Živnostenský balíček v roce 2020: Registr rodinných firem i elektronické formuláře

Podnikání v Česku by mělo být jednodušší. Ubude administrativy i nesmyslných statistických hlášení. Největší komplikací tak bude dále zůstávat nedostatečná dopravní a digitální infrastruktura nebo silně rizikový systém dotací.

Ambiciózní plán omezení administrativní zátěže pro podnikatele a malé firmy, který v současné době realizuje ministerstvo průmyslu a obchodu, by měl v roce 2020 odbourat další překážky podnikání.

Do letošního podzimu se přitom řadu kroků podařilo realizovat. Hotových je například 66 procent opatření na snížení byrokracie při rozjezdu podnikání. Živnostenské „desatero“ má snížit administrativní zátěž podnikatelů i v řadě dalších oblastí, třeba u rodinného podnikání.

Mezi další cíle živnostenského balíčku patří zpřístupnění všech podstatných informací pro podnikatele na jednom místě. „Klíčový portál pro podnikatele BusinessInfo.cz s návštěvností 350 tisíc měsíčně kompletně modernizujeme,“ popisuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Elektronizace daní

Podnikatelské prostředí se zlepšilo i v dalších oblastech. „Přes Portál občana je možné pohodlněji založit živnost, zabere to zhruba 20 minut a snadnější je také registrace k daňovým povinnostem,“ dodává Karel Havlíček. Další změny se chystají v roce 2020. „Chystáme i registraci rodinných firem, předpokládané spuštění je jaro příští rok,“ zmínil Karel Havlíček.

Rodinné firmy podle šetření Family Firm Institute vytváří 70 až 90 procent světového HDP, poskytují zaměstnání 60 až 80 procent zaměstnanců a jsou odolnější vůči krizím a založené na vysoké odpovědnosti k okolí. Navíc investice do rodinných firem zůstávají v regionech, tvoří tak základ jejich obslužnosti. Proto je podle ministra třeba je podporovat.

Klíčovou součástí Živnostenského balíčku je zjednodušování a elektronizace daní. Podnikatelům byly proto na jednání představeny aktuality z projektů on-line finančního úřadu na portálu Mije daně, který výrazně usnadní komunikaci s Finanční správou až osmi milionům poplatníků, odstranění duplicitního předávání účetních závěrek nebo takzvaná paušální daň, která by měla být zavedena od 1. ledna 2021 a díky níž si podnikající fyzické osoby budou moci vyřešit tři hlavní odvodové povinnosti jedinou platbou.

Právě v případě paušální daně došlo k posunu hlavních parametrů tohoto odvodu. Nově by se měl skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši přibližně 100 korun. To znamená snížení dílčí částky daně ve prospěch navýšení sociálního pojištění tak, aby se celková částka paušální daně nezměnila oproti původnímu plánu.

„Cílovou skupinou jsou malí živnostníci s ročními příjmy do 1 milionu korunu, kterých je v České republice přibližně 408 tisíc. Pokud se rozhodnou využít možnost paušální daně, ušetří nejen čas a peníze spojené s administrativou, ale rovněž se vyhnou riziku případné daňové kontroly. Díky nedávnému průzkumu víme, že paušální daň je pro tyto podnikatele velmi atraktivní novinkou,“ říká náměstek ministryně financí Stanislav Kouba.

Klid na podnikání

Zástupci podnikatelů tento přístup oceňují. „Živnostníkům může ulevit od byrokracie. Nebudou muset posílat peníze na tři různé účty a komunikovat se třemi institucemi, zaplatí jednu pro ně únosnou daň a nemusí se už dále starat o papírování. De facto koupí si klid na podnikání,“ říká ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Možnost paušální daně dopadne na většinu živnostníků, kteří tak získají možnost citelně snížit svoji administrativní zátěž a ušetřit na souvisejících službách,“ připojuje místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Zdeněk Tomíček.

Kromě živnostníků by se měly jednodušších daní dočkat také podniky. „Významnější zjednodušení daní pro firmy by ale měly přinést až pozdější fáze projektu Moje daně,“ říká generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová.

Po více než dvouletém vývoji a analyzování zákonů, rozhodovací praxe orgánů veřejné moci a judikatury soudů Hospodářská komora během svého letošního sněmu v Čestlicích spustila ostrý provoz Právního elektronického systému (PES), který je součástí Živnostenského balíčku. PES jako jediný v zemi zobrazuje podnikateli povinnosti vyplývající ze zákonů, aniž by musel pročítat tisíce paragrafů v zákonech.

„Za vývojem Právního elektronického systému stojí tisíce hodin mravenčí práce při analyzování paragrafů, pracovníci ministerstva průmyslu se na této analýze aktivně podíleli. PES v současnosti obsahuje 19 nejdůležitějších podnikatelských zákonů, ze kterých vyplývá 1185 povinností. Podnikatel si jejich plnění může spravovat sám nebo je delegovat, třeba na účetní firmu,“ shrnuje Ladislav Minčič, autor tohoto konceptu.

Kapitál pro s.r.o. u notáře

V roce 2020 by mělo dojít také k dalším krokům zjednodušujícím podnikání. Půjde například složit základní kapitál pro s.r.o. v notářské úschově, začne platit zavádění změn pro podnikatele jen ve dvou dnech v roce, spuštění portálu Moje Daně a další kroky.

Z návrhů představených letos na jaře podnikatelé přivítali také myšlenku na omezení počtu kontrol živnostníků na maximálně pět ročně. Minimální doba od poslední kontroly by pak měla být dva měsíce s tím, že každá kontrola se zapíše dva měsíce dopředu.

Do budoucna má rozvoj podnikání podpořit také snížení daně z přidané hodnoty ve vybraných oblastech. „Rozvoj podnikání podpoří také nižší DPH na celou řadu řemeslných a odborných služeb, impulsem pro sektor stravování bude další snížení DPH na stravovací služby. Všem osmi milionům daňových subjektů pak komunikaci se státem usnadní přehledné a intuitivní rozhraní online finančního úřadu, jehož spuštění pod názvem Moje Daně plánuje rezort financí v roce 2020,“ upřesňuje ministryně financí Alena Schillerová.

Podle ní pomohl k současnému vstřícnějšímu přístupu státu k podnikatelům úspěšný boj s daňovými úniky z předchozích let, který přinesl dobré výsledky. „Řádný výběr daní je jedním z hlavních úkolů každého státu a zároveň nejdůležitějším úkolem Finanční správy. Proto jsme se od roku 2014 zaměřovali primárně na boj s daňovými úniky a podvody,“ upřesnila ministryně.  

Kromě témat, která se již objevila v rámci živnostenského balíčku, volají malé firmy a podnikatelé například také po zjednodušení systému čerpání dotací, a především odstranění jeho nevyzpytatelnosti a rizikovosti v případě kontrol a sankcí. Dalším velkým tématem posledních měsíců pak bylo zpřísnění podmínek a především zavedení odpovědnosti účetních firem, kde se kvůli zvýšenému počtu chyb i záměrných podvodů začíná hovořit o šmejdech v účetnictví. Podnikatelé také volají po rychlejším dokončení dálnic, výstavbě vysokorychlostní železnice nebo lepším pokrytí země vysokorychlostním internetem.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem