English version
Dále odpovědnost za vady, odstupné v závazkových vztazích, pojištění právní ochrany, žaloby a žalobní právo, smlouva o obchodním zastoupení a problematika outsourcingu.
Související právní předpisy:
Související právní průvodci:
- Elektronický obchod
- Nadnárodní formy společností
- Obchodní korporace – založení a vznik
- Obchodní korporace – zrušení
- Obchodní podmínky
- Obchodní společnosti – změny
- Obchodní tajemství
- Odpovědnost statutárního orgánu
- Odpovědnost za přestupky podle nového přestupkového zákona
- Podnikání a společné jmění manželů
- Podnikání zahraničních osob v ČR
- Podnikatelská seskupení
- Pojistné smlouvy
- Pohledávky
- Přeměny obchodních korporací
- Přestupky a správní delikty v podnikání
- Převody majetkové účasti v obchodních společnostech
- Smlouvy
- Smlouvy uzavírané podnikateli
- Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
- Veřejné zakázky
- Vymahatelnost pohledávek
- Zajištění závazků
- Živnosti
Pojem obchodního práva
Spolu s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) od 1. 1. 2014 došlo k zániku dvojkolejnosti závazkových vztahů, kdy se rozlišovalo, zda se právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nebo zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a to podle toho, mezi jakými subjekty právní vztah vzniká. Obchodní právo tak můžeme nově označit za speciální soubor právních norem, které upravují tři základní okruhy otázek:
- postavení podnikatele,
- obchodní korporace,
- některé další vztahy s podnikáním související.
Jak již bylo řečeno, OZ nerozlišuje, zda právní vztah vzniká mezi podnikateli či nepodnikateli, není tedy již podstatné, jestli se právní vztah vztahuje k podnikání.
Porušení smluvních závazků
Nepříznivým právním důsledkům porušení smluvních závazků předchází OZ zejména institutem zajištění právních závazků. Cílem daného institutu je posílení hospodářského, popřípadě i procesního postavení subjektů oprávněných ze závazkového vztahu (věřitelů), jejich jistoty, že povinnosti subjektů povinných (dlužníků) budou splněny a práva věřitelů uspokojena řádně a včas. Tato vyšší míra jistoty je dosahována tím, že k původnímu závazku přistupuje nový zajišťovací vztah. Právní prostředky zajištění plní většinou dvě funkce, a to funkci zajišťovací a funkci uhrazovací. Zajištění závazkových vztahů upravuje OZ komplexně.
Pojem smluvních závazků a následky porušení smluvní povinnosti
Závazky jsou relativními právními vztahy, vztahy mezi individuálně určenými subjekty (v tomto smyslu se mluví také o právech osobních na rozdíl od práv věcných) a současně jsou právy majetkové povahy. Smluvní strany při uzavření smlouvy vzájemnou dohodou určují její obsah a vymezují vzájemná práva a povinnosti. Při včasném a řádném splnění závazků vyplývajících ze smlouvy dosahují obě smluvní strany účelu, pro který smlouvu uzavíraly.
Může však dojít k situaci, kdy některá ze smluvních stran poruší jednu nebo více povinností, které jí uzavřením smlouvy vznikly. V důsledku porušení primárních smluvních povinností dochází k modifikaci obsahu smlouvy a zpravidla vedle původních povinností a závazků přibývají porušující smluvní straně další sekundární povinnosti. Dochází k realizaci vztahů odpovědnosti.
V občansko-právních vztazích se uplatňuje několik druhů odpovědnosti. Nesplní-li dlužník svoji povinnost včas a řádně, dostává se v prvé řadě do prodlení a vzniká odpovědnost za prodlení. V případě prodlení může mít druhá smluvní strana (věřitel) právo na odstoupení od smlouvy, právo na smluvní pokutu, právo na zákonný nebo smluvní úrok z prodlení.
Dalším případem odpovědnosti je odpovědnost za škodu. Pokud dlužník poruší svoji primární smluvní povinnost, nastupuje i zde sekundární povinnost k náhradě škody, a to tehdy, jestliže v příčinné souvislosti s porušením primární povinnosti vznikne na straně věřitele majetková újma vyčíslitelná v penězích.
Pro případ vadného plnění smluvní povinnosti dlužník nese odpovědnost za vady. V takovém případě dlužníkovi vzniká povinnost vady odstranit dodáním náhradního plnění, výměnou plnění vadného za plnění bezvadné, opravou vadného plnění, poskytnutím slevy nebo strpěním odstoupení věřitele od smlouvy. Pro uplatnění práva z vadného plnění je nutné zjevnou vadu vytknout bez zbytečného odkladu poté, kdy bylo možné vadu zjistit, nejpozději však do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění, resp. do konce reklamační lhůty. Často dochází k případům souběhu jednotlivých druhů odpovědnosti.
OZ rovněž zavádí nově institut takzvané předsmluvní odpovědnosti. Jedná se o případy, kdy jedna ze stran jednajících o smlouvě ještě před uzavřením smlouvy jednání ukončí, aniž by k tomu měla spravedlivý důvod. Předpokladem pro vznik předsmluvní odpovědnosti je, že jednání mezi stranami dospělo tak daleko, že uzavření smlouvy se jevilo jako vysoce pravděpodobné. V takovém případě může pak poškozená strana žádat na druhé náhradu škody.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
