Covid-19 v jižní a jihovýchodní Asii: příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie covidu-19 výrazným způsobem změnila naše nahlížení na mezinárodní obchodní systém a síť pozitivních a negativních závislostí mezi jeho aktéry. Pracovníci Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR proto připravují souhrn situace v jednotlivých zemích.

Přehled situace v jednotlivých zemích jižní a jihovýchodní Asie:

Aktuální situace v jižní a jihovýchodní Asii

Oblast jižní a jihovýchodní Asie je relativně úzce provázaná s Čínou, odkud se epidemie rozšířila, geograficky a u mnohých zemí i lidsky. Lidnatost sledované oblasti (v jižní a jihovýchodní Asii žije téměř 2,5 mld. obyvatel) a hustota obyvatel v některých centrech právem vzbuzovala obavy, že epidemie povede k humanitárním katastrofám. Obecně lze však konstatovat, že sledované země zatím nemoc zvládají relativně úspěšně, k čemuž pravděpodobně přispívají i zkušenosti získané při předešlých epidemiích.

Počet zemřelých v jednotlivých zemích odráží úroveň zdravotnictví, což lze doložit na příkladu Singapuru, kde je díky vysoké úrovni zdravotní péče úmrtnost na koronavirus minimální. Je však otázkou, do jaké míry zvláště u méně rozvinutých zemí odpovídají vykazované statistiky skutečným údajům a proč některé země tyto údaje v plné míře neuvádějí. Lze se právem domnívat, že počty nakažených a zemřelých mohou být výrazně vyšší, a to především v chudých oblastech.

Vlády ve sledovaných zemích a odpovědné instituce podnikají nezbytné kroky k utlumení a zastavení dalšího šíření této nakažlivé nemoci. Jedná se zvláště o přísná karanténní opatření a o důslednou plošnou dezinfekcí míst, kde může docházet ke shromažďování lidí.

Celá oblast je známá rychlým rozvojem ekonomického růstu – ten se však v důsledku pandemie značně zpomalil. Před vypuknutím epidemie se roční růsty ekonomik sledovaných zemí pohybovaly na hodnotách 7 % a více, nyní se očekávají poklesy pod 5 % a někde i do záporných čísel. Některé ze zemí jsou silně závislé na turistickém ruchu (např. Thajsko) a omezení cestování tak tyto země vážně poškodilo.

Také útlum výrobní činnosti a propad mezinárodního obchodu zvláště v oblasti spotřebního zboží (především oděvy a textil) ekonomiku zemí jižní a jihovýchodní Asie citelně zasáhl. To se týká například Bangladéše nebo Pákistánu. Na druhé straně však mohou některá odvětví poděkovat pandemii za své posílení. Jedná se především o farmaceutický průmysl, který je významným odvětvím např. pro indické hospodářství, a o sektor ICT.

V oboru ICT se řada zemí jihovýchodní Asie řadí mezi významné dodavatele elektronických komponentů, surovin a případně softwarových řešení. Pandemie má v některých zemích dopad i na ekonomickou strategii. Např. v Indii posílila protekcionistické tendence a volání po ekonomické soběstačnosti země. Vedla tím však současně ke zlepšení podmínek pro zahraniční investice.

Země jižní a jihovýchodní Asie patří mezi důležité, tradiční a perspektivní partnery České republiky. Při omezených možnostech růstu našeho obchodu se zeměmi EU je právě Asie tou oblastí, kde příležitosti pro rozvoj obchodních vztahů existují. K tomu napomáhá jak stoupající množství populace, tak i dynamické zvyšování její životní úrovně.

Sledované země jsou tradičním odbytištěm pro české tradiční strojírenské zboží, ale také pro inovativní bio- či nanotechnologie. Mají také dlouhodobě zájem o tradiční české výrobky z oblasti spotřebního zboží a potravinářství, jako jsou dřevěné hračky, sportovní potřeby, skleněné výrobky či pivo, slad a mléčné výrobky.

Aktuálně jsou možnosti rozvoje obchodu omezené, protože během období pandemie došlo ke značnému útlumu konání řady připravovaných akcí, jako jsou veletrhy, sympozia či mezinárodní konference, kde se průběžně zajišťovaly v rámci kontaktů i nové kontrakty. Přechod na virtuální setkání nemůže plně nahradit osobní setkání. Epidemiologická situace snad v dohledné době umožní cestovat a účinněji tak opečovávat stávající obchodní kontakty a vytvářet nové.  

Z regionu jižní a jihovýchodní Asie byly vybrány ty země, které jsou v dané oblasti zvláště zajímavé a perspektivní pro český zahraniční obchod.

Zpět na začátek

Přehled situace v jednotlivých zemích

Indie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 13. 7. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Indii zaznamenáno 906 752 nakažených a 23 727 lidí zemřelo. Indie je tak z hlediska absolutních čísel třetí nejpostiženější zemí za USA a Brazílií a před Ruskem. Každodenní vývoj počtu nakažených naznačuje, že pandemie v Indii zatím nedosáhla svého vrcholu.

Indická ekonomika procházela zpomalením již od 4. čtvrtletí 2019, kdy růst klesl pod 5 %. Celkové „vypnutí“ hospodářství ve druhé polovině března 2020 pokles ekonomiky dále umocnil. Aktuální odhady růstu pro letošní rok se pohybují od -7 % do +0,3 %. Ani na počátku července však nebyly k dispozici parametry, na jejichž základě by bylo možné realizovat kvalifikované prognózy.

Celá řada klíčových průmyslových podniků nacházejících se v zónách s vyšším výskytem pandemie dosud nezahájila výrobu. Obnovit by ji měly v momentě, kdy miliony pracovníků konečně dostanou povolení, aby se mohly vrátit do svých domovů. Jak dlouho bude trvat, než se vrátí zpátky? A jak? Osobní přeprava spojená s přesunem migrující pracovní síly je až na výjimky nadále přerušená. Takže jakkoli to bude letos velmi složité, z ekonomického hlediska už „nejde“ o tento rok.

Tento rok jde primárně o vytváření předpokladů pro nastartování ekonomiky v roce 2021, jemuž by avizované strukturální změny mohly velmi napomoci.

Statistiky vzájemného česko-indického obchodu vykázaly za prvních pěti měsíců letošního roku pokles českého vývozu o cca 30 %. Výraznou roli v tom hrálo utlumení výroby v indických závodech Škoda Auto a.s. Dovozy z Indie zůstaly v uvedeném období na stejné výši jako v loňském roce.

Vládní reakce a opatření

Indická vláda nejdříve zakázala vstup cizincům z nejvíce postižených zemí (v té době se jednalo především o Čínu a evropské země) a následně, dne 22. 3. 2020, vyhlásila první vnitrostátní opatření. Tato opatření zůstávala v platnosti prakticky beze změny až do 3. 5. 2020. Opatření spočívala v zákazu vnitrostátní i mezinárodní dopravy, zastavení průmyslové výroby a obchodu, omezení pohybu osob, v zákazu kulturních, sportovních či obdobných podniků a dále v zákazu vývozu léků a zdravotnických pomůcek.

Vláda současně zavedla výjimky – nadále například bez větších omezení mohlo fungovat zdravotnictví, zemědělská výroba, potravinářský a finanční sektor, nákladní doprava, IT sektor či bezpečnostní služby zaměřené na ostrahu. Obecně však byl vyvíjen tlak na co nejširší využívání možnosti práce z domova.

Od počátku května, ve snaze oživovat ekonomiku, indická vláda postupně a pomalu opatření zmírňuje s tím, že jednotlivé svazové státy mají možnost udržovat přísnější opatření tam, kde to epidemiologická situace vyžaduje. K zásadní změně filozofie došlo na počátku června, kdy bylo již vše povoleno (za určitých podmínek) s výjimkou taxativně vyjmenovaných zakázaných činností.

Indický premiér N. Módí ve svém projevu v polovině května oznámil, že pro oživení ekonomiky vláda vyčlení přibližně 300 mld. USD, což je zhruba 10 % HDP. Jednotlivé balíčky (tranše) pomoci postupně vyhlašuje ministryně financí. První balíček ve výši asi 75 mld. USD měl být zaměřen především jako pomoc MSP, která jim usnadňuje cestu k úvěrům. Má podobu státních garancí za úvěry poskytované bankovními i nebankovními institucemi (cca 50 mld. USD) a snížení daní a odvodů do sociálního zabezpečení. Zvláštní úvěrová linka je zaměřena na distributory elektřiny a na stavební firmy a developery.

Druhá tranše se zaměřila na pomoc vnitrostátně migrujícím pracovníkům a sociálně slabým vrstvám. Spočívá především v přímé potravinové pomoci, zlevnění nájemného či v dotacích k úvěrům pro drobné pouliční obchodníky. Její výše je 33 mld. USD. Třetí tranše ve výši cca 20 mld. USD se zaměřila na pomoc zemědělcům a zahrnuje například financování projektů na rozvoj zemědělské infrastruktury nebo na budování značek (interně i globálně) potravinářských firem.

Krize spojená s pandemií vytvořila vhodnou příležitost k realizaci významných strukturálních reforem. Mezi ně patří výrazná liberalizace investičních pravidel, která by měla pomoci přilákat nové investice do obranného průmyslu (podíl zahraničního kapitálu se zvyšuje ze 49 % na 74 %), do těžby uhlí, civilního letectví či do distribuce elektřiny. Mechanismus schvalování investic by měl být rychlejší a pružnější a k investicím by měl napomoci i rozvoj průmyslových a zvláštních ekonomických zón.

Svazovým státům byl zvýšen limit deficitu státního rozpočtu ze 3 % HDP na 5 % HDP. Stát předpokládá také výrazný ústup z ekonomiky cestou privatizace státních podniků. Počítá se s další privatizací letišť, s komerční těžbou uhlí či s privatizací distribučních společností v energetice. Uvažuje se o novelizaci insolvenčního zákona (i když do konce roku 2020 platí moratorium na zahajování nových insolvenčních řízení). Vláda směřuje prostředky rovněž do rozvoje a modernizace zdravotnické infrastruktury a testovacích laboratoří.

Z kroků vlády i z vyjádření premiéra je zřejmé zvyšování tlaku na dosažení soběstačnosti v řadě oborů.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Reformy indické vlády naznačují oblasti, ve kterých se otevírají nové příležitosti. Modernizace zdravotnictví otevírá cestu pro dodávky zdravotnického materiálu a laboratorních přístrojů, rozvoj důlních společností nabízí prostor pro důlní technologie, privatizace strojírenských podniků vytváří příležitosti pro dodávky obráběcích a tvářecích strojů. Investice do zemědělství vytvářejí prostředí pro nabídku zemědělské techniky a především potravinářských technologií.

Nelze opomenout možnosti, které vznikají v energetice či v odpadovém hospodářství. Společnosti působící v obranném průmyslu mohou k proniknutí na indický trh využít nová investiční pravidla v této oblasti. Podpora rozvoje letecké dopravy nabízí příležitosti v oblasti modernizace letišť či při dodávkách malých letadel. V rámci odeznívání krize bude stoupat poptávka po různých službách a pro české společnosti mohou být zajímavé zvláště služby finanční. Nadále zůstává prostor pro spolupráci ve vědě a v inovacích.

Je však třeba počítat s tím, že indická vláda se bude nadále snažit omezovat dovozy a „tlačit“ na zahraniční společnosti, aby rozvíjely své podnikatelské aktivity v Indii.

Zpět na přehled zemí

Malajsie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 20. července 2020 bylo v Malajsii registrováno celkem 8 800 případů nákazy a 123 úmrtí. Pozitivní je však vysoký počet, celkem 8 650 vyléčených, tzn., že ke stejnému dni bylo v Malajsii evidováno jen 150 aktivních případů a žádný s nutností pomoci ventilátoru.

Ekonomika Malajsie v prvním čtvrtletí roku 2020 rostla tempem 0,7 % (3,6 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019), což je nejnižší tempo růstu od třetího čtvrtletí roku 2009.

Z hlediska tvorby HDP tvořily k prvnímu čtvrtletí roku 2020 služby (57,1 %), zpracovatelský průmysl (21,6 %), těžba (8,4 %), zemědělství (6,9 %) a stavebnictví (4,6 %). Nejvyšší tempo růstu zaznamenaly v tomto kvartálu služby (3,1 %) a zpracovatelský průmysl (1,5 %). Ostatní sektory zaznamenaly záporný růst – zemědělství (-8,7 %), stavebnictví (-7,9 %) a těžba (-2,0 %). V průběhu čtvrtletí zůstala celková inflace mírná na 0,9 %.

Dopady pandemie covidu-19 (zvláště omezená vnější poptávka) společně s přísnými opatřeními malajsijské vlády jistě výrazně ovlivní ekonomiku v zemi v roce 2020 a povede k pomalejšímu růstu. Skutečné dopady bude možno lépe odhadnout až po zveřejnění výsledků za první pololetí 2020.  

Na vzájemném česko-malajsijském obchodě se pandemie projevila výraznějším poklesem českého vývozu (77 mil. USD za leden až květen 2020, pokles o 6,3 % oproti roku 2019). K poklesu došlo u všech našich důležitých vývozních položek do Malajsie, mezi které patří především elektronické komponenty, pyrotechnický materiál a syrovátka. Dovoz z Malajsie naproti tomu za prvních pět měsíců 2020 výrazně vzrostl (o 32,8 % na 853 mil. USD) a vzrostl tak i vzájemný obrat. Růst se projevil především v masivnějším nákupu počítačových procesorů.

Vládní reakce a opatření

Nejdůležitější vnitropolitickou událostí v Malajsii v prvním čtvrtletí tohoto roku (únor 2020) byla zásadní a neočekávaná změna na postu malajsijského premiéra Mahathira a jeho celé vlády. Tato změna kolidovala s prudkým růstem počtu nakažených, ale proběhla bez větších vnitřních rozporů a neomezila akceschopnost vedení země.

V souvislosti s pandemií bylo v zemi vyhlášeno omezení pohybu, a to i vnitřně mezi jednotlivými státy. Vláda postupně vyhlašovala nová opatření, jejichž cílem bylo zabránit covidu-19 v dalším rozšiřování. Nemocní a pozitivně testovaní jsou okamžitě přijímáni do nemocničního ošetření a nepředávají tak dál virus např. ve svých rodinách, domácnostech, pracovištích apod.

Pokračuje nadále přísné uzavření malajsijských hranic, byť země začíná vyjednávat s některými partnery v ASEANu o postupném vzájemném otevření hranic mezi vybranými členy. Byly podniknuty kroky k zabránění shromažďování osob, jako bylo zrušení sportovních či kulturních akcí, uzavření škol apod. Vláda omezila fungování obchodů a dalších služeb. Lze říci – i s přihlédnutím k výše uvedeným číslům, že v důsledku přísných karanténních opatření Malajsie překonává epidemii velmi úspěšně.

Na boj s epidemií a pomoc obyvatelstvu vláda postupně vyčlenila částky a zavedla mimo jiná konkrétní opatření:

  • 57,5 mld. USD (z toho přibližně polovina určena na udržení životní úrovně obyvatel a polovina na pomoc MSP),
  • 138 mil. USD pro Ministerstvo zdravotnictví na pořízení materiálu a zaměstnání personálu,
  • 30 mil. USD, které byly rozděleny mezi jednotlivé malajsijské státy,
  • zaměstnanci – přispěvatelé do fondu sociálního pojištění si mohou měsíčně vybrat až 115 USD po dobu 1  měsíců,
  • bezplatný přístup k internetu po dobu zavedení mimořádných opatření.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Vzhledem k postupnému uvolňování a v závislosti na útlumu rozšiřování covidu-19 se v dohledné době mohou vrátit obchodní vztahy (v souladu s místními opatřeními a WHO) k původnímu stavu.

Civilní letecký průmysl

Malaysian Aerospace Industry Blueprint 2015–2030 mapuje dlouhodobý plán rozvoje leteckého průmyslu, dle kterého by se do roku 2030 měla Malajsie stát regionálním lídrem v oblasti leteckého průmyslu. Letecký průmysl v roce 2019 v Malajsii vygeneroval 16 mld. MYR (3,75 mld. USD). V roce 2018 bylo schváleno 11 projektů s celkovými investicemi 816,3 mil. MYR (191,3 mil. USD), z čehož 41 % byly zahraniční investice. Očekává se, že schválené projekty vytvoří celkem 2 442 pracovních příležitostí.

Do roku 2030 by mělo toto číslo vzrůst na 32,5 mld. MYR (7,6 mld. USD) a do roku 2037 by mělo přibýt dalších 19 tisíc pracovních míst. Těžiště aktivit v leteckém sektoru se v Malajsii nachází v oblasti MRO (údržby, opravy, renovace). Trvalou tendencí je posun ve výrobně-logistickém řetězci k produktům s vyšší přidanou hodnotou. Kromě transferu know-how (např. participace na vývoji pokročilých materiálů a designu) by ČR mohla do Malajsie dodávat i tradiční exportní položky v tomto oboru.

Zájem je v Malajsii například o sofistikované telekomunikační systémy jak v oblasti obrany, tak k civilnímu využití. Potenciál je také možné spatřovat ve výcviku pracovní síly, a to jak pilotů, tak mechaniků či pracovníků ve výrobě. Dalšími možnostmi jsou dodávky UAV k ochraně hranic i strategické infrastruktury, menších dopravních letounů pro účely lokální přepravy či modernizace menších letišť. Kromě výše uvedených tradičních segmentů se Malajsie nově specializuje na oblast „New Space Economy/Space 4.0“. Malajsie směřuje svůj zájem k vesmírným technologiím a má zájem na mezinárodní spolupráci nejen se zeměmi regionu.

ICT

Malajsie se snaží zařadit mezi vyspělé ekonomiky a ICT jsou přímo definovány jako jedna z klíčových národních prioritních oblastí 12. ekonomického transformačního programu Malajsie pro roky 2021–2025. V Malajsii probíhá s přímou podporou vlády digitální transformace a elektronizace jednotlivých sektorů ekonomiky, včetně státní správy, s důrazem na kybernetickou bezpečnost. Zároveň probíhá projekt DESA – modernizace ICT infrastruktury s cílem pokrytí urbanizovaných i periferních oblastí a zabezpečení internetového připojení do roku 2050 pro 95 % malajsijské populace, přičemž většinu z tohoto by mělo tvořit 4G a 5G pokrytí.

Digitální ekonomika se v roce 2019 podílela na vládních příjmech z 18,5 % (267,7 mld. MYR, tj. 62,7 mld. USD), z čehož téměř polovinu tvořil e-commerce (115,5 mld. MYR, tj. 27 mld. USD). V roce 2017 představila malajsijská vláda projekt Digital Free Trade Zone, který má za cíl udělat z Malajsie regionální centrum elektronického obchodu za pomoci odstranění administrativních a jiných netarifních bariér. Malajsie má za cíl zdvojnásobit růst e-commerce v zemi a do roku 2020 zvýšit podíl HDP na zhruba 111 mld. MYR (26 mld. USD).

Příležitosti je možné spatřovat zejména ve vývoji smart city mobilních aplikací (např. platba jízdného pro veřejné dopravy, dovážka jídla, hry), e-commerce či vývoje řídicích systémů infrastruktury (křižovatky). Šanci mají uživatelsky přívětivé inovativní produkty. Vedle aplikací jsou potenciálně zajímavými také služby v oblasti ICT, např. grafický design či ICT školení a certifikace (AutoCAD a další programy, které ve svých oborech představují standard), velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím je také herní vývojářský průmysl.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

V oblasti vodohospodářství Malajsie dlouhodobě zaostává především v oblasti sběru použité vody, kanalizační a čisticí systémy ve svém rozvoji zaostaly za rozvojem vodovodní sítě a především ostrovní část Malajsie (státy Sarawak, Sabah) bude muset v nadcházejících letech investovat značné prostředky do jejich vybudování. Hlavní hráč v oblasti čištění odpadních vod plánuje standardizaci a modernizaci kanalizační sítě tak, aby se omezily její environmentální vlivy (zápach, znečištění) a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Vláda do roku 2035 plánuje postavit přes 50 čistíren odpadních vod s celkovou investicí do 2 mld. MYR (469 mil. USD).

Malajsie v souladu s „Shared Prosperity Vision 2030“ a dalšími vládními strategiemi usiluje také o redukci pevného odpadu. Více než 50 % pevného odpadu tvoří odpad organický (zejména nezužitkované potraviny). Další výzvou je vysoká míra skládkování a nízká míra zpracování pevného odpadu – např. kogenerací, kompostováním. Cílem vlády je dosáhnout 30% míry recyklace odpadu domácností do roku 2030.

Perspektivními sektory jsou např. čištění odpadních vod, dodávky monitorovacích vybavení, pump, provzdušňovačů, filtrů či průmyslových čističek, technologie nakládání s nebezpečným odpadem, recyklace a čištění v oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu (minimalizace environmentálních dopadů, zvýšení energetické efektivity), průmyslové čištění vzduchu, monitorovací vybavení, a to i pro automobily, ale také environmentální poradenství, audity, hodnocení dopadu na životní prostředí, zejména v oblasti chemického průmyslu a těžby ropy aj.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Existuje potenciál pro další růst exportu v této oblasti, zejména díky růstu sektoru jako celku. V Malajsii existuje jak privátní, tak veřejné zdravotnictví na poměrně vysoké úrovni. Chystají se další investice do rozšiřování sítě nemocnic a specializovaných klinik. Ambicí Malajsie je stát se regionálním a světovým centrem pro zdravotnickou turistiku (zejména stát Penang). Velkou část spotřebního zdravotnického materiálu pokryje domácí výroba (Malajsie je velmoc ve výrobě latexových rukavic) a poptávka po jednodušších levnějších přístrojích je saturována výrobou v regionu.

ČR se může podílet dovozem inovativních pokročilých výrobků (nemocniční postele, křesla, pokročilé přístroje) či subdodávkami při stavbě nových zdravotnických zařízení (působí zde rakouská nadnárodní společnost, která ve spolupráci s českými firmami spolupracuje při stavbě nemocnic v dalších zemích regionu).

Zpět na přehled zemí

Singapur

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 24. 7. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Singapuru evidováno 49 098 nakažených osob (z toho 44 795 vyléčených) a 27 lidí nákaze podlehlo. Z hlediska celkového počtu infikovaných byl ostrovní stát třetí nejvíce zasaženou zemí, hned po Indonésii a Filipínách, mezi deseti členy sdružení ASEAN. Avšak díky místnímu vysoce vyspělému zdravotnímu sektoru zemřel v Singapuru poměrně malý počet lidí.

První případ nákazy covidem-19 byl v zemi zaznamenán dne 23. ledna 2020. Na základě rychle přijatých opatření zahrnující omezení pohybu na veřejnosti, plošné nařízení nošení ochranných pomůcek, masové testování a pečlivé trasování se v posledních měsících podařilo dosáhnout výrazného poklesu nových případů a singapurská vláda dne 2. 6. 2020 oznámila postupné uvolňování nařízení a obnovení běžné činnosti ve třech fázích, přičemž 2. fáze byla započata dne 19. 6. 2020.

Pandemie covid-19 zasáhla singapurské hospodářství velmi citelně, především jeho průmyslové a výrobní obory a také turistický ruch. Podle prognóz Mezinárodního měnového fondu by se HDP země mělo letos propadnout přibližně o 3,5 % a v příštím roce by hospodářský růst měl dosáhnout opět pozitivní úrovně +3 %. Nezaměstnanost se za poslední období zvýšila na hodnotu 3,5 %. Zároveň Singapur zažívá mírnou deflaci okolo 0,2 %.

V minulém roce český vývoz do Singapuru dosáhl historické úrovně 8,1 mld. Kč. Za prvních pět měsíců roku 2020 český vývoz dále vzrostl přibližně o 33,4 % oproti stejnému období v předcházejícím roce. Dovoz ze Singapuru se ve sledovaném časovém úseku snížil o cca 40 %.

Vládní reakce a opatření

V současné době se Singapur nachází uprostřed fáze postupného rozvolňování hygienických opatření a oživování domácí ekonomiky. Ke konci března 2020 úřady zavedly omezení vstupu do země, a pokud je někdo do Singapuru vpuštěn, stále platí povinnost čtrnáctidenní karantény. Nošení roušek je povinné a nadále rovněž probíhají preventivní kontroly teploty při vstupu do budov a úřadů. Veřejná doprava po městě, vč. autobusů a metra, není omezena.

Z fiskálního hlediska singapurská vláda oznámila v období mezi únorem a květnem tohoto roku vydání pěti ekonomických balíčků ve výši 92,9 mld. singapurských dolarů (SGD), což odpovídá 19,7 % HDP. Finanční prostředky mají směřovat především na rozvoj zdravotnictví (800 mil. SGD), podporu domácností, okamžité peněžní příspěvky pro nízkopříjmové skupiny, asistenci nejvíce zasaženým podnikům ve formě úhrady části mezd, nájemného atd. Balíčky rovněž poskytují 20 mld. SGD na podporu likvidity firem a další částky na investice do vědy, výzkumu a inovací a na nákup osobních ochranných pomůcek.

Co se týká monetární politiky, Monetární autorita Singapuru (MAS) dne 31. 3. 2020 představila balíček opatření na podporu likvidity malých a středních podniků. Ten se skládá z instrumentů na pomoc plnění půjček a pojistek, rozšířeného úvěrového a pojistného krytí a zajištění likvidity bankovního trhu. Dne 30. 4. 2020 MAS vydala druhý balíček zacílený na zmírnění povinnosti pro jednotlivce splácet úvěry. MAS rovněž v dubnu 2020 zajistil balíček podpory ve výši 125 mil. SGD na další rozvoj finančních nástrojů (FinTech) zahrnující mj. posílení digitalizace.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Singapur dlouhodobě představuje nejdůležitější trh pro český export mezi zeměmi skupiny ASEAN a vstupní bránu do celého regionu. Země funguje jako finanční pilíř jihovýchodní Asie a regionální vědeckotechnologický, podnikatelský a investiční hub, ze kterého zahraniční a domácí firmy cílí na okolní trhy.

Přestože Singapur je z hlediska velikosti malá země, investice z tohoto teritoria do ČR nejsou nezanedbatelné. Singapur se řadí mezi hlavní mimoevropské investory hned za Korejsku republiku, Japonsko, USA a Čínu. Ekonomické vztahy mezi ČR a Singapurem jsou rozvíjeny především prostřednictvím kanceláře CzechTrade, která byla v Singapuru otevřena v roce 2015.

Mezi nejperspektivnější hospodářské oblasti pro rozvíjení obchodní a ekonomické spolupráce v Singapuru dlouhodobě patří především informační a komunikační technologie, obranný průmysl, vybavení a aplikace na ochranu životního prostředí, letectví, automobilový průmysl a dopravní prostředky. Velice zajímavé jsou i možnosti spolupráce v sektoru inovativních start-upů a inkubátorů.

Díky vysoké koncentraci start-upů a mimořádnému inovačnímu potenciálu se Singapuru často přezdívá „asijské Silicon Valley“. Start-upy jsou obecně v Singapuru silně podporované státem, který do země láká špičkové inženýry a nejvyspělejší technologie z celého světa. Některé české start-upy, které získaly zkušenosti v rámci projektu CzechAccelerator agentury CzechInvest, si již otevřely v Singapuru své pobočky.

Zpět na přehled zemí

Thajsko

Makroekonomické dopady covidu-19

Koronavirová epidemie zasáhla Thajsko hned v polovině ledna. Do konce února se počet nakažených zvyšoval pouze v řádu jednotek denně a zdálo se, že nemoc covid-19 zemi nijak výrazně nezasáhne. Vývoj se dramaticky změnil v polovině března, kdy se denní nárůst nově infikovaných osob začal rychle zvyšovat.

Situaci se ovšem podařilo sadou restriktivních opatření stabilizovat a již od počátku dubna se počet nově nakažených postupně snižoval a od začátku května se pohybuje de facto v jednotkách denně. Thajská vláda přesto zachovává řadu přísných hygienických a bezpečnostních opatření, která postupně uvolňuje.

Thajsko jako otevřená proexportní ekonomika s významným odvětvím turistického ruchu je pandemií značně postiženo. Podle předběžných odhadů mohou škody dosáhnout rekordních 1,3 bilionu THB (cca 1 bilion korun), což představuje 7,7 % thajského HDP. Jednalo by se o podobný propad jako po finanční krizi v roce 1997.

Opatření spojená s bojem proti pandemii dopadnou kromě cestovního ruchu rovněž na průmysl, včetně silně exportně orientovaného automobilového a elektrotechnického průmyslu. Veletrhy, výstavy a další rozsáhlejší veřejné akce jsou zatím odkládány až na závěr roku, většinou od září dále, nebo se plánuje jejich přesun do virtuální podoby. Mezinárodní finanční instituce i samotné thajské úřady odhadují letošní pokles domácí ekonomiky přibližně o 7–8 %.

Vládní reakce a opatření

Thajská vláda se rozhodla ke konci května podpořit domácí ekonomiku několika etapami stimulačních balíčků v celkové výši 1,9 bilionu THB (60 miliard USD), což představuje zhruba 10 % HDP. Pro vládní podporu postiženým firmám má Thajsko slušnou výchozí pozici – veřejné finance jsou zatím v relativně dobrém stavu, podíl veřejného dluhu na HDP činí pouze cca 40 % a mezinárodní ratingové agentury dlouhodobě potvrzují zemi pozitivní/stabilní úvěrový výhled, což může dobře posloužit jako polštář proti ekonomickým a finančním výkyvům.

Stejně tak Thajsko může využít zkušenosti z řešení finanční krize v roce 1997 nebo dopadů epidemie SARS. Nicméně vysoká míra zadlužení domácností (80 % thajského HDP) spojená s potenciálním růstem nezaměstnanosti (ohroženo až 10 milionů osob) při praktické neexistenci institucionální záchytné sociální sítě a rovněž zadlužení zejména malých a středních firem představují riziko zvýšené ekonomické zátěže na sociálně slabší obyvatelstvo a na nižší střední třídu, zejména zaměstnanou v široce rozšířené neformální ekonomice.

Postiženým podnikům vláda přispívá na mzdy, umožnila půlroční odklad splátek daní a velkým, tzv. systémovým podnikům dotuje půjčky na doplnění oběžného kapitálu. Těžce zasažené stavební firmy budou mít také např. možnost nechat si prodloužit platnost stavebního povolení až o jeden rok.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Thajsko se může pochlubit špičkovým systémem zdravotnictví, které je postaveno nejen na technologicky pokročilé úrovni vybavení, ale i na personálních kapacitách (vzdělání a praxe lékařů i sester). Vláda zároveň zařadila zdravotnickou péči (včetně kosmetické nebo využití konopí pro lékařské účely) a produkci zdravotnického vybavení a léčiv mezi prioritní oblasti rozvoje.

V plánu je vytvoření z Thajska regionálního centra/hubu pro celou řadu lékařských zákroků (kloubní náhrady, gynekologie, zubní lékařství, kosmetika ad.). Českému exportu a případným investicím nahrává i aktuální snaha země o všeobecné posílení kapacit zdravotnického systému s ohledem na covid-19. Přínosem pro intenzivní spolupráci může být i místní vyspělá úroveň lékařské vědy a výzkumu, stejně jako vysokého školství. Kladem Thajska je i bonita místních partnerů a jejich přesah do regionu, kde vlastní řadu předních zařízení.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Přestože má Thajsko velmi rozvinutý systém silniční a letecké (vnitrostátní i mezinárodní) dopravy, úroveň kolejové osobní i nákladní dopravy je nedostatečná, stejně jako přepravní kapacita systémů městské hromadné dopravy (zejména v hlavním městě Bangkoku).

Expanze MHD v Bangkoku (metro, nadzemní rychlodráha, tramvaje) i dalších oblastech (např. ostrov Phuket) a též železniční rychlodráha propojující velká mezinárodní letiště, přístavy a ekonomické zóny východně od Bangkoku (tzv. Eastern Economic Corridor, EEC) patří mezi vládní rozvojové priority. V zemi je díky předchozím zahraničním investicím do výroby dostatečná úroveň technických znalostí a dovedností pracovníků. Rozvoj dopravy a zvýšení kapacit budou vládní prioritou i nadále.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Thajsko má přímo ideální klimatické a přírodní podmínky pro pěstování celé řady exportně orientovaných plodin (rýže, káva, tropické ovoce, kaučukovník), stejně jako kapacity v oblasti živočišné produkce (drůbež, ryby, krevety a další plody moře). V aktuální situaci zvýšené domácí i světové poptávky a v návaznosti na nutnost generovat nová pracovní místa v souvislosti s růstem nezaměstnanosti kvůli covidu-19 je prioritou vlády podpořit farmáře i zpracování zemědělských surovin – základní i pokročilejší s vyšší přidanou hodnotou.

Zájem o úspěšnost sektoru je podpořen i určitou formou thajského patriotismu, hrdostí na svoji domácí kuchyni a všeobecnou oblíbeností jídla jako významného prvku sociální interakce. V zemi dominují domácí potravinářské konglomeráty, ale již zde existuje i řada výrobních závodů nadnárodních společností, které se podílejí na vědě, výzkumu a inovacích, zejména v oblasti biotechnologií a „novel foods“. Thajsko v této prioritní oblasti spolupracuje s řadou výzkumných pracovišť a vysokých škol na globální úrovni.

Obranný průmysl

Obrana a bezpečnost tradičně jsou a zůstanou jednou z prioritních oblastí. Ozbrojené a bezpečnostní složky jsou jedním z pilířů společnosti a významnou společenskou silou. Výdaje na obranu tvoří významnou část státního rozpočtu, přičemž i zde dochází v důsledku pandemie k úpravě alokací. Přesto nadále půjde o jednu z priorit, přičemž stále větší roli budou hrát faktory spojené s obranně-průmyslovou spoluprací, podporou thajského průmyslu, společným vývojem nebo společnou expanzí na třetí trhy.

Českým firmám se v daném kontextu nabízejí bilaterální mechanismy a platformy vzniklé v posledních letech, které mají potenciál být odrazovým můstkem pro dlouhodobou spolupráci v Thajsku a širším regionu. Projednávané možnosti spolupráce mají vazby i na ochranu veřejného zdraví, letecký a automobilový průmysl, VVaI apod.

ICT

Další významnou položkou na seznamu thajských vládních rozvojových priorit s vazbou na pandemii je oblast ICT a digitalizace výroby. Značná část výrobních podniků zahraničních investorů v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, postižená nepřítomností zaměstnanců kvůli covidu-19, hodlá v „post-covidové“ době výrazným způsobem navýšit podíl automatizovaných a robotizovaných systémů. Tento vývoj určitě podpoří i místní kapacita produkce vyspělé ICT techniky a zařízení pro domácí využití i export.

V zemi současně existuje rozsáhlý „ekosystém“ technologických společností a start-upů, napojených na špičkový systém center/klastrů vědy a výzkumu, vysokých škol, akademické sféry i soukromých firem. Thajské subjekty v této oblasti spolupracují na globální úrovni s nejlepšími světovými pracovišti. Největší potenciál pro české hi-tech firmy je možné aktuálně najít v zaměření na e-commerce, internet of things/IoT, artificial intelligence/AI, ale i v sektoru obrany a bezpečnosti (cyber security, personal tracking, thermal scanning, apod.).

Zpět na přehled zemí

Vietnam

Makroekonomické dopady covidu-19

Vietnam zůstává jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě navzdory negativním dopadům pandemie covid-19. Zatímco světová ekonomika se letos propadne do hluboké recese (poslední odhad Mezinárodního měnového fondu z června 2020 předpokládá pokles o 4,9 %) růst vietnamského HDP by měl i v tomto krizovém roce zůstat v pozitivních číslech a pohybovat se mezi 3–4 %.

Vietnam bude patřit k několika málo zemím, které si v letošním roce zachovají pozitivní růst a s největší pravděpodobností bude také nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě. Dle odhadů Mezinárodního měnového fondu by měl Vietnam v tomto roce vzrůst o 2,7 %, odhady Asijské rozvojové banky pak hovoří až o 4,1 %. Samotná vietnamská vláda si stanovila v červnu 2020 nový růstový cíl pro tento rok ve výši 4 % z původně plánovaných 6,8 %.

Big Pearl / Shutterstock.com

Vietnamská ekonomika samozřejmě nemohla zcela uniknout negativním ekonomickým dopadům pandemie. Vzhledem k vysoké závislosti na exportu a prudkému propadu poptávky na hlavních vývozních trzích se počínající ekonomická krize podepsala zejména na výkonu vietnamského exportního průmyslu.

Významný propad ale zaznamenal také cestovní ruch a celý sektor služeb v souvislosti s omezením cestování a s celkovým uzavřením země pro zahraniční turisty. V první polovině roku tak vzrostl vietnamský HDP o pouhých 1,8 %, což je vůbec nejnižší růst za posledních 30 let.

Celkově je však vietnamská ekonomika stále ještě poměrně silná a stabilní. Vietnamské vládě se s pomocí včasných protiepidemických opatření a rozsáhlých podpůrných ekonomických balíčků podařilo udržet vysokou důvěru obyvatel v ekonomické oživení. V době nejpřísnějších karanténních opatření ve Vietnamu v dubnu 2020 věřilo v rychlé oživení ekonomiky až 80 % obyvatel.

Vietnam má také dostatek vnitřních zdrojů na obnovu ekonomiky. Dle žebříčku magazínu The Economist hodnotícího finanční odolnost jednotlivých zemí v době pandemie na základě čtyř kritérií (veřejné zadlužení, zahraniční zadlužení, náklady na refinancování dluhu a devizové rezervy) je Vietnam 12. finančně nejodolnější zemí.

Pozitivní ekonomický růst by měl Vietnamu pomoci udržet také konstantní příliv zahraničních investic. Vietnam si díky důsledným protiepidemickým opatřením uchoval pověst bezpečné země pro zahraniční investory a v prvních pěti měsících tohoto roku vzrostl příliv přímých zahraničních investic do země meziročně o 15 %.

Vládní reakce a opatření

V reakci na prudké zpomalení ekonomického růstu v souvislosti s probíhající pandemií koronaviru zavedla vietnamská vláda několik podpůrných ekonomických opatření na kompenzaci negativních dopadů na vietnamskou ekonomiku.

Tři zásadní vládní balíčky v celkové výši 29,5 mld. USD (cca 11 % vietnamského HDP) by měly pomoci udržet růst vietnamského HDP v tomto roce v pozitivních číslech. Fiskální balíček ve výši 180 bil. VND (7,8 mld. USD) zahrnuje sadu daňových opatření, ze kterých bude moci profitovat většina vietnamských podniků. Monetární balíček ve výši 300 bil. VND (13 mld. USD) zahrnuje především nabídku zvýhodněných úvěrů pro nejvíce postižené podniky a celkové rozvolnění monetární politiky.

Vietnamská centrální banka v prvním pololetí několikrát snížila základní úrokovou sazbu ze 6 % na současných 4,5 %. Vietnamská vláda rovněž schválila zvláštní sociální balíček na pomoc nejohroženějším skupinám obyvatel v celkové výši 62 bil. VND (2,7 mld. USD). Sociální pomoc z tohoto balíčku je určena především zaměstnancům, kteří v souvislosti s uzavíráním podniků přišli o práci, malým soukromým zemědělcům a dlouhodobě nezaměstnaným.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Tradiční strategické sektory pro český export (obrana, energetika, těžební průmysl, životní prostředí) budou ve Vietnamu nadále relevantní i v postpandemické době. Pandemie však postavila do popředí nutnost podpory domácí poptávky na rozdíl od dosavadní téměř výlučné podpory přímých zahraničních investic a exportního průmyslu a vygenerovala nové příležitosti například ve zdravotnictví, v oblasti digitalizace státní správy, e-commerce nebo v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podrobnosti k novým příležitostem v jednotlivých sektorech jsou uvedeny níže. 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vietnam je trh s obrovským potenciálem pro odbyt zdravotnické techniky a farmaceutických výrobků. Výdaje na zdravotnictví trvale rostou. Zatímco v roce 2002 činily jen 4,4 % HDP, v roce 2019 dosáhly již 8 % HDP.

Pandemie covidu-19 zdůraznila naléhavost rozšíření omezených kapacit vietnamského zdravotnictví. Vietnamská vláda vydala již v únoru 2020 rozhodnutí o urychlení výstavby nových nemocničních zařízení a výstavbě nových karanténních zařízení a polních nemocnic v případě významnějšího rozšíření nákazy. Ve Vietnamu je dnes k dispozici celkem 1 671 nemocnic (z toho 13 % soukromých). S ohledem na velkou populaci Vietnamu (96 milionů) se však jedná stále o nedostatečné počty, obsazenost lůžek přesahuje 200 %. Lze proto očekávat další masivní investice do výstavby nových nemocnic.

Výroba zdravotnických zařízení a high-tech medicínských řešení není ve Vietnamu příliš rozvinuta. Celková velikost trhu zdravotnických zařízení je odhadována na 1 mld. USD, z toho 90 % pochází z dovozu. Pandemie se v této oblasti promítla do zvýšené poptávky po dovozu zdravotnické techniky a zvýšila příležitosti pro české dodavatele laboratorních zařízení, zejména elektronových mikroskopů a zařízení potřebných pro testování.

V zemi existuje také nenasycená poptávka u léků (v místě se vyrábí jen 50 % spotřeby). V roce 2019 dosáhl trh s farmaceutickými výrobky objemu 6,7 mld. USD s průměrným ročním přírůstkem okolo 14 %. Ve stejném roce byly dovezeny farmaceutické výrobky a materiál za 3,3 mld. USD.

Významné obchodní příležitosti pro české firmy představují i dodávky zdravotnických informačních systémů, transfer technologií, nebo vzdělávací a školicí programy pro různé úrovně vietnamského zdravotnictví.

Pro ČR může být Vietnam zajímavý také jako zdrojová země ochranných pomůcek a cenově velmi konkurenceschopných plicních ventilátorů. V průběhu pandemie covid-19 se Vietnam proměnil v jednoho z největších vývozců roušek a ochranného materiálu a v květnu 2020 zahájil export vlastních plicních ventilátorů vyráběných vietnamskou automobilkou Vinfast v licenci americké firmy Medtronic.

ICT

Sektor informačních technologií je ve Vietnamu prudce rostoucím odvětvím a stává se odvětvím klíčovým. Jeho rozvoj je vládní prioritou. Systém vládních politik a strategií pokrývá všechny sektory ICT. Pandemie covidu-19 přinesla nové příležitosti pro uplatnění českých firem zejména v oblasti e-governmentu, e-commerce a kybernetické bezpečnosti.

  • E-government – rozhodnutí vietnamské vlády o urychlení digitalizace státní správy z dubna 2020 zásadním způsobem mění přístup vietnamské státní správy k elektronizaci a digitalizaci. Rozhodnutí ukládá povinnost všem složkám státní správy na centrální i provinční úrovni digitalizovat všechny agendy, u kterých lze elektronizaci procesu provést. Bude rozšířen rozsah elektronických agend na nově zřízeném Národním portálu státní správy, např. o vydávání řidičských průkazů, vydávání karet zdravotního pojištění, placení účtu za elektřinu, atd., a zřízeny nové portály státní správy na provinční úrovni.
  • E-commerce – vládní epidemická opatření zvýraznila význam e-commerce pro vietnamskou ekonomiku. V květnu 2020 proto vietnamská vláda vydala novou strategii rozvoje e-commerce na léta 2021–2025, která má za úkol rozšířit počet uživatelů online obchodů do roku 2025 na 55 % vietnamské populace s průměrným ročním nákupem ve výši 600 USD. Celkový tržní potenciál online nákupů ve Vietnamu tak vzroste na 33 mld. USD.
  • Kybernetická bezpečnost – nárůst digitálních operací v průběhu pandemie vyvolal poptávku po kvalitnějších systémech kybernetické bezpečnosti a vietnamská vláda ohlásila záměr posílit podstatným způsobem investice do této oblasti.

Obranný průmysl

Pandemie přinesla nové bezpečnostní hrozby pro Vietnam a vedla mimo jiné k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace v Jihočínském moři, které dnes pro Vietnam představuje hlavní potenciální zdroj ozbrojeného konfliktu. Vietnam na tyto hrozby bude muset reagovat a dále modernizovat své ozbrojené složky. Všeobecně se proto očekává nárůst poptávky po nových moderních obranných technologiích. Vývoz speciálu (radary, palné zbraně, munice) tvoří už dnes velmi významnou část českého exportu do Vietnamu.

Kromě uvedených komodit má Vietnam zájem o české trenažéry pro pěchotu a letecké simulátory. České firmy budou mít možnost se zúčastnit i generálních oprav letadel L-39 používaných vietnamským letectvem. Vietnam současně potřebuje modernizovat starou ruskou techniku (vrtulníky, tanky, radary, apod.). Vedení vietnamské armády se snaží diverzifikovat dodavatele obranné techniky, což dává příležitost i českým firmám. Výhodou je i řada vysoce postavených vojenských odborníků, kteří v minulosti studovali v ČR.

Energetický průmysl

Vietnam plánuje celé spektrum nových energetických celků – tepelné elektrárny i elektrárny využívající obnovitelné zdroje (voda, vítr, biomasa). Národní energetická strategie počítá s nárůstem celkové instalované kapacity ze současných 50 GW (2019) na 96 GW v roce 2025 a 130 GW v roce 2030, což bude vyžadovat investice do výroby a rozvodu elektřiny v celkové hodnotě 148 mld. USD.

V energetickém mixu dojde ke zvýraznění podílu tepelných elektráren (zejména uhelných). Podíl uhelných elektráren v energetickém mixu vzroste ze současných 37 % na 55 % v roce 2030 a podíl plynových elektráren na 17 %. Plánovaná výstavba dvou jaderných elektráren byla v roce 2017 zastavena. Do roku 2030 se postaví 13 300 km linek vysokého napětí 500 kV a 26 500 km linek 220 kV.

Strategie rozvoje obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 počítá s dynamickým růstem produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů by se měla do roku 2030 více než ztrojnásobit. Vzhledem k téměř vyčerpanému hydro-potenciálu pro výstavbu velkých vodních elektráren je v následujících letech plánována zejména výstavba malých vodních, solárních a větrných elektráren.

České firmy mají značný potenciál v tomto odvětví, např. ve výrobě a exportu malých vodních elektráren, dále mají know-how na produkci kogeneračních jednotek využívajících jako palivo biomasu nebo odpad, úspěšně vyváží větrné elektrárny a mohou zúročit své zkušenosti, získané díky nedávnému boomu solárních systémů na českém trhu. Příležitosti pro zapojení českých firem nabízí také ropný a plynárenský sektor. Vietnam plánuje výstavbu své třetí rafinerie s kapacitou 8 mil. tun ropy ročně a výstavbu tří nových plynovodů v celkové dálce 880 km.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Podle statistik OSN je Vietnam ve skupině zemí, které mají nedostatek čisté vody a mají řadu zdrojů znečištění životního prostředí. V zemi chybí efektivní odpadové hospodářství, je čištěno jen 10 % odpadní vody (v průmyslu jen 4 %), 40–70 % populace nemá kanalizaci, jejíž dobudování si vyžádá do roku 2025 zhruba 8,3 mld. USD.

Vietnamský průmysl denně vyprodukuje 7 mil. tun tuhého odpadu a domácnosti dokonce 23 mil. tun. Sběr odpadu ve městě dosahuje 82 % a na venkově jen 50 %. Jen 53 % nemocnic zpracovává nebezpečný odpad bezpečným způsobem. Téměř veškerý komunální odpad je ukládán na skládky. V současné době existuje v zemi 458 skládek odpadu, ale 337 z nich nemá potřebnou pozemní separaci ani přiměřené vrchní zakrytí a nesplňuje tak hygienické normy. Pouze ve velkých městech, jako je Ho Či Minovo Město a Hanoj, jsou stávající skládky s využitím zahraniční pomoci postupně modernizovány a vybavovány nejnovějšími technologiemi, nicméně stále existuje naléhavá potřeba výstavby dalších čističek zejména komunálních odpadních vod a zařízení na likvidaci tuhého komunálního odpadu.

Vodohospodářská zařízení jako úpravny pitné vody, čističky odpadních vod, zařízení na odsolování a další úpravu vody atp. jsou velmi perspektivní komodity vývozu do Vietnamu. Vietnam nedosahuje mezinárodních standardů v oblasti životního prostředí, vláda přijala koncepční materiály, ale chybí finanční prostředky. Každoroční záplavy zapříčiňují ohromné škody nejen na majetku. Protipovodňové zařízení, zátarasy jsou žádanou položkou ve Vietnamu. Potenciální exportní komoditou jsou i spalovny městského odpadu.

Zpět na přehled zemí

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem