Covid-19 na Blízkém východě: příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie covidu-19 výrazným způsobem změnila naše nahlížení na mezinárodní obchodní systém a síť pozitivních a negativních závislostí mezi jeho aktéry. Pracovníci Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR proto připravují souhrn situace v jednotlivých zemích.

Přehled situace v jednotlivých zemích Blízkého východu:

Aktuální situace na Blízkém východě

První případ nákazy byl na Blízkém východě zaznamenán dne 29. ledna 2020 ve Spojených arabských emirátech (SAE). K 8. 10. 2020 bylo ve třinácti zemích regionu (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Irák, Stát Izrael, Jemen, Jordánsko, Libanon, Omán, Palestina, SAE, Saúdská Arábie a Sýrie) evidováno přes 1,6 mil. případů nákazy, z toho 1,4 mil. lidí se již vyléčilo a 20,7 tisíc lidí nákaze podlehlo. Mezi nejpostiženější země z hlediska celkového počtu nakažených patří nyní Irák (23,8 %), Saúdská Arábie (20,4 %), Stát Izrael (17,1 %) následované Katarem (7,7 %) a Kuvajtem (6,6 %).

Navzdory absenci plošného testování v některých teritoriích, kde panuje složitá bezpečnostní a ekonomická situace, včetně Jemenu a Sýrie, je Blízký východ co do počtu nakažených a zemřelých jednou z méně postižených částí světa. Je to dáno tím, že většina vlád včas mobilizovala národní zdroje a rychle přijala striktní plošná opatření. Mezi premianty boje s covidem-19 na Blízkém východě patří především Jordánsko a SAE. Právě tyto dvě země disponují nejenom moderně rozvinutými zdravotnickými systémy, ale také aktivně využívají proti koronavirové pandemii chytré technologie, ať už se jedná např. o použití robotů na diagnostikování nákazy v SAE či mobilních aplikací pro varování potencionálně nakažených v Jordánsku.

Předpokládá se, že ekonomické škody způsobené pandemií covidu-19 na Blízkém východě budou značné. Ekonomická a sociální rada OSN predikuje, že kvůli útlumu hospodářských aktivit, snížení zahraniční poptávky po zboží a službách, zastavení turistického ruchu a poklesu cen ropy na světových trzích se v mnoha zemích výrazně zvýší nezaměstnanost a uvrhne více než 8 milionů lidí do chudoby.

Ropná krize v první polovině roku 2020 rovněž tvrdě dopadla především na ekonomiky závislé na exportu nerostných surovin, včetně Iráku a Saúdské Arábie. Podle Mezinárodního měnového fondu by největší ekonomický propad měl nastat v Libanonu (-12 %), Izraeli (-6,3 %), Iráku (-4,7 %) a Kataru (-4,3 %). V roce 2021 by se hospodářský růst na Blízkém východě měl vrátit zpět do pozitivních čísel v průměru na úrovni +4,2 %.

I přes všechny výzvy, kterým Blízký východ čelí, se jedná o hospodářsky bohatý a kulturně rozmanitý region, který je tradičně v hledáčku českých exportérů a investorů. V roce 2019 dosáhl český export do zemí Blízkého východu hodnoty 59,3 mld. Kč. Za osm měsíců letošního roku český vývoz činil 33,7 mld. Kč, což představuje pokles o zhruba 9,8 % v porovnání s předchozím kalendářním obdobím.

Mezi nejdůležitější trhy dlouhodobě patří Izrael, SAE a Saúdská Arábie, kam souhrnně směřuje 80 % českého exportu. Zároveň je nutné dodat, že každá blízkovýchodní země má svá specifika a jednotlivé trhy nabízí odlišné příležitosti podle daného ekonomického sektoru, ať už to jsou inovace, vodohospodářství a zdravotnictví v Izraeli, energetika a kosmický program v SAE, obranný a těžební průmysl v Jordánsku či petrochemický průmysl a infrastruktura v Iráku.

Bližší informace jsou uvedeny v následujících příspěvcích popisující ekonomickou situaci ve vybraných blízkovýchodních zemích.

Zpět na začátek

Přehled situace v jednotlivých zemích

Irák

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 8. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Iráku evidováno 394 566 nakažených osob (z toho 323 815 vyléčených) a 9 683 úmrtí. Irák byl jednou z prvních zemí v regionu Blízkého východu zasažených nákazou.

Navzdory své otevřené hranici se sousedním Íránem, kde byl zaznamenán třikrát větší počet případů nákazy a úmrtí, šíření nákazy v Iráku až doposud probíhalo v poměrně stabilním tempu. Nejvíce nakažených přibylo v souvislosti s ukončením oslav svatého měsíce ramadán na konci května 2020.

Hospodářská situace v Iráku je v současné chvíli vážná, neboť Irák čelí kombinaci hned dvou krizí. Propad cen ropy na světových trzích v první polovině roku 2020 výrazně snížil výnosy z exportu této komodity, které tvoří až 90 % příjmů do iráckého státního rozpočtu. Pandemie covid-19 a s ní spojená omezení zároveň těžce zasáhly zejména sektory jako doprava, obchod, bankovnictví a náboženská turistika, které dohromady tvoří asi polovinu příjmů z neropných odvětví.

Podle prognóz Mezinárodního měnového fondu by se hospodářství Iráku mělo letos propadnout o přibližně 4,7 % a v roce 2021 by se ekonomický růst měl vyšplhat na vysokou úroveň +7,2 %, což by představovalo nejlepší výsledek mezi státy Blízkého východu.

Pokles ekonomické činnosti se projevil i ve výsledcích zahraničního obchodu mezi ČR a Irákem. Podle statistik se obrat vzájemné obchodní výměny tvořený především českým exportem do Iráku doposud snížil o zhruba 25 %.

Vládní reakce a opatření

Irácké úřady zavedly řadu opatření k omezení šíření covidu-19, včetně uzavření hranic, zrušení mezinárodních letů, omezení vnitřní veřejné dopravy a uzavření škol a univerzit. Celostátní karanténa a zákaz vycházení byly poprvé krátkodobě zavedeny dne 22. 3. 2020. V polovině června 2020 začal Irák postupně rušit omezení pohybu. Nyní stále platí částečný zákaz vycházení, především v nočních hodinách. Byla zavedena povinnost nošení roušek a dodržování rozestupů. Obchodní a nákupní centra, restaurace i hotely opět fungují a hraniční přechody i mezinárodní letiště jsou od 23. 7. 2020 otevřena. Není ale možné vstoupit na území Iráku za účelem cestovního ruchu.

Dne 7. 5. 2020 vyslovil irácký parlament důvěru nové irácké vládě pod vedením Mustafa al-Kadhimiho a jeho 15 novým ministrům. Dalších 7 členů vlády bylo jmenováno o měsíc později v červnu 2020. Bylo tak ukončeno šestiměsíční období politické nestability, kdy se ani po dvou pokusech nepodařilo získat podporu většiny iráckých poslanců.

Z hlediska fiskálních nástrojů irácká vláda poskytla Ministerstvu zdravotnictví mimořádnou finanční injekci ve výši 50 mld. ID (42 mil. USD) a Irácká centrální banka zřídila speciální fond na boj proti pandemii covid-19. Z důvodu výpadku příjmů z ropného průmyslu Irák přistoupil k rozpočtovým škrtům s cílem koncentrovat dostupné zdroje především ve zdravotnictví. Zároveň byla všem Iráčanům pracujícím v soukromém sektoru poskytnuta jednorázová finanční pomoc v celkové hodnotě kolem 300 mld. ID (254 mil. USD).

Na straně monetární politiky Irácká centrální banka snížila úroveň povinných rezerv z 15 % na 13 %. Rovněž bylo oznámeno moratorium na splácení úroků ze stran malých a středních podniků. Také byla ze strany Irácké centrální banky nabídnuta možnost poskytnutí dodatečné podpory stávajícím projektům v rámci iniciativy „One trillion ID“, a to ve výši až 5 mil. ID (4 200 USD). Byly rovněž sníženy úrokové sazby z úvěrů poskytnutých v rámci tohoto režimu.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Vzhledem ke svému obrovskému nerostnému bohatství a vynikající pověsti českých výrobků a technologií Irák dlouhodobě představuje velice perspektivní trh pro diverzifikaci českého exportu mimo Evropu. ČR v minulosti realizovala v Iráku velké investiční celky v oblasti petrochemie, dodávala zemědělské stroje a železniční vybavení a prováděla zde také geologický průzkum.

Dodnes se české firmy podílí na projektech rozšíření zdejších rafinérií v Basře a Baiji. Kromě petrochemického průmyslu se české podniky již také úspěšně etablovaly v oblastech jako obranný sektor, zdravotnictví, energetika a automobilový průmysl.

Hlavní překážkou intenzivnějšímu rozvoji ekonomické spolupráce mezi ČR a Irákem je stále proměnlivá vnitropolitická a bezpečností situace v Iráku. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Zastupitelským úřadem ČR v Bagdádu hodlá pokračovat v podpoře relace Irák s cílem znovu zintenzivnit ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi.

Mezi plánované akce je zahrnuto např. 4. zasedání Česko-iráckého smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci v Praze na úrovni ministrů průmyslu a obchodu či opětovná oficiální účast českých firem na veletrhu International Multi-Sector Fair v severoiráckém Irbílu v listopadu 2021.

Zpět na přehled zemí

Izrael

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 8. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Izraeli evidováno 283 532 nakažených osob (z toho 220 046 vyléčených) a 1 846 úmrtí.

Dle prognóz Mezinárodního měnového fondu dojde letos v zemi k poklesu HDP o 6,3 %, přičemž v příštím roce by se ekonomický růst měl vrátit na úroveň +5 %. Díky nízkým počtům nakažených byl Stát Izrael do nedávné doby vnímán jako modelový příklad zvládnutí pandemie covid-19.

Nicméně na počátku června 2020 denní přírůstky začaly strmě narůstat, a to okolo 1 000 případů za den, což byl počátek druhé vlny pandemie covidu-19. Mezi epicentra nákazy patří města Jeruzalém, Ashdod, Bnei Brak, Lod, aj. Kvůli tomuto vývoji izraelská vláda národní jednoty pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua byla nucena dne 29. 6. 2020 opětovně zavést restriktivní opatření, např. ve veřejné dopravě, restauračních zařízeních, barech, klubech, sportovních centrech, svatostáncích atd.

V polovině září byla v Izraeli zavedena na tři týdny celostátní karanténa. Izrael se tak stal první zemí na světě, která po uvolnění opatření byla nucena sáhnout k takovému kroku. Karanténa by měla oficiálně skončit dne 13. 10. 2020, avšak není vyloučeno, že bude opět prodloužena.

Nezaměstnanost v Izraeli v současné chvíli dosahuje vysoké míry 21 % (cca 850 tisíc lidí). Pandemie covidu-19 v Izraeli tvrdě zasáhla především malé a střední podniky a oblasti hospodářství jako turistický ruch, pohostinství, zábavní průmysl aj.

Útlum ekonomické činnosti v Izraeli, včetně zrušení většiny veletrhů, stejně jako krátkodobý výpadek průmyslové výroby v ČR se projevil ve výsledcích vzájemné obchodní výměny. Celkový obrat obchodu mezi ČR a Izraelem klesl za leden až srpen 2020 v porovnání s předchozím obdobím o zhruba 14 %.

Vládní reakce a opatření

Kromě výše popsaných opatření na zamezení šíření pandemie nová izraelská vláda, která získala důvěru Knessetu dne 17. 5. 2020, přijala řada kroků na podporu oživení místního hospodářství. Hlavní nástroj v tomto směru představují mohutné vládní ekonomické balíčky. Prvních z nich byl schválen dne 8. 4. 2020 v hodnotě 7,5 % izraelského HDP, tedy zhruba 100 mld. NIS (28,5 mld. USD).

Finanční prostředky poputují především do čtyř hlavních oblastí. Zhruba 16 mld. NIS bude vynaloženo na zdravotnictví a okolo 25 mld. NIS půjde na asistenci nezaměstnaným ve formě dávek a grantů pro OSVČ. Největší část ve výši 46 mld. NIS představuje podpora finanční likvidity podniků ve formě přímých a státem garantovaných půjček, úlev na dani z nemovitostí, odkladů plateb za DPH a daní z příjmu, obchodní grantů apod. Balíček také obsahuje částku 8 mld. NIS určenou na infrastrukturní projekty, včetně podpory digitalizace.

Parlament také schválil jednorázový grant 500 NIS pro rodiny s dětmi, starší osoby a další zranitelné skupiny obyvatelstva. Druhý záchranný balíček předseda vlády B. Netanjahu představil dne 9. 7. 2020 a zaměřuje se především na okamžitou finanční pomoc pro firmy a zaměstnance, na které nejvíce dopadla pandemie covid-19. Izraelská vláda hodlá financovat ekonomické balíčky prostřednictvím navýšení deficitu státního rozpočtu ve výši 13 % HDP. Výhledově se tak izraelský státní dluh vůči HDP letos zvýší ze 60 % na 76 % a dále na 78 % v roce 2021.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Stát Izrael představuje pro ČR nejdůležitějšího obchodního partnera na Blízkém východě. Přestože všechny plánované podnikatelské mise, účasti na veletrzích a pořádání networkingových akcí byly z důvodu pandemie odloženy, řada projektů, na kterých se podílí české firmy, stále probíhají a vyhlašují se další tendry a výběrová řízení.

Rychlost obnovy intenzivní spolupráce mezi českými a izraelskými podniky bude záviset především na rozvolnění opatření v Izraeli a obnovení pravidelných leteckých spojů. Pro české exportéry zůstává i nadále významná perspektiva spolupráce v oblastech automobilového průmyslu, železniční a kolejové dopravy, obranného sektoru, vodohospodářství, zdravotnictví a potravinářství.

V kontextu Inovační strategie ČR 2019–2030 je velice zajímavá i kooperace mezi inovativními malými a středními podniky. Jednu z hlavních akcí na podporu všestranných vztahů mezi ČR a Izraelem představuje plánované 5. společné zasedání vlád (G2G).

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje ve spolupráci se Zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu a s agenturou CzechInvest na listopad 2020 pokračování projektu V4 Innovators in Israel Training Program na podporu start-upů a inkubátorů a ve spolupráci s agenturou CzechTrade budoucí účast českých firem na vybraných veletrzích v Izraeli, včetně CyberTech (leden 2021), BioMed (květen 2021), ISDEF (červen 2021) a Israfood (listopad 2021).

Zpět na přehled zemí

Jordánsko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 8. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Jordánsku zaznamenáno 20 200 nakažených osob (z toho 5 575 vyléčených) a 144 úmrtí, což představuje nejmenší počet v porovnání se všemi okolními zeměmi.

Díky svému vyspělému zdravotnictví Jordánsko bezpochyby patří k nejúspěšnějším zemím z hlediska boje proti covidu-19.

Rozšíření pandemie přimělo jordánskou vládu v březnu 2020 k plošnému zavedení restriktivních opatření, včetně omezení pohybu, zrušení mezistátních letů, uzavření škol, stravovacích zařízení, turistických letovisek apod. Dne 8. 9. 2020 Jordánsko znovu otevřelo své hranice a povolilo mezinárodní lety. Platí ale stále přísná omezení vstupu do země.

Cestující ze zemí na tzv. „zelené listině“ (státy s nízkým počtem případů covidu-19) mohou vstoupit do Jordánska, pokud předloží negativní PCR test provedený méně než 72 hodin před odletem, absolvují další test na letišti v Jordánsku a pobývali alespoň 14 dní v zemi, odkud přilétli. Cestující z ostatních zemí musejí absolvovat sedmidenní karanténu a na konci karantény absolvovat další PCR test. V polovině září byla opětovně zavedena některá opatření, včetně omezení konání akcí s větším počtem lidí.

Zavedení omezení silně ovlivnilo místní průmyslovou výrobu, poskytování domácích služeb a zejména cestovní ruch, který vytváří přibližně 14 % HDP.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by se HDP Jordánska mělo letos klesnout přibližně o 3,7 % a v příštím roce by hospodářský růst měl dosáhnout úrovně +3,7 %. Kromě pandemie covid-19 je Jordánsko dlouhodobě zatíženo humanitární a finanční krizí způsobenou příchodem více než 1,3 mil. uprchlíků ze Sýrie a také vysokou strukturální nezaměstnaností, která nyní činí přibližně 22 %.

V roce 2019 bylo dosaženo historicky nejvyššího objemu vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Jordánskem v hodnotě 118,8 mil. USD. Kvůli pandemii covidu-19 a útlumu aktivit českých a jordánských firem se obchod mezi lednem a srpnem 2020 v porovnání s přechozím kalendářním obdobím snížil o 38 %.

Vládní reakce a opatření

Postupné uvolňování opatření bylo v Jordánsku zahájeno dne 6. 4. 2020, kdy továrny umístěné v průmyslových zónách mohly znovu zahájit provoz. Na začátku května byla obnovena standardní činnost ve většině hospodářských odvětví za předpokladu dodržování předepsaných hygienických doporučení.

V červnu 2020 se otevřely hotely a kavárny a bylo umožněno cestování obyvatel mezi jednotlivými provinciemi. Nadále ale platí noční zákaz vycházení a univerzity a školy zůstávají zavřené. Ministerstvo zdravotnictví Jordánska vyvinulo aplikaci „Aman“ („Bezpečnost“), která uživatele upozorní, když přijde do kontaktu s nakaženým.

Na podporu oživení ekonomiky byly v Jordánsku využity především nástroje monetární politiky. Jordánská centrální banka snížila povinné rezervy ze 7 % na 5 %, čímž vydala dalších 550 mil. JD (776 mil. USD) na podporu likvidity podniků. Bylo umožněno také dodatečné krytí záruk poskytnutých Jordánskou úvěrovou záruční společností na půjčky malým a středním podnikům, včetně úvěrových prostředků ve výši 150 mil. JD (211 mil. USD) pro turistický ruch.

Obchodování na Ammánské burze cenných papírů bylo obnoveno dne 10. 5. 2020. Jordánská vláda dále vydala řadu ekonomických opatření s cílem zmírnit dopady pandemie covidu-19, včetně odkladu výběru daně z obratu v sektorech zásobování potravin a léčiv, zjednodušení kontrolních opatření na dovoz zboží, dočasné snížení celních poplatků o 70 %, přidělení 16 mil. JD z fondu pojištění pro důchodce a dlouhodobě nemocné, snížení odvodů sociálního zabezpečení za zaměstnance z 21 % na 5 %, vyplacení příspěvku v nezaměstnanosti u odvětví cestovního ruchu a dopravy, zamezení výpadků elektřiny, určení maximálních cen základního zboží a zavedení sankcí za jejich nedodržení aj.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

S ohledem na důležitou zahraničně politickou a ekonomickou pozici Jordánska v rámci regionu Blízkého východu a prestiž Jordánska mezi arabskými zeměmi ČR intenzivně usiluje o vybudování vztahu s Jordánskem na úrovni strategického partnerství se zaměřením především na obchodní a investiční spolupráci.

Pro mnohé zahraniční firmy Jordánsko již nyní také slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky průmyslového zboží, zemědělských komodit a také služeb nezbytných pro obnovu Iráku a Sýrie, se kterými jordánská vláda znovu upevňuje vztahy.

Mezi nejperspektivnější hospodářské oblasti pro rozvíjení obchodní spolupráce v Jordánsku dlouhodobě patří především obranný sektor, zdravotnictví, energetika a těžební průmysl a turistický ruch.

České firmy se v Jordánsku již úspěšně prosadily v rámci dodávek podvozků pro jordánská obrněná vozidla a transportéry, zdravotnického vybavení pro místní nemocnice či turbín pro jordánské elektrárny Al Qatrana a Samra. Díky svému bohatému kulturnímu dědictví a letoviskům u Mrtvého a Rudého moře se Jordánsko stává populární destinací pro české turisty, kterých v roce 2019 přicestovalo do země přes 12 tisíc.

Opětovné nastartování ekonomické spolupráce mezi ČR a Jordánskem na úrovni před pandemií covidu-19 bude především záviset na rozvolnění cestovních omezení a obnovení standardní podnikatelské činnosti v Jordánsku a také v okolních zemích. Mezi akce, které Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Zastupitelským úřadem v Ammánu plánuje na podporu ekonomické relace s Jordánskem, patří např. 2. zasedání Česko-jordánské komise pro hospodářskou spolupráci v Praze v první polovině roku 2021 na úrovni ministrů průmyslu a obchodu.

Zpět na přehled zemí

Spojené arabské emiráty

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 8. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v SAE zaznamenáno 102 929 nakažených osob (z toho 93 479 vyléčených) a 438 úmrtí.

Hospodářství SAE bylo zasaženo nejenom šířením pandemie covid-19, ale také náhlým propadem cen ropy na světových trzích mezi lednem a dubnem tohoto roku. Vývoz této komodity a také plynu stále tvoří přibližně 20 % všech exportních výnosů. Mezi dalšími nejvíce zasaženými ekonomickými sektory patří turistický ruch, letecký průmysl a obchod s nemovitostmi. Zároveň ale kvůli omezení pohybu osob internetové služby, e-commerce, online zábavní průmysl a potravinářství zaznamenaly zvýšení odbytu.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu se hospodářství SAE letos propadne o přibližně 3,5 % a v příštím roce by se hospodářský růst měl vyšplhat na +3,3 %. Index nezaměstnanosti se drží na relativně nízké úrovni pod 3 %. SAE zároveň zažívají deflaci na úrovni 1 %.

Vzájemný obchod mezi ČR a SAE klesl od ledna do srpna 2020 přibližně o 10 % oproti stejnému období v předcházejícím roce. Český export do SAE se snížil cca o 9,1 % a dovoz o 14,5 %.

Vládní reakce a opatření

Úřady SAE přijaly na začátku dubna 2020 přísná opatření proti šíření covidu-19. Došlo k uzavření všech veřejných akcí, atrakcí, turistických letovisek, hotelů, restaurací, obchodních center, pláží apod. Přerušena byla i městská hromadná doprava. Většina z těchto opatření byla počínaje dnem 24. 4. 2020 zrušena.

V emirátu Dubaj stále platí až na výjimky zákaz vycházení od 22:00 do 6:00. Lidé vycházející z domu mají povinnost dodržovat předepsané odstupy dva metry a nosit roušky a rukavice.

Co se týká cestování, od 23. 6. 2020 je umožněno občanům SAE a dubajským obyvatelům vycestovat ze SAE a od 7. 7. 2020 je povolen vstup do SAE i zahraničním turistům, pokud se prokážou negativním testem (ne starším více než 96 hodin či provedeným po příletu). Turisté musí mít také cestovní pojištění a před příletem musí vyplnit zdravotní prohlášení o neexistenci symptomů nemoci a souhlasit, že v případě nařízené karantény v SAE budou hradit veškeré náklady s tím spojené. Od 29. 7. 2020 mohou restaurace, kavárny, kavárny a další licencované prodejny potravin v Abú Dhabí fungovat na 80 % své kapacity.

Ve vztahu k fiskálním opatřením na podporu hospodářství vláda SAE oznámila poskytnutí ekonomického balíčku ve výši 26,5 mld. AED (7,2 mld. USD), což představuje zhruba 2 % HDP. Balíček se skládá z podpory soukromého sektoru snížením různých vládních poplatků, urychlení stávajících infrastrukturních projektů (4,4 mld. USD) a dotací na vodu a elektřinu (0,4 mld. USD) v Dubaji.

Dalších 9 mld. AED (2,5 mld. USD) vynaloží emirát Abú Dhabí v rámci probíhajícího fiskálního stimulačního programu „Ghadan-21“. V oblasti monetární politiky Centrální banka SAE (CBUAE) představila soubor opatření ve výši 256 mld. AED (70 mld. USD nebo 20 % HDP), která mají souhrnně za cíl zvýšit finanční likviditu v ekonomice a podpořit malé a střední podniky ve formě odložení splátek úvěrů, půjček, poplatků, hypoték atd.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

SAE jsou v dlouhodobě považovány za příklad úspěšné přeměny ekonomiky zprvu zcela závislé na exportu nerostných surovin na diverzifikované hospodářství založené na znalostech a moderních technologiích. Především metropole Dubaj představuje jedno z nejdůležitějších mezinárodních obchodních, logistických a finančních center a důležitou dopravní křižovatku propojující Evropu s Asií i Afrikou.

Stejně jako v dalších zemích, i v SAE si je vláda vědoma toho, že současný vývoj představuje i šanci k prosazení se na globálních trzích s moderními technologiemi a podporuje další modernizaci místní ekonomiky. SAE v posledních letech zdvojnásobily svoje výdaje na vědu, výzkum a inovace a v současné době jsou prioritními hospodářskými odvětvími především energetika, obnovitelné zdroje, technologie spojené s konceptem „smart city“ (ICT, AI, nanotechnologie, 3D tisk) a dopravní infrastruktura.

Důležitou oblastí je i rychle se rozvíjející vesmírný program. V roce 2019 SAE vyslaly do vesmíru svého prvního kosmonauta a letos v červenci má být na oběžnou dráhu Marsu vyslána sonda „Hope“, která bude mít za úkol z orbity získávat informace o atmosféře a podnebí červené planety. SAE se tak zařadily do malého klubu nejvyspělejších zemí, které dokázaly vyslat svou sondu na cizí planetu. K Marsu by se sonda měla dostat v únoru 2021.

SAE rovněž zaznamenaly úspěch i v oblasti jaderné energetiky. V srpnu 2020  emirátská společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila, že po necelých osmi letech od začátku výstavby byl uveden do plného provozu první blok jaderné elektrárny Barakah ležící na západě země. Jedná se o vůbec první plně funkční jadernou elektrárnu arabského světa.

Jednou z nejočekávanějších událostí na podporu všestranné relace se SAE je Všeobecná světová výstava EXPO 2020 v Dubaji, která byla dne 4. 5. 2020 oficiálně odložena o jeden rok. Nový termín byl stanoven na 1. 10. 2021 až 31. 3. 2022.

Národní pavilon ČR na EXPO 2020 se bude nacházet v zóně „Sustainability“. Technologickým jádrem národní expozice bude systém S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu s využitím solární energie a kultivující poušť pomocí podpovrchových kultur. V průběhu konání EXPO 2020 bude v českém pavilonu zorganizováno ve čtrnáctidenních cyklech také 10 rotačních expozic speciálně zaměřených na robotiku, lázeňství, turistický ruch, energetiku a vodohospodářství.

Na rok 2021 je kromě EXPO 2020 plánována rovněž podnikatelská mise MPO, při níž bude podepsána mezivládní dohoda o hospodářské spolupráci, která založí společný ekonomický výbor. Proběhnou také tradiční oficiální účasti českých firem na předních veletrzích v Dubaji, včetně Arab Health (zdravotnictví, leden 2021), INTERSEC (bezpečnostní služby, leden 2021), IDEX (obranný průmysl, únor 2021), Middle East Electricity (energetika, březen 2021) atd.

Zpět na přehled zemí

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem