Následují podrobné informace k problematice ochrany vynálezů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek. Pojednána jsou rovněž další práva průmyslového vlastnictví (mj. biotechnologické vynálezy, označení původu, zeměpisná označení), stejně jako základní informace o řízení s těmito právy spojenými a o souvisejících poplatcích.

Věci nehmotné a práva duševního vlastnictví

Práva duševního vlastnictví lze rozdělit do několika příbuzných skupin. První z nich bývá označována jako práva k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a zahrnuje práva průmyslová (právo k vynálezu, k užitnému vzoru, k průmyslovému vzoru) a právo autorské.

Vedle skupiny práv k výsledkům duševní tvůrčí činnosti stojí práva k výsledkům netvůrčí povahy, kam patří většina práv souvisejících s právem autorským (např. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu, právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání) a skupina práv na označení, která zahrnuje ochranné známky, právo k označení původu a právo k zeměpisnému označení.

Jako poslední skupina práv duševního vlastnictví bývala někdy uváděna tzv. všeobecná osobnostní práva, upravená občanským zákoníkem, která náleží každému jedinci – fyzické osobě.

Občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 definuje za věc v právním smyslu „vše, co je rozdílné od člověka a slouží potřebě lidí“ (s výjimkou živých zvířat). Věci jsou výslovně rozděleny na hmotné a nehmotné, přičemž nehmotnými věcmi zákon označuje práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.

Dříve (za úpravy občanského zákoníku z roku 1964) poněkud výlučná skupina práv průmyslového vlastnictví je aktuálně součástí mnohem širšího okruhu věcí nehmotných. I přes současnou koncepci však není důvod předpokládat, že by měla systematika práv duševního vlastnictví doznat výrazných změn, a můžeme z ní tedy vycházet i nadále.

Přehled systému duševního vlastnictví

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.