Vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky (práva duševního vlastnictví)

Dokument přináší náhled do problematiky věcí nehmotných, a to s důrazem na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Úvodní část je věnována nové úpravě nehmotných věcí a systematickému rozčlenění práv průmyslového vlastnictví. Následují podrobné informace k problematice ochrany vynálezů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek. Pojednána jsou rovněž další práva průmyslového vlastnictví (mj. biotechnologické vynálezy, označení původu, zeměpisná označení), stejně jako základní informace o řízení s těmito právy spojenými a o souvisejících poplatcích.



Podrobný obsah dokumentu

  • Věci nehmotné a práva duševního vlastnictví
  • Vynálezy (co nemůže být vynálezem, účinky patentu)
    • Řízení o udělení patentu
    • Nakládání s patentem
    • Platnost patentu, zánik patentu, poplatky, patentový rejstřík
  • Užitné vzory
    • Co nemůže být technickým řešením
    • Která technická řešení nelze chránit užitným vzorem
    • Účinky užitného vzoru
    • Přihláška technického řešení
    • Hlavní rozdíly mezi patenty a užitnými vzory
    • Správní poplatky související s užitnými vzory
  • Průmyslové vzory
    • Ochrana průmyslového vzoru (poplatky)
    • Právo k průmyslovému vzoru
    • Účinky zapsaného průmyslového vzoru
    • Přihláška průmyslového vzoru, rejstřík
    • Zánik a výmaz průmyslového vzoru
  • Ochranné známky
    • Důvody odmítnutí ochrany označení
    • Práva z ochranné známky
    • Přihláška ochranné známky
    • Doba platnosti ochranné známky
    • Nakládání s ochrannou známkou
    • Kolektivní ochranné známky
    • Mezinárodní přihláška ochranné známky
    • Správní poplatky
  • Další práva průmyslového vlastnictví
    • Topografie polovodičových výrobků
    • Biotechnologické vynálezy
    • Dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin
    • Označení původu a zeměpisná označení

Věci nehmotné a práva duševního vlastnictví

Občanský zákoník z roku 1964 účinný do 31. prosince 2013 existenci nehmotných věcí vůbec nepřipouštěl. Věcmi v právním smyslu tak mohly být pouze věci hmotné, což však v praxi vyvolávalo určité problémy a v konečném důsledku musela být tato konstrukce do určité míry ve zvláštních zákonech obcházena. Kromě tradičních kategorií práv věcných a závazkových se tak vytvořila ještě zvláštní kategorie práv, pro kterou se ustálilo označení „nehmotné statky“. Pro tato práva se pak vžil také termín „práva duševního vlastnictví“ (intellectual property).

Práva duševního vlastnictví lze rozdělit do několika příbuzných skupin. První z nich bývá označována jako práva k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a zahrnuje práva průmyslová (právo k vynálezu, k užitnému vzoru, k průmyslovému vzoru) a právo autorské.

Vedle skupiny práv k výsledkům duševní tvůrčí činnosti stojí práva k výsledkům netvůrčí povahy, kam patří většina práv souvisejících s právem autorským (např. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu, právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání) a skupina práv na označení, která zahrnuje ochranné známky, právo k označení původu a právo k zeměpisnému označení.

Jako poslední skupina práv duševního vlastnictví bývala někdy uváděna tzv. všeobecná osobnostní práva, upravená občanským zákoníkem, která náleží každému jedinci – fyzické osobě.

Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 již výše uvedenou konstrukci výlučně hmotných věcí opouští. Nově je věcí v právním smyslu „vše, co je rozdílné od člověka a slouží potřebě lidí“ (s výjimkou živých zvířat). Věci jsou nyní výslovně rozděleny na hmotné a nehmotné, přičemž nehmotnými věcmi zákon označuje práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dříve poněkud výlučná skupina práv průmyslového vlastnictví se nyní stává součástí mnohem širšího okruhu věcí nehmotných. I přes novou koncepci však není důvod předpokládat, že by měla systematika práv duševního vlastnictví doznat výrazných změn a můžeme z ní tedy vycházet i nadále.

Přehled systému duševního vlastnictví
Práva k výsledkům 
tvůrčí činnosti
  • práva průmyslová (právo k vynálezu, k užitnému vzoru, k průmyslovému vzoru, aj.)
  • právo autorské
Práva k výsledkům netvůrčí povahy
  • právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
  • právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
  • právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání aj.
Práva na označení
  • právo k ochranné známce
  • právo k označení původu
  • právo k zeměpisnému označení
Všeobecná práva osobnostní
  • právo na ochranu osobnosti, které zahrnuje zejména právo na ochranu života, zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem