42“ nelze použít v případech, ve kterých zpravodajská jednotka odesílá svému obchodnímu partnerovi z jiného členského státu nebo od něj přijímá část zboží za účelem jejího  použití při výrobě zboží, které následně od partnera nakoupí nebo mu prodá, přičemž se nemění vlastník  dočasně  odeslané nebo dočasně přijaté  části zboží, ani se nejedná o dočasné odeslání nebo přijetí takové části zboží ke zpracování dle smlouvy. Toto dočasné odeslání nebo přijetí zboží bez změny jeho vlastníka a s předpokládaným  zpětným přijetím nebo zpětným odesláním ve formě nakupovaného výrobku, při jehož výrobě  bylo dočasně odeslané  nebo dočasně přijaté zboží použito, se označuje kódem transakce „94“.

49 Vrácení zboží, které bylo odeslané nebo přijaté za účelem jeho ke zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele) a neprošlo žádnou zpracovatelskou operací.

Vysvětlivky:

  1. Kód transakce „49“ se používá na zpětné odeslání nebo zpětné přijetí (vrácení) zboží, které bylo přijato nebo odesláno ke zpracování dle smlouvy (kód transakce „41“ nebo „42“), ale tímto zpracováním neprošlo, protože  například není ke zpracování vhodné nebo  ze zpracování sešlo z jiných důvodů.
  2. Zbytky a odpady ze zpracování dle smlouvy odesílané zpět (vracené) objednateli tohoto zpracování  se označují stejně jako zpracované výrobky kódem transakce „51“ nebo „52“.

51 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování přijato, a  zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy  z členského státu Evropské unie, do kterého bylo ke zpracování z České republiky odesláno.

Vysvětlivky:

  1. Kód povahy transakce „51“ se použije pro všechna zpětná přijetí zboží  do tuzemska  po jeho dočasném odeslání z ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k pasivnímu zušlechtění). Kódem „51“ se tak označuje do ČR zpět přijaté zboží  ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku..
  2. Kód povahy transakce „51“ se také použije pro  zpětná odeslání  zboží z tuzemska  po jeho dočasném přijetí do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění), pokud se zboží ve formě zpracovaného výrobku vrací zpět do členského státu, ze kterého bylo dočasně přijaté zboží k danému zpracování. To znamená, že se zpracovaný výrobek odesílá do státu určení, který je totožný se státem odeslání uvedeném do Intrastatu při přijetí zboží ke zpracování. Například šaty ušité v ČR v rámci zpracování dle smlouvy se vrací zpět na Slovensko, ze kterého byla přijata látka k jejich ušití.

52 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého nebylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy  z členského státu Evropské unie, do kterého nebylo ke zpracování z České republiky odesláno.

Vysvětlivka:

Kód povahy transakce „51“ se také použije pro  zpětná odeslání  zboží z tuzemska  po jeho dočasném přijetí do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění), pokud se zboží ve formě zpracovaného výrobku nevrací zpět do členského státu, ze kterého bylo dočasně přijaté zboží k danému zpracování, ale je odesílané do jiného členského státu. To znamená, že se zpracovaný výrobek odesílá do státu určení, který není shodný se státem odeslání uvedeném ve výkazu pro Intrastat s údaji o přijetí předmětného zboží ke zpracování. Například šaty ušité v ČR v rámci zpracování dle smlouvy z látky přijaté z Německa se odesílají do Rakouska.

59  Vrácení zboží zpět přijatého nebo zpět odeslaného po provedení jedné nebo více zpracovatelských operací při jeho zpracování podle smlouvy.

Vysvětlivky:

  1. 1. Kód povahy  transakce„59“ je  určen pro odeslání zboží, které bylo přijato po  zpracování dle smlouvy v jiném členském státě (po pasivním  zušlechtění) a je vraceno  zpět zpracovateli,  například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování.
  2. 2. Kódem povahy transakce„59“ se také označuje zpětné přijetí zboží, které bylo odesláno z ČR  po  zpracování dle smlouvy ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku a je vraceno  zpět zpracovateli,  například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování.

Poznámky ke kódům 41 až 59:

  1. Zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci) s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku. Nepatří sem opravy a údržba zboží ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a  podobných jednoduchých operací.
  2. Kód „49“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se   vykázalo pod   kódem „41“ nebo „42“.
  3. Kód „59“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí  se vykázalo pod kódem „51“ nebo „52“.

Vysvětlivky k výše uvedeným kódům 51 a 52:

  1. Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se také používají při odeslání náhradního zboží za zboží původně odeslané  po zpracování dle smlouvy (například při odeslání náhradního zboží za zboží, které bylo zpracováno chybně).
  2. Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se nevztahují na odeslání zboží po takové zpracovatelské  operaci, při které  si zpracovatel toto zboží pořídil do svého vlastnictví, aby ho po jeho zpracování  prodal ve formě zušlechtěných výrobků. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezušlechtil zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování dle smlouvy, ale sám nakoupil zboží určené ke zpracování a následnému prodeji. Takové transakce se označují zejména  kódem začínajícím číslem „1“.
  3. Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se nepoužívají ani při odeslání  částí nebo součástí  zboží, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí. V takových případech je třeba označit operaci ve Výkazu  kódem  povahy transakce „94“.

70 Odeslaní a přijetí zboží podle projektů společné obrany či jiných společných mezivládních výrobních programů.

Vysvětlivka:

O případném použití  kódu povahy transakce „70“ bude zpravodajská jednotka informována v souvislosti se zařazením do příslušného programu.

80 Dodávky stavebních materiálů a technického zařízení pro práce pozemního a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek.

Poznámka ke kódu 80:

Zahrnuje pouze zboží, které není odděleně fakturováno, ale u kterého je celá hodnota dodávky fakturována jen na jedné nebo několika souhrnných fakturách. Nejde-li o tento případ, transakce musí být označeny kódem začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Kódem „80“  se označují transakce, při kterých jsou do jiného členského státu prodávány nebo nakupovány  celé investiční celky,  jejich části, technologické linky a jiné části obecných staveb nebo inženýrských smluv, pokud  nejsou samostatně fakturovány podle jednotlivých zbožových zásilek,  ale pro které  je vystavena jedna souhrnná faktura s celkovou hodnotou díla nebo i několik souhrnných faktur, například podle jednotlivých  etap dodání zboží (viz též část 11 této příručky).
  2. Pokud by takové zboží nebylo fakturováno souhrnně a hodnota jednotlivých zásilek a zboží v nich by byla  dodavateli (prodávajícímu) nebo odběrateli (kupujícímu) známa, musí při vykázání do Intrastatu používat kód povahy transakce začínající číslem „1“.

82Vrácení zboží, které bylo přijato nebo odesláno v rámci dodávky stavebních materiálů a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek.

83 Odeslání nebo přijetí zboží dodávaného náhradou za původně odeslané nebo přijaté  zboží označené kódem povahy transakce „80“.

Vysvětlivka:

Pro použití kódu povahy transakce „83“ není rozhodující, zda náhradní zboží je poskytováno za zboží, které se vrátilo zpět nebo i za zboží, které bylo ponecháno na  území ČR nebo v jiném členském státě.

Vysvětlivka ke kódům 80, 82 a 83 :

Při použití těchto kódů může být ve Výkazu uvedena namísto fakturované hodnoty nula a souhrnná hodnota v návaznosti na vystavenou souhrnnou fakturu  může být uvedena u kterékoliv podpoložky zboží odeslaného v rámci daného obchodního případu (viz též část 12. této příručky).

91 Odeslání zboží vyváženého zpravodajskou jednotkou mimo území Evropské unie, které   není propouštěno do vývozního celního režimu v České republice, ale v jiném členském státě Evropské unie cestou k výstupnímu celnímu úřadu. Přijetí zboží dováženého zpravodajskou jednotkou na území Evropské unie, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu cestou od vstupního celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie.

Vysvětlivky:

  1. S kódem  povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje  odeslání zboží z ČR, které je do tzv. třetí země  prodáváno nebo z jiných důvodů dodáváno přímo   zpravodajskou jednotkou a o jeho  propuštění do vývozního celního režimu, nebo o přidělení jiného celně schváleného určení spojeného s jeho vývozem, nerozhodují celní orgány v ČR, ale cestou k výstupu z EU celní orgány jiného členského státu.
  2. Prodej zboží osobě z jiného členského státu, kterému celně schválené určení k vývozu přidělí celní orgány v jiném členském státě, i když je zpravodajskou jednotkou přímo adresováno mimo území EU, se do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.  Za obchodního partnera z jiného členského státu je třeba považovat i osobu z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě, které zpravodajská jednotka uvádí do daňového dokladu při dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením od DPH.
  3. S kódem  povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje přijetí zboží do  ČR, které je dovezeno z  tzv. třetí země, která není členem EU,  nakoupeno nebo z jiných důvodů odebráno  přímo  zpravodajskou jednotkou a o jeho propuštění do celního režimu volného oběhu  nerozhodují celní orgány v ČR, protože bylo již propuštěno celními orgány v jiném členském státě  po vstupu na území EU před přijetím do ČR, při kterém již mělo status zboží Společenství.
  4. Zboží přivezené přímo ze třetí země a propuštěné do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě před přijetím do ČR, se ale do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“, pokud je nakupováno zpravodajskou jednotkou od obchodního partnera z jiného členského státu. Za obchodního partnera z jiného členského státu se považuje i osoba z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě a uvádí ho zpravodajské jednotce  do d aňového dokladu při pořízení zboží z jiného členského státu.

92 Odeslání nebo přijetí vlastního majetku přemísťovaného do jiného členského státu Evropské unie nebo z takového státu jednou osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty ve státě určení i odeslání.

Vysvětlivka:

Kódem  „92“ se označují transakce, při kterých odeslání nebo přijetí zboží, není přímo spojeno se změnou jeho vlastníka, zboží není určeno ke zpracování dle smlouvy, ani k následnému zpětnému přijetí nebo odeslání zpět a do jiného členského státu nebo z jiného členského státu  je dodáváno jako přemístění  vlastního majetku  jednou a tou samou osobou bez jakýchkoliv náhrad. Tyto transakce lze také popsat jako posílání svého zboží sobě z ČR do jiného členského státu nebo z jiného členského státu do ČR, a to většinou  za účelem uskutečňování ekonomické činnosti nebo k jejímu zajištění .

94 Odeslání nebo přijetí částí nebo součástí zboží, které jeho vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí.

Vysvětlivky:

  1. Kód povahy transakce „94“ se použije pro vykázání údajů o odeslaných nebo přijatých  částech a součástech výrobku, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí  zboží (výrobek), při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí (viz též část 18.4.  této příručky).
  2. Takto odesílané nebo přijímané části a součásti k použití při zhotovení výrobku, který si jejich vlastník následně od zpracovatele výrobku nakoupí, nemění svého vlastníka a do Intrastatu se při přijetí finálního výrobku již nevykazují, ani se jejich hodnota nepromítá do fakturované hodnoty tohoto nakupovaného finálního výrobku, vykazovaného s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (viz též část 17.4.  této příručky).
  3. Na rozdíl od dodávek zboží v rámci zpracování dle smlouvy, které se vykazují s kódy povahy transakce začínajícími čísly 4 a 5 a k DPH se přiznávají jako poskytnutí nebo přijetí služby, se kód „94“ používá při takových transakcích, při  kterých se prodávaný zhotovený výrobek přiznává k DPH jako dodání nebo pořízení zboží.

96 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, je spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se  neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména  dočasné zapůjčení, pronájem nebo skladování za úhradu)

Vysvětlivky:

  1. S kódem povahy transakce“96“  se do Intrastatu vykazuje zejména odeslání nebo přijetí zboží za účelem tzv. operativního (operačního) leasingu (pronájmu) nebo k uskladnění, ale i za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí  je spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží.
  2. Operativním (operačním) leasingem se rozumí pronájem zboží, při němž se předpokládá, že po jeho skončení se nájemce nestane vlastníkem pronajatého zboží, ale vrátí je zpět pronajímateli.

97 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, není spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí  nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména  bezplatné zapůjčení).

Vysvětlivka:

Kódem povahy transakce“97“ se v Intrastatu vykazují případy, při kterých se jedná o  bezplatné zapůjčení  zboží nebo o jeho  uskladnění poskytnuté ale zdarma, nebo i o dodávku  zboží za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí není spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží.

99 Ostatní transakce, které nelze označit některým z výše uvedených kódů

Vysvětlivky:

  1. Kód povahy transakce „99“ se použije například při vrácení zboží dovezeného ze státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo při jeho dovozu propuštěno do celního režimu volného oběhu celními orgány v ČR a ke zpětnému vývozu bylo nebo má být propuštěno celními orgány v jiném členském než je ČR po jeho odeslání z tuzemska.
  2. Kód povahy transakce „99“ se použije i při vrácení zboží vyvezeného do státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo k jeho vývozu propuštěno celními orgány v ČR a při zpětném dovozu ho do volného oběhu propustily celní orgány před  jeho přijetím do tuzemska v jiném členském než je ČR.
  3. S kódem povahy transakce “99“ se do Intrastatu například vykazuje i vrácení zboží z důvodů dohodnuté  likvidace po skončení jeho životnosti anebo jeho dalšího využití.  

Poznámka ke kódům 94 až 99:

Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce 94, 96, 97 a 99, stejným kódem se označuje i jeho zpětné přijetí nebo zpětné   odeslání a  poskytnutí náhradního zboží za ně.

Vysvětlivky ke kódům 91 až 99 :

  1. Transakce vykazované v roce 2010 kódy „93“ a „95“ se od ledna 2011 vykazují kódy povahy transakce začínajícími číslem „1“.
  2. Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce„91“, zpětné odeslání nebo přijetí takového zboží (vrácení) se označuje kódem povahy transkce „29“ a poskytnutí náhradního zboží s kódem „91“.

Kód státu určení

126) Stát určení se vyznačuje do Výkazů pro Intrastat o odeslaném zboží dvoumístným alfabetickým kódem.  Je jím poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce přímo dopraveno (dodáno). Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována. Státem určení není stát, přes který je zboží do místa určení pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho konečnému příjemci v rámci dané obchodní operace nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod.,  zemí určení se stává země, v níž má ke změně zboží na  jeho cestě dojít.

Kód státu odeslání

127) Do Výkazu o přijatém zboží se k příslušnému druhu zboží uvádí kód státu odeslání tohoto zboží. Státem odeslání se rozumí členský stát, ze kterého bylo zboží přímo odesláno do místa určení v ČR. Není to však stát, přes který je zboží pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho příjemci v jiném státě, než ve kterém začala jeho přeprava, nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod., zemí odeslání se stává země, v níž daná změna proběhla. Stát odeslání se do Výkazu pro Intrastat o přijetí zboží vyznačuje uvedením dvoumístného alfabetického kódu členského státu.

128) Pro dovážené a vyvážené zboží vykazované do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ je státem určení nebo odeslání členský stát EU, ve kterém bylo zboží celně odbaveno nebo kde vstoupilo do EU.

129) Pro vyznačení státu určení nebo odeslání se používají následující alfabetické kódy.

zpět na začátek kapitoly

Pro vyznačení státu určení do Výkazu se používají následující alfabetické kódy.

BE Belgie LT Litva AT Rakousko
BG Bulharsko LV Lotyšsko RO Rumunsko
DK Dánsko LU Lucembursko GR Řecko
EE Estonsko HU Maďarsko SK Slovensko
FI Finsko MT Malta SI Slovinsko
FR Francie (a Monako) DE Německo GB Spojené království
IE Irsko NL Nizozemsko ES Španělsko
IT Itálie PL Polsko SE Švédsko
CY Kypr PT Portugalsko    

Kód skupiny dodacích podmínek

130) Dodací podmínky pro vykazované odeslání nebo přijetí zboží se do Výkazu uvádějí kódem jejich skupiny.  Dodací podmínka je většinou dohodnutá mezi prodávajícím a kupujícím zboží, odpovídá pravidlům Incoterms a vyplývá z kupní smlouvy. Rozhodující pro uvedení správného kódu skupiny dodacích podmínek do Výkazu je použití příslušné dodací podmínky při dané obchodní transakci a její zařazení do té skupiny dodacích podmínek, do které patří. Pro další využití tohoto údaje v Intrastatu je rozhodující způsob úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží, zejména přepravného, a tomu odpovídá i stanovení skupin dodacích podmínek.

131) Do Výkazu o odeslání nebo o přijetí zboží se uvádí jeden z těchto kódů skupin dodacích podmínek s přihlédnutím k nim uvedeným vysvětlivkám a dodacím podmínkám Incoterms, kterým jednotlivé skupiny odpovídají:

Kód skupiny X Vysvětlivka

K – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné kupující

L – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do přístavu určení

M – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí hlavní přepravné prodávající

N – zahrnuje  dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní hranici a dodací podmínky neodpovídající žádné z doložek  Incoterms

Kód skupiny X Odpovídající dodací podmínky Incoterms®2000

K – EXW, FCA, FAS, FOB

L CFR, CIF, DES, DEQ

M – DDU, DDP, CPT, CIP

N – DAF a dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms    

Kód skupiny X Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2010  

K – EXW,  FCA,  FAS,  FOB

L CFR,    CIF,  

M – DAT,   DAP, DDP,  CPT,  CIP

N – Dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms    

Vysvětlivky:

  1. Použití dodacích podmínek označených kódem skupiny „L“ připadá v úvahu pouze v případech, ve kterých je při dopravě zboží od odesílatele k příjemci použita alespoň částečně vnitrozemská vodní doprava nebo námořní doprava (zboží je dopravováno alespoň část cesty mořskou nebo říční lodí).
  2. Prameny, ze kterých je možné získat informace o použití dodacích doložek Incoterms, jsou zveřejněny na internetové adrese Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice www.icc-cr.cz, po kliknutí na logo Incoterms.

zpět na začátek kapitoly

Kód státu původu

132) Stát původu zboží se uvádí do Výkazu pro Intrastat o přijatém zboží. Určení původu zboží pro jeho vykázání do Intrastatu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle ustanovení článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. Seznam dvoumístných alfabetických kódů států, kterými se ve Výkazu označuje původ jednotlivých druhů zboží,  je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 uvedený v příloze č. 1 této příručky.

133) Státem původu je při přijetí zboží stát, ve kterém bylo zboží vyrobeno, zpracováno, vytěženo, vypěstováno apod. V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboží, o němž se vykazují údaje do Intrastatu, získalo svoji konečnou podobu, zejména v návaznosti na své zařazení pod příslušný kód kombinované nomenklatury. Za stát původu se nepovažuje stát, ve kterém bylo zboží podrobeno pouhé jednoduché operaci, např. balení, přebalení, ošetření a smíchání. Další a podrobné informace o nepreferenčním původu zboží, důkazech původu i o prohlášení dodavatele dle Nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 jsou uvedeny na webu www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Původ zboží“.

134) V případech, kdy zpravodajská jednotka nemá žádné informace o původu zboží, ani není přímo na zboží nebo v dokladech, které patří k příslušné zásilce původ zboží vyznačen nebo je známa pouze skutečnost, že zboží pochází z určitého seskupení zemí (například z EU), uvede se do Výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód „QU“.

Poznámka:

Kód kraje původu, který se v roce 2010 uváděl do Výkazů pro Intrastat s údaji o odeslaném zboží, se od ledna 2011 do Intrastatu vůbec nevykazuje.

Kód druhu dopravy

135) Mezi informace vykazované do Intrastatu o odeslaném zboží patří i kód druhu dopravy, který je třeba uvést do Výkazu. Jedná se o jednomístný kód druhu dopravy, který byl pravděpodobně použitý při přechodu zboží přes státní hranici ČR.

Používají se tyto kódy:

2 – Železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu)

3 – Silniční doprava

4 – Letecká doprava

5 – Poštovní zásilky

7 – Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení)

8 – Vnitrozemská říční doprava

9 – Vlastní pohon (týká se zboží, které překročí hranici na vlastní ose, například odeslání letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem).

Poznámka:

Za poštovní zásilky se považují i ty, jejichž doprava je zajišťována tzv. rychlopoštou, to znamená některou ze specializovaných společností na expresní dodání zboží, pokud je podání  zásilky k přepravě obdobné podání běžné poštovní zásilky a nejedná se o expresní dopravu jedním předem určeným nebo zpravodajské jednotce známým dopravním prostředkem, o kterém lze předpokládat, že se použil  při přechodu daného zboží přes státní hranici ČR.

zpět na začátek kapitoly

Kód zboží

136) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoložky odeslaného nebo přijatého zboží dle kombinované nomenklatury podle stavu zboží v jakém se nacházelo v době jeho odeslání nebo přijetí. Kombinovaná nomenklatura je obsažena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zbožového kódu). Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“ a také na adrese www.celnisprava.cz  v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ po kliknutí na „Společný celní sazebník ES“ pod názvem „Společný celní sazebník ES platný pro rok 2011“.  Zbožové kódy Kombinované nomenklatury, se zkrácenými názvy, jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf také na  adrese  www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“, v části „Číselníky“  po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“.

137) K určení správného nomenklaturního čísla zboží je nutné se řídit Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury. Protože kombinovaná nomenklatura je každoročně k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků.

Poznámka:

  1. Na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“ je také  zveřejněna  pracovní pomůcka „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2011“. Ta obsahuje přehled změn pro rok 2011, korelace mezi verzemi zbožové nomenklatury roku 2010 a 2011 a naopak, seznam zrušených podpoložek z verze 2010 a seznam nově vzniklých podpoložek pro verzi 2011 kombinované nomenklatury.
  2. Na internetové adresewww.celnisprava.cz  v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ na odkaz „Podávání informací z oblasti sazebního zařazení zboží do společného celního sazebníku“ je uveden postup pro podání žádosti a získání  tzv. nezávazné informace o správném zařazení zboží do příslušného kódu kombinované nomenklatury.

Statistický znak

138) Je-li odeslané nebo přijaté zboží, o kterém se údaje vykazují do Intrastatu, označené některým z níže uvedených kódů kombinované nomenklatury, doplňuje se do Výkazu, v návaznosti na upřesněný název zboží, zvláštní dvoumístný číselný kód, označovaný jako „statistický znak“. Ten je přiřazen příslušnému zbožovému kódu kombinované nomenklatury v seznamu sledovaných druhů zboží, který je uveden v příloze č. 6 této příručky a obsahuje vybrané zbožové podpoložky kapitol 22, 27, 29, 34 a 38 kombinované nomenklatury.

139) Seznam kódů kombinované nomenklatury, ke kterým se do Výkazu uvádějí statistické znaky:

22071000                     27101941                     27101981                    27132000

22072000                     27101945                     27101983                    27150000

27101121                     27101949                     27101985                    29091990

27101125                     27101961                     27101987                    34031990

27101141                     27101963                     27101991                    34039900          

27101190                     27101965                     27101993                    38249091

27101929                     27101969                     27101999                    38249097

zpět na začátek kapitoly

Vlastní hmotnost v kg

140) Údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí povinně u všech vykázaných podpoložek zboží, s výjimkou odeslané elektrické energie a radioaktivních látek, u kterých se vlastní hmotnost nezjišťuje a ve výkazu se údaj o ní nahrazuje číslem 0,001. Informativní seznam radioaktivních látek je uveden  příloze č. 7 této příručky. Vlastní hmotnost zboží je jeho hmotnost bez jakýchkoli obalů.

141) Do Výkazu pro Intrastat se hmotnost zboží menší než 1 kg uvádí vždy s přesností na tři desetinná místa, to je v gramech po desetinné čárce za vyznačenou nulou.  Údaj o vlastní hmotnosti zboží 1 kg a vyšší se do Výkazu uvádí zaokrouhleně v celých kilogramech (bez desetinných míst). Hmotnost rovnající se jednomu kg se vyznačí číslem „1“, hmotnost vyšší než 1 kg se zaokrouhluje tak, že se desetinná místa pod 0,5 kg zaokrouhlí směrem dolů a desetinná místa od 0,5 kg směrem nahoru. Nemůže-li  zpravodajská jednotka přesně určit vlastní hmotnost vykazované podpoložky zboží, může do řádku uvést údaj o čisté hmotnosti nebo průměrnou hmotnost vypočítanou podle množství v doplňkové měrné jednotce zboží. Čistá hmotnost je vlastní hmotnost zboží s komerčním obalem nebo komerčními obaly, které přímo chrání zboží.

142) Odhadem lze určit vlastní hmotnost zboží vykazovanou do Intrastatu jen v případech, ve kterých je do výkazu pro Intrastat pro dané zboží uváděno i jeho množství v doplňkových měrných jednotkách, běžně se vlastní hmotnost u takového zboží nezjišťuje a nedeklaruje a její určení by bylo mimořádně obtížné a nákladné.

Množství v doplňkové měrné jednotce (MJ)

143) Množství odeslaného nebo přijatého zboží v doplňkových měrných jednotkách se vykazuje do Intrastatu u těch podpoložek zboží, u jejichž kódů kombinované nomenklatury jsou tyto měrné jednotky přiřazeny. Příslušné kódy doplňkových měrných jednotek náležející k jednotlivým zbožovým kódům kombinované nomenklatury, jsou vyznačeny v celním sazebníku Společenství, zveřejněném na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části  „Kombinovaná nomenklatura“. Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolus ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na této adrese ( www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“)  pod Identifikátorem „kn_i“. Pod identifikátorem „mj_i“ je zde seznam kódů doplňkových měrných jednotek.  Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na této adrese ( www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“)  pod Identifikátorem „kn_i“. Pod identifikátorem „mj_i“ je zde seznam kódů doplňkových měrných jednotek.

Poznámka:

Pro označení doplňkových měrných  jednotek  jsou v celním sazebníku používány jiné kódy než v číselníku kombinované nomenklatury (například počet kusů je v sazebníku označen kódem „p/st“, v číselníku kódem „PCE“; karáty jsou v sazebníku vyznačeny jako „c/k“, v číselníku „CTM“, gram je „g“ a „GRM). Významově  mezi nimi žádný rozdíl ve vztahu k určité podpoložce zboží není. Seznam doplňkových měrných jednotek s jejich oběma druhy kódů jsou uvedeny i v příloze č. 2 této příručky.

144) Ve Výkazu pro Intrastat musí být uvedeno množství v celé doplňkové měrné jednotce vždy s přesností na tři desetinná místa. Tři desetinná místa se uvádějí do Výkazu i v případech, ve kterých se množství v příslušné doplňkové měrné jednotce logicky na desetinná místa vyjádřit nedá. Prakticky to znamená, že Výkazu se za vyjádřené  množství v doplňkových měrných jednotkách pro počet článků, počet párů nebo počet kusů vždy uvede desetinná čárka a připojí se tři nuly.  Jestliže je k dané podpoložce zboží v celním sazebníku místo kódu měrné jednotky pomlčka (případně v elektronické verzi kód „ZZZ“), uvádí se zde nula.

zpět na začátek kapitoly

Fakturovaná hodnota v Kč

145) Do Výkazu uváděná fakturovaná hodnota v Kč je hodnota, kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané nebo přijaté zboží, pokud je toto zboží předmětem obchodu. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboží, kterou samozřejmě ovlivňuje druh použitých dodacích podmínek. Převodní hodnota je ta, kterou obdrží prodávající od kupujícího bez ohledu na použití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou celková částka na faktuře, která může být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboží, nákladů spojených s jeho dopravou, balením atd.

146) Součástí fakturované hodnoty zboží musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu přiznávané daně z přidané hodnoty.  Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale  nikdy nezahrnuje částka DPH, i když je například součástí ceny hrazené kupujícím, který není plátce DPH.

Při uvádění údajů do Výkazů o odeslání nebo přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montážíse do fakturované hodnoty nezahrnuje cena za instalaci nebo montáž příslušného zboží. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se proto pro účely vykazování do Intrastatu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi (viz též část 13. této příručky).

Poznámka:

Fakturuje-li prodávající zboží dodávané s instalací nebo montáží, aniž by zvlášť ve faktuře vyčíslil hodnotu zboží a zvlášť hodnotu poskytnuté práce a nákladů s ní spojených, musí zpravodajská jednotka stanovit hodnotu samotného zboží podobně jako při bezúplatných dodávkách zboží (viz níže odst. 151 této příručky).                                

147) Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se zásadně nezapočítávají částky z faktur, které v souvislosti s dodávkou odesílaného nebo přijatého zboží uhrazuje prodávající nebo kupující například dopravcům, pojišťovně a jiným subjektům. Prakticky tyto náklady kupující stejně prodávajícímu nahradí, protože ten je většinou zahrne (schová) přímo do ceny fakturované kupujícímu nebo je na faktuře pro kupujícího jmenovitě vyčíslí (tzv. je přefakturuje).

Příklady a poznámky:

  1. Při odeslání nebo přijetí  zboží, jehož samotná  hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu = K), kdy se náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100.
  2. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU nebo DDP, případně DAP (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu  = M), kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající  logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota 150 .
  3. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU (DAP) – místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží 100 a zvlášť přímé obchodní náklady 50, bude fakturovaná hodnota také 150.
  4. Z výše uvedených příkladů  vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží 100, přímé obchodní náklady 50, celkem k zaplacení 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU, DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP,   do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží 100 hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura –  zboží za 100 a druhá faktura –  přímé obchodní náklady 50). Fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU (DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP) a větší část přepravy zajišťuje a hradí prodávající, a ta není považována a v rámci přiznání k DPH označována jako zvlášť poskytovaná služba).

148) Částka do Intrastatu vykazované fakturované hodnoty musí být nižší o případně prodávajícím poskytnutou slevu za platbu předem, rabaty a podobné slevy, pokud jsou zaúčtované v okamžiku dodání nebo poskytnutí zboží a o jejich částku se snižuje základ DPH.  

149) Při prodeji odesílaného zboží, které má být ve spoluvlastnictví více než jedné osoby, a proto prodávající vystavuje na takové zboží dvě i více faktur na dva a více kupujících, se do Intrastatu uvádí fakturovaná hodnota rovnající se celkové hodnotě zboží, čili součtu hodnot na všech vystavených fakturách na všechny kupující.

150) Při nákupu zboží od více prodávajících, třeba i z několika členských států, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota přijatého zboží rovná ceně zboží hrazené za ně celkově všem jeho prodávajícím. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho přijetí do ČR.

Příklad:

Zpravodajská jednotka nakupuje v Německu podvozek k užitkovému vozidlu, který německý dodavatel zasílá na požadavek tuzemského odběratele do Francie, kde zpravodajská jednotka kupuje od francouzského dodavatel užitkovou nástavbu na daný podvozek. Francouzský dodavatel nástavby současně provádí namontování nástavby na německý podvozek. Přijaté kompletní užitkové vozidlo se do Intrastatu v ČR vykáže s fakturovanou hodnotou, která bude součtem hodnot uhrazených německému i francouzskému dodavateli (kód kombinované nomenklatury bude odpovídat užitkovému vozidlu).                                         

151) Při prodeji zboží, které je z ČR odesíláno jako nedohotovený výrobek, zpracovávaný do své finální podoby mimo území ČR, při své cestě ke konečnému odběrateli, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota odesílaného zboží  rovná ceně zboží fakturované konečnému odběrateli snížené o hodnotu uhrazenou za zpracování zboží v průběhu jeho cesty po opuštění tuzemska. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho odeslání z ČR. Stejně tak zbožový kód musí odpovídat stavu a povaze tohoto zboží v době jeho odeslání z ČR.

152) Pro jiné transakce než prodej nebo nákup musí být hodnota odesílaného nebo přijatého zboží určena tak, jako by se o jeho prodej nebo nákup jednalo. Do Intrastatu vykazovaná hodnota se musí stanovit zejména podle proforma faktury nebo podobného cenového dokladu s reálnou hodnotou odpovídající uvedenému pravidlu, nebo podle stejného či podobného zboží odesílaného i přijímaného v přibližně stejné době (cca půl roku). Použít lze i kvalifikovaný odhad, jehož výsledkem bude částka za kolik by se prodalo či koupilo ohodnocované zboží v případě, že by bylo předmětem obchodu. Přímé obchodní náklady spojené s přijetím takového zboží zpravodajská jednotka do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává.

Poznámka:

Použití údaje z proforma faktury, balicího listu nebo podobného dokladu, pro vykázání hodnoty zboží do Intrastatu, je možné jen v případě, že na těchto dokladech je uvedena reálná hodnota oceňovaného zboží, odpovídající pravidlu, že to má být hodnota, za kterou by se zboží prodávalo nebo kupovalo, pokud by bylo předmětem obchodu.   

153) Za jiné transakce než je prodej se považují všechny případy bezúplatného odeslání nebo přijetí zboží, včetně takových, kdy si zpravodajská jednotka přemísťuje svůj majetek do nebo z jiného členského státu, třeba za účelem zpracování dle smlouvy nebo nejistého prodeje, dočasně odesílá či přijímá zboží k uskladnění, pronájmu nebo k zapůjčení  na dobu delší než 24 měsíců, stejně jako poskytuje-li nebo přijímá bezplatně různé dary, náhradní díly nebo propagační materiál.

154) Pokud jde o odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboží přijatého ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboží zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při přijetí zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota.

155) Zboží přijaté po jeho zpracování dle smlouvy se do Intrastatu vykazuje s hodnotou, která musí obsahovat hodnotu zboží odeslaného ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboží jeho zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při odeslání zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota.

156) Při odesílání nebo přijetí zboží, za které není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při transakcích s odpady), se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu číslice nula. Místo fakturované hodnoty se do Výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboží, za které by běžně dodavatel navíc odběrateli i platil, poskytováno bezplatně.

Poznámka:

Ve všech případech, ve kterých se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu pro Intrastat nula a jedná se o zboží, za které je, nebo by bylo, prodávajícím placeno kupujícímu, se do  Výkazu  musí uvést kód zvláštního druhu zboží „ZO“ (viz část 18.4. příručky).

157) Při zpětném odesílání nebo při zpětném přijetí zboží, které je vraceno do jiného členského státu nebo do ČR  a nejedná se o vrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy (po jeho zušlechtění), se do Výkazu pro Intrastat uvádí jako fakturovaná hodnota stejná hodnota, jaká byla vykázána v Intrastatu při původním přijetínebo odeslání následně vraceného zboží. To se týká například i zboží přijatého na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům vraceno zpět jeho vlastníkovi nebo zboží vraceného z důvodů reklamace jeho kvality.

158) Fakturovaná hodnota v Kč vykazovaná do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém náhradním zboží, je-li stejného druhu a provedení jako zboží původní, musí být také totožná s hodnotou v Kč uvedenou do Výkazu pro Intrastat při původní dodávce zboží, za které je náhrada poskytována.

Poznámka:

Poskytne-li prodávající kupujícímu za reklamované zboží náhradou zboží jiného druhu a provedení než bylo zboží původně dodané (například za vadné chladničky dodá náhradou v jejich hodnotě nové pračky), náhradní zboží je třeba do Intrastatu vykázat s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

159) Při odesílání nebo přijetí nosičů informací, obsahujících data nebo instrukce, je součástí fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu i cena na nosiči nahraných těchto dat nebo instrukcí (zboží se zařazuje pod kód nosiče informací). Za nosiče informací se považují nejen CD-ROM, DVD, paměťové karty, paměťové disky a podobné nosiče pro zařízení na zpracování dat, ale například i plány a filmy obsahující informace nebo diskety a pásky s audionahrávkami – viz též část „Software, plány a korespondence“ této příručky.

160) V případě, že zásilka zboží, o kterém se vykazují údaje do  Intrastatu, obsahuje více druhů zboží, jejichž hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboží, fakturovaná hodnota pro každý vykazovaný zbožový kód (příslušnou větu či řádek ve Výkazu) se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem hodnot jednotlivých druhů zboží.

161) Pokud je faktura vystavena na více druhů zboží, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, každá podpoložka zboží je zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboží je zde vyjádřena jen celkově souhrnnou částkou za všechno uvedené zboží, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoložkám zboží podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboží uvedené na faktuře měrná jednotka stejná.

162) Fakturovaná hodnota zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí vždy v celých Kč zaokrouhleně směrem nahoru bez interpunkčních znamének, bez desetinných míst a bez označení „Kč“.

163) Pro přepočet fakturované hodnoty v cizí měně na Kč se používá  kurz devizového trhu stanovený pro celní účely na příslušné referenční období (kalendářní měsíc za který jsou údaje do Intrastatu vykazovány) . Tento kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství, je zveřejňován na internetových stránkách Celní správy ČR na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“ v části „Kurzovní lístky“ pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Při výběru příslušného kurzu je nutné věnovat pozornost správnému zadání roku a měsíce, pro který je kurz požadován a který musí odpovídat referenčnímu období (s potvrzením „Zobraz platný kurz“). Na internetové stránky Celní správy ČR s kurzovním lístkem lze přímo přejít z internetových stránek ČSÚ ( www.czso.cz) v části „Intrastat“ nebo kliknutím na poznámku „Další kurzy…“ na hlavní stránce Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz). Kurzy EUR a USD zveřejňované na hlavní stránce Celní správy ČR odpovídají kurzům platným  v kalendářním měsíci, ve kterém je hlavní stránka prohlížena. Pro vyhotovení Výkazu pro Intrastat počátkem měsíce následujícího po referenčním období nejsou tyto kurzy v naprosté většině případů správné.   Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totožné s kurzy pro přepočet hodnot v  cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení  (JSD). K použití kurzů pro přepočet hodnot viz též část „Kurz pro přepočet hodnoty“ této příručky.

164) Fakturovaná hodnota uváděná do Výkazu pro Intrastat nemůže být nikdy minusová. Nulu namísto fakturované hodnoty připadá v úvahu vykázat do Intrastatu jen za zboží prodávané s opačnou platbou (viz odst. 155 této příručky) nebo v souvislosti s vyznačením kódu povahy transakce začínajícího číslem „8“ (viz část „Dodávky celků se souhrnou fakturací“ této příručky).

zpět na začátek kapitoly

Kurz pro přepočet hodnoty

165) Kurzy, které se používají pro přepočet údajů o hodnotě zboží v cizí měně na koruny české pro uvedení požadovaných údajů o částkách fakturovaných hodnot do Výkazů pro Intrastat, se určují dle ustanovení článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství. Tyto kurzy jsou zveřejňovány na internetových stránkách Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“, v části „Kurzovní lístek“  pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Kurzovní lístek na stránkách Celní správy ČR  je možné si otevřít i odkazem na „Kurzy cizích měn“ z části „Intrastat“ v oddíle „Další kompetence“ i označením přímého odkazu s názvem „Kurzy pro přepočet fakturované hodnoty“ na internetových stránkách Českého statistického úřadu ( www.czso.cz) v části „Intrastat“. Navíc je na úvodní stránce webu Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz) uváděn kurz EUR a USD a po kliknutí na odkaz „Další kurzy“ se lze také dostat k měsíčním kurzům pro výpočet cla a ostatních poplatků, to znamená i kurzům potřebným pro Intrastat.    

166) Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totožné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD) a používají se vždy tak, jak jsou zveřejněny, to znamená v rozsahu se třemi desetinnými místy. Platnost používaných kurzů se musí rovnat kalendářnímu měsíci (referenčnímu období), za který jsou údaje do Intrastatu vykazovány.

167) Pro zjištění správného kurzu v kurzovním lístku zveřejněném na webových stránkách Celní správy ČR je proto třeba v okénku s označením „Měsíc:“ nastavit měsíc shodný s referenčním obdobím, za které jsou údaje vykazovány a nastavení tohoto měsíce potvrdit kliknutím na „Zobraz platný kurz“.

Poznámky:

  1. Věnovat pozornost zobrazení platnosti kurzovního lístku je nutné hlavně při uvádění údajů do Výkazu pro Intrastat začátkem měsíce následujícího po měsíci, který je referenčním obdobím.
  2. Aktuálně zveřejněné kurzy EUR a USD na úvodní webové stránce Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz) nelze proto použít  pro přepočet fakturované hodnoty uváděné do Výkazů pro Intrastat, pokud se přepočet provádí až po skončení referenčního období (počátkem následujícího kalendářního měsíce).
  3. Kurzy měn bývají zveřejněny na více stránkách, v kterých se listuje kliknutím na označení příslušné stránky na konci tabulky kurzů. 

 Příklad:

Při vyplňování Výkazu  dne 9. března 2011 za referenční období měsíce února 2011 (s údaji o zboží odeslaném  a přijatém v únoru 2011) je nutné v okénku nad kurzy jednotlivých měn v kurzovním lístku změnit označení aktuálního měsíce března na měsíc únor, kliknout na „Zobraz platný kurz“ a následně si zkontrolovat, zda se příslušně změnil nejen nadpis platnosti v horní části kurzovního lístku z měsíce března na únor (za dvojtečkou po nadpisu „Kurzy platné na“), ale i výše kurzů.

168) V případě, že v průběhu sledovaného období dojde mimořádně ke změně výše zveřejněného kurzu, použije se kurz, který byl zveřejněn na internetových stránkách GŘC v den, kdy je třeba příslušný kurz použít pro přepočet nebo stanovení fakturované hodnoty. Není rozhodující, zda kurz pro přepočet má být použitý v den, kdy byl zjištěn přímo pro vyplnění údajů do Výkazu nebo pro uložení údajů do vlastní evidence za účelem jejich následného použití při zpracování Výkazu. Při použití určitého kurzu v průběhu měsíce pro svou evidenci, nebo při průběžném vyplňování Výkazu, se již nemusí měnit výše přepočtených hodnot, dojde-li v dalších dnech v daném měsíci ke změnám v kurzovním lístku. To samozřejmě za předpokladu již uvedeného výše, že pro údaje uváděné do Výkazu pro Intrastat se vždy musí použít přepočítací kurz platný pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném Výkazu. Proto při vyhotovování Výkazu až počátkem měsíce následujícího po sledovaném období, je nutné vždy použít kurz zveřejněný na internetových stránkách GŘC s platností pro poslední den měsíce, který byl referenčním (sledovaným) obdobím.

Příklady:

  1. Je-li vyhotovován Výkaz za měsíc srpen 7. září, použije se kurz, který platil 31. 8.
  2. Jsou-li v kurzovním lístku v jednom měsíci uvedeny dva kurzy pro příslušnou měnu, jeden s platností od 1. a druhý třeba od 15., hodnoty, které byly do 15. přepočteny podle prvního kurzu, se již podle druhého následně nemusí opravovat.

169) Použití přepočítacích kurzů platných pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném Výkazu, je třeba dodržovat i v případech dodatečných oprav nebo úprav údajů vykazovaných do Intrastatu. Pro tento účel  je možné na internetových stránkách GŘC získat i kurzy z předchozích měsíců.

zpět na začátek kapitoly

Zpracování dle smlouvy (tzv. zušlechtění)

170) Zpracováním dle smlouvy se rozumí dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho přepracování. S přijetím nebo odesláním zboží ke zpracování dle smlouvy, které se často nepřesně označuje jako zušlechtění, není spojena změna jeho vlastníka. Podle předpisů o DPH je takové přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy uskutečňováno za účelem poskytnutí služby, kterou je provedení práce na movité věci.

171) Za zpracování dle smlouvy se považují zejména výrobní a podobné operace, při kterých vzniká nový nebo skutečně vylepšený výrobek, který se velmi často zařazuje pod jiný kód kombinované nomenklatury než zboží určené k tomuto zpracování, i když to není podmínkou.

172) Cílem zpracování dle smlouvy musí být výroba nového nebo skutečně vylepšeného výrobku pomocí operací, jakými jsou zejména přeměna, montáž, vytvoření, renovace apod., ne pouhé balení, třídění, kontrola, testování zboží a podobné operace.

173) Při dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, že zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v jiném členském státě nebo v ČR a nezmění se  vlastník dočasně odeslaného nebo přijatého zboží.

174) Za zpracování dle smlouvy se ale nepovažuje dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho opravy nebo údržby, kterými se rozumí uvedení výrobku do jeho původního stavu nebo stavu podobného původnímu, ve kterém má výrobek opět plnit svoji původní funkci. Přitom není rozhodující, zda se jedná o opravu nebo údržbu neplacenou nebo prováděnou za úplatu. Mezi takové operace patří například i ostření, kalibrace nebo seřízení, pokud není součástí výroby nového nebo skutečně vylepšovaného výrobku.

Příklad:

Naostření používáním ztupeného nože se považuje za jeho údržbu, první naostření nového nože v rámci jeho výroby je  zpracováním dle smlouvy.

175) Zboží přijaté nebo odeslané ke zpracování dle smlouvy se vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „41“ nebo „42“ a s hodnotou určenou stejně jako u jiného bezúplatně přijatého nebo odeslaného zboží (viz odstavec 152 této příručky). Výběr kódu „41“ nebo „42“ se odvozuje od předpokladu, zda se dočasně přijaté zboží ke zpracování dle smlouvy po provedení zpracovatelské operace nebo operací má vrátit zpět do státu, odkud bylo ke zpracování přijato nebo se mají zpracované výrobky odeslat do státu, který není totožný se státem odeslání zboží určeného ke zpracování. 

176) Zboží vracené zpět po zpracování dle smlouvy, které prošlo jednou nebo více zpracovatelskými operacemi, se do Intrastatu vykazuje  s kódem povahy transakce „51“ nebo „52“ a s celkovou hodnotou, kterou má zpracovaný (zušlechtěný) výrobek. Vykazovaná hodnota by se tak měla rovnat součtu hodnoty dočasně přijatého nebo dočasně odeslaného zboží ke zpracování a hodnoty, kterou zpracovatel fakturuje odběrateli zpracovaného výrobku za jeho zpracování a případné jím poskytnuté přídavky ke zboží. Výběr kódu „51“ nebo „52“ je dán skutečností, zda se zpracovaný výrobek vrací zpět do státu, odkud bylo dočasně přijato zboží ke zpracování dle smlouvy nebo se odesílá do státu jiného.

Poznámka:

Jak kódu povahy transakce „51“ tak i „52“ může proto předcházet, jako kód povahy  transakce zboží přijatého ke zpracování dle smlouvy, kód „41“ i „42“.

177) Vrácení zboží určeného ke zpracování dle smlouvy, pokud neprošlo žádnou zpracovatelskou operací (ze zpracování sešlo nebo nebylo ke zpracování vhodné), se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „49“, a stejně jako jiné vracené zboží s hodnotou, se kterou bylo do Intrastatu vykázáno při přijetí nebo odeslání ke zpracování dle smlouvy (viz též odst. 156 a část „Vracené a náhradní zboží v rámci zpracování dle smlouvy“ této příručky).

zpět na začátek kapitoly

Dodávky celků se souhrnnou fakturací (kód povahy transakce „80“)

178) Kódem povahy transakce „80“ se označuje odeslání nebo přijetí stavebního materiálu a zařízení, které jsou součástí dodávky celé stavby a nejsou samostatně fakturovány. To znamená, že je pro ně  vystavena souhrnná faktura zahrnující celkovou hodnotu zboží zařazovaného do různých kódů kombinované nomenklatury a  dopravovaného většinou ve více zásilkách i v průběhu několika sledovaných období. Jedná se o případy, ve kterých  za jednotlivá sledovaná období nelze ze souhrnné faktury za celý investiční nebo podobný celek určit příslušné hodnotové údaje ke každému vykazovanému kódu kombinované nomenklatury. Bývá to zejména při dohodnuté souhrnné fakturaci za určité časové období (např. čtvrtletně) nebo za část dodaného celku (např. po ukončení dodávek na hrubou stavbu, technologického zařízení apod.).

179) Kódem povahy transakce „80“ se označuje možnost uvádět do Výkazu údaje o fakturované hodnotě souhrnně za více referenčních období a jen v tom měsíci, ve kterém došlo k částečné nebo úplné souhrnné fakturaci ceny. Tyto hodnotové údaje ze souhrnné faktury je navíc možné uvést ke kterémukoliv kódu kombinované nomenklatury, kterým je vykazováno odeslání nebo přijetí zboží z této transakce. U ostatních kódů kombinované nomenklatury a v jiných sledovaných obdobích se uvádějí do Výkazů namísto údajů o fakturovaných hodnotách nuly.

180) Zjednodušený a souhrnný způsob vykazování hodnot o odeslaném nebo přijatém zboží, označovaný kódem povahy transakce „80“, nevylučuje současně možnost využití příslušných ustanovení o zvláštních pohybech zboží se zjednodušeným postupem při zařazování komponentů kompletního průmyslového celku (viz též část 18.5. této příručky).

181) Údaje o vráceném zboží, vykázaném do Intrastatu při jeho původním odeslání nebo přijetí s kódem povahy transakce „80“, se uvádějí do Výkazu s kódem povahy transakce „82“, údaje o poskytnutí náhradního zboží za to, které bylo původně vykázáno s kódem „80“ se označují kódem „83“. I při použití kódů „82“ a „83“ je možné do Výkazu uvést jako fakturovanou hodnotu zboží nulu, pokud s ohledem na souhrnnou fakturaci nelze pro jednotlivé druhy vráceného nebo náhradního zboží určit jejich hodnotu.

182) Kódem povahy transakce „80“, to je zjednodušeným souhrnným vykazováním údajů o hodnotách zboží, nelze označovat odeslání nebo přijetí zboží, pro které je možné stanovit  hodnotové údaje k uvedení  do Výkazů na základě výpočtu ze souhrnné faktury, například podle počtu měrných jednotek daného zboží, jeho hmotnosti apod.

Vykazování údajů o vráceném a náhradním zboží

Vracené a náhradní zboží v rámci jeho nákupu a prodeje

183) Pokud se zboží odeslané z ČR a vykázané do Intrastatu s kódem transakce začínajícím číslem „1“, vrací z jakýchkoliv důvodů zpět jeho dodavateli v rámci jedné obchodní operace, například ho kupující odmítá (chybný výrobek, nepříslušná dodávka, neschopnost poskytnutí náhrady apod.), zpětné přijetí zboží se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „21“ a s původní fakturovanou hodnotou, která byla vykázána při odeslání zboží. Původní Výkaz o odeslání s kódem transakce začínajícím číslem „1“ se při vrácení zboží neopravuje, i když je vracena pouze část odeslané zásilky nebo je uskutečněn dobropis za vrácené zboží (viz též část 19.5. této příručky).

184) Vrací-li se z jakýchkoliv důvodů zpět zboží vyvezené z ČR mimo území EU a vykázané do Intrastatu při jeho odeslání s kódem povahy transakce „91“, do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se vykáže s kódem povahy transakce „29“. To samozřejmě pouze v případě, že i při zpětném dovozu bylo propuštěno před jeho přijetím v ČR do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě EU.

Poznámky:

  1. S kódem povahy transakce „29“ se do výkazu pro Intrastat uvede vrácení  zboží, které zpravodajská jednotka vyvážela mimo území EU (do státu, který není členem EU), do výkazu pro Intrastat vykázala tento vývoz s kódem povahy transakce „91“ a ke zpětnému přijetí takového zboží  došlo  před jeho přechodem přes vnější hranici EU (fakticky nebylo z EU ještě vyvezeno).
  2. Stejně tak se ale použije kód povahy transakce „29“ v případě vykázaní údajů o zpět dovezeném zboží, které bylo při vývozu vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, dopraveno  mimo území EU (překročilo vnější hranici EU) a při zpětném dovozu bylo do celního režimu volného oběhu propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU před jeho zpětném přijetí do ČR.
  3. Zboží, které je zpět dováženo ze státu, který není členským státem EU, a propouštěno do celního režimu volného oběhu je celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje.

185) Vrácení zboží, které bylo přijato z jiného členského státu a vykázáno do Intrastatu s kódem transakce začínajícím číslem „1“, se uvádí do Výkazu o odeslaném zboží s kódem transakce „21“ a s hodnotou, která byla hlášena do Intrastatu o přijetí tohoto zboží. Není přitom rozhodující z jakých důvodů je zboží kupujícím vraceno (vadná dodávka, zboží kupujícímu nepatřící apod.). Při vykazování údajů do Intrastatu o vráceném zboží musí být jeho hodnota totožná s tou , která byla vykázána při jeho původním odeslání nebo přijetí, i když ve skutečnosti například vracené reklamované zboží má skutečnou hodnotu podstatně nižší. Původní Výkaz o přijetí zboží s kódem transakce začínajícím číslem „1“ se na základě skutečného vrácení zboží neopravuje, a to ani když je zpět přijata pouze část dříve odeslané zásilky nebo je za vrácené zboží zpět dobropisována jeho fakturovaná hodnota.

186) Vrací-li se z jakýchkoliv důvodů zpět zboží dovezené do ČR ze státu, který není členem EU a přijetí takového zboží bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ (do celního režimu volného oběhu bylo před jeho přijetím do ČR propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU), do výkazu pro Intrastat o zpětném odeslání zboží z ČR se vykáže s kódem povahy transakce „29“. Pouze však v případě, že ke zpětném vývozu  bylo nebo bude předmětné zboží  propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU po jeho odeslání z ČR.

Poznámka:

Zboží, které je do státu, který není členským státem EU, propouštěno ke zpětnému vývozu  celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje.

187) Zboží vyvážené do státu, který není členským státem EU, nebo dovážené z takového státu, o kterém se údaje do Intrastatu nevykazovaly, protože o propuštění takového zboží bylo rozhodnuto celními orgány v ČR, se při jeho zpětném přijetí nebo zpětném odeslání vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „99“.   To samozřejmě za podmínky, že se mají údaje o takovém vrácení do  Intrastatu uvádět, protože k propuštění zboží celními orgány dochází mimo území ČR.

188) Pro vykázání údajů do Intrastatu o vráceném nebo náhradním zboží v případech, pro které není určen některý z kódů povahy transakce označující toto vrácení nebo poskytnutí náhradního zboží (21, 22, 23, 29, 49, 59, 82, 83) se používá stejný kód jako při původní transakci, například označené kódem „30“ nebo kódem začínajícím číslem 9. I když se samotné vrácení zboží do Intrastatu vykazuje  pod stejným kódem povahy transakce jako původní odeslání nebo přijetí zboží (stejně jako následné zboží náhradní), údaje uvedené v původním výkazu se v důsledku vrácení zboží anebo poskytnutí náhradního zboží neopravují. Rovněž musí být v těchto případech při vykazování údajů do Intrastatu o vráceném zboží  jeho hodnota totožná s tou , která byla vykázána při jeho původním odeslání nebo přijetí, i když ve skutečnosti například vracené reklamované zboží má skutečnou hodnotu podstatně nižší.

Poznámka:

Vrácení zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo v předchozích letech vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“ se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „21“.

189) Zboží odesílané nebo přijímané náhradou za zboží vrácené a vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“ se vykazuje jak při odeslání, tak při přijetí, s kódem transakce „22“ a se stále stejnou hodnotou, která byla vykázána do Intrastatu při původní dodávce zboží  (vykázané s kódem transakce začínajícím číslem „1“), tak i při jeho vrácení (s kódem transakce „21“).

Poznámky:

  1. Odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“, se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „22“ nebo „23“.
  2. Odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „91“, se do výkazu pro Intrastat uvádí se stejným  kódem povahy transakce „91“.

190) V případech, kdy je zboží vracené zpět, většinou z důvodů reklamace jeho vady, do Intrastatu vykázané s kódem transakce „21“ a prodávající následně vyřídí danou reklamaci opravou vráceného výrobku, je nutné přijetí nebo odeslání takového zboží po jeho opravě vykázat do Intrastatu s kódem povahy transakce „22“. I když se vlastně zpět odesílá zboží po jeho opravě, vykazuje se jako zboží náhradní, protože nebylo k takové opravě odběratelem vráceno.

191) Dojde-li k odmítnutí vráceného zboží vykázaného již do Intrastatu s kódem transakce „21“ (například nebyla uznána vada zboží, která byla důvodem jeho vrácení) a původně prodané a následně vrácené zboží je opět odesíláno jeho odběrateli nebo přijímáno zpět jeho odběratelem, je třeba ho znovu uvést do Výkazu, ale s kódem povahy transakce „22“, jako by se jednalo o zaslání náhrady za vrácené zboží.

192) S kódem transakce „23“ se do Výkazu uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží reklamované, které ale kupující prodávajícímu v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy vůbec zpět nevrací. To znamená, že dostane náhradu za zboží z vadného plnění smlouvy, které si ponechá a nevrací je zpět prodávajícímu (např. je sám nechá znehodnotit).

193) Naopak zboží, které je vraceno zpět v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy s předpokladem, že bude opraveno a po opravě vráceno jeho odběrateli, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz též část 6.4. této příručky). Do Výkazů se také vůbec neuvádějí údaje o zboží, které bylo vráceno za účelem opravy a je opět odesíláno jeho odběrateli bez provedení zamýšlené opravy (z  opravy sešlo). Je-li oprava zajištěna dodávkou zastupitelného zboží stejného druhu, jako by bylo zboží přijaté k opravě po jejím provedení, vrácení takového zboží jeho odběrateli se do Intrastatu také nevykazuje. To platí i pro případy, kdy k dodání  zastupitelného zboží dojde dříve než  k vrácení zboží k opravě.

194) Rozhodující pro nevykázání nebo vykázání údajů o vráceném zboží do Intrastatu je znalost a předpoklad zpravodajské jednotky o skutečnosti, zda zboží je vraceno k opravě (nevykazuje se) nebo za účelem jeho výměny za náhradní zboží  nebo pro dobropis či zrušení fakturace za ně (vykazuje se s kódem transakce „21“).

zpět na začátek kapitoly

Vracené a náhradní zboží v rámci zpracování dle smlouvy

195) Zboží přijímané zpět do ČR po zpracování dle smlouvy, tzn. pokud prošlo zpracovatelskou operací, se označuje vždy kódem transakce „51“. Přičemž není rozhodující, zda se jedná o vrácení zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku, nebo se zpět přijímají odpady či zbytky vzniklé při zpracování. Stejně tak se do Intrastatu vykazují odpady, či zbytky vzniklé při zpracování pod stejným kódem povahy transakce jako zpracovaný (zušlechtěný) výrobek, pokud se jeho odeslání označuje kódem povahy transakce „51“ nebo „52“.

196) Zboží, které bylo odesláno nebo přijato ke zpracování dle smlouvy a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „41“ nebo „42“, se při zpětném přijetí nebo zpětném odeslání, před kterým vůbec neprošlo zpracovatelskou operací, vykazuje do Intrastatu s kódem transakce „49“ (například při vrácení suroviny, kterou objednatel zpracování zaslal zpracovateli a ten ji s ohledem na její kvalitu při zpracování nemůže použít). Kód transakce „41“ nebo „42“ se použije také pro vykázání náhradního odeslání nebo přijetí za zboží, které nemohlo být při zpracování použito, a to bez ohledu na to, zda původně odeslané nebo přijaté a ke zpracování nevhodné zboží bylo vráceno zpět nebo ne (například se v místě provádění zpracovatelské operace zlikvidovalo).

197) Pokud zboží, které bylo odesláno nebo přijato po provedení zpracovatelské operace a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „51“ nebo „52“, je vraceno zpět zpracovateli (například z důvodů reklamace kvality zušlechtění), jeho zpětné odeslání i přijetí se do Intrastatu uvádí s kódem transakce „59“. Zaslání náhradního zboží za takto vrácené zboží se označuje kódem transakce „51“ nebo „52“. Kód transakce „51“ nebo „52“ se použije rovněž při zaslání náhradního zboží za zboží původně odeslané nebo přijaté po zpracování dle smlouvy s kódem transakce „51“ nebo „52“, i když se původní zboží zpět od objednatele zpracování nevrátilo.

198) Do Intrastatu vykazovaná hodnota zboží určeného ke zpracování dle smlouvy se určuje stejně jako pro jiné bezúplatně dodávané zboží. Jeho hodnota se má rovnat hodnotě, kterou by mělo, pokud by bylo předmětem nákupu nebo prodeje. Se stejnou hodnotou se takové zboží vykazuje do Intrastatu v případě, že je vraceno zpět (s kódem povahy transakce „49“).

199) Do Intrastatu vykazovaná hodnota zboží, které prošlo jednou nebo více zpracovatelskými operacemi a je vraceno zpět ve formě tzv. zušlechtěných výrobků (s kódem povahy transakce „51“ nebo „52“), má odpovídat hodnotě zboží po jeho zpracování. Proto je součtem hodnoty fakturované zpracovatelem za provedení prací a případně jím přidané přídavky a hodnoty vykázané do Intrastatu při odeslání nebo přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy.

200) Jak je také uvedeno výše v poznámce ke kódům povahy transakce 41 až 59 (část „Kód povahy transakce“ této příručky),  zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci)  prováděné s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku podle kódů kombinované nomenklatury. Nepatří sem ale operace prováděné v rámci oprav a údržby zboží  ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a  podobných jednoduchých operací.

zpět na začátek kapitoly

Zboží dodávané s instalací nebo montáží

201) Do Výkazů pro Intrastat se uvádějí i údaje o zboží, které je odesíláno nebo přijímáno s instalací nebo montáží. Bez ohledu na způsob jak je taková obchodní operace uváděna a zahrnována do přiznání k DPH, do Výkazů se odeslání i přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montáží vykazuje s hodnotou, do které se nezahrnuje cena za instalaci nebo montáž. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se pro účely vykazování do Intrastatu považuje proto pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi (viz též odst. 145 této příručky).